V Česku se dobrovolnictví věnuje téměř pětina obyvatel, mezi dobrovolníky převládaly ženy

Ve druhém pololetí 2023 realizoval Český statistický úřad (ČSÚ) unikátní šetření na téma Dobrovolnictví. Tazatelé ve všech krajích oslovili respondenty ve věku 15 a více let. Nejčastěji pomáhali lidé v rámci rozvoje komunity a sousedské výpomoci, v sociálních službách, v oblasti životního prostředí či v péči o zvířata. Sběr dat z iniciativy Úřadu vlády ČR financovalo Ministerstvo vnitra ČR.

„Míra dobrovolnictví v druhé půli loňského roku dosáhla hodnoty 19,2 %, kdy se do něj zapojilo 1 662 300 obyvatel ČR ve věku 15 a více let. Míra dobrovolnictví žen (21,4 %) byla vyšší než míra dobrovolnictví mužů (16,9 %), muži zase uváděli větší počet ‚odpracovaných‘ hodin,“ říká Dalibor Holý z ČSÚ.

Lidé se převážně věnovali organizovanému dobrovolnictví – zde byla činnost nejčastěji organizována neziskovou, charitativní, církevní organizací, spolkem, klubem, zdravotnickým nebo sociálním zařízením.

„Šetření ukazuje mimo jiné významný pozitivní dopad činnosti nevládních organizací. V jejich rámci organizovaná dobrovolnická činnost přináší podporu těm nejzranitelnějším ve společnosti, čímž významně zvyšují kvalitu života mnoha jednotlivců, rodin i celých komunit. Mnohdy poskytují potřebnou péči a podporu, která by jinak chyběla. Při celkovém počtu dobrovolníků a jimi uvedeném průměrném počtu hodin v posledních čtyřech týdnech přepočtený na rok vychází, že dobrovolníci společnosti za rok přispěli přes 47 miliard Kč,“ uvedla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Z iniciativy sekretariátu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (Rada vlády pro NNO) vznikla pracovní skupina se zastoupením odborníků z Fakulty humanitních studií, STEM, České rady dětí a mládeže a dalších, která zadala šetření tak, aby byly výsledky mezinárodně srovnatelné a pokrývalo jak organizované, tak neorganizované dobrovolnictví. Z tohoto pohledu se tak jedná o unikátní výzkum.

„S dobrovolnickou činností se tazatelé nejvíce setkávali na venkově (40,6 %), méně ve městech (30,0 %) a v menších městech či na předměstích (29,4 %). Na venkově sehrávají spolky a samospráva z hlediska dobrovolnictví relativně ještě větší roli než ve městech,“ říká Lenka Vonka Černá z Rady vlády pro NNO a Národní asociace dobrovolnictví.

Ministerstvo vnitra již v roce 2021 provedlo šetření „Rozvoj dobrovolnictví v ČR“, jež slouží jako podklad pro připravovanou Koncepci rozvoje dobrovolnictví v ČR. Z šetření vyplývá, že v dospělé populaci může být další potenciál zapojení nových dobrovolníků, a to až čtvrtiny populace. „Lidem brání v zapojení se do dobrovolnických aktivit nedostatek volného času, pracovní vytíženost či zdravotní problémy a únava. To se jednoduše změnit nedá. Ale nemalé množství lidí vnímá jako překážku i skutečnost, že dosud žádnou nabídku k dobrovolnictví nedostali nebo nevědí, kde začít. A právě to chceme změnit a vytvořit prostředí pro širší zapojení dobrovolníků, jejich lepší koordinaci a profesionalizaci,“ říká ministr vnitra Vít Rakušan.