Jaká je budoucnost českého vinařství – nejen o tom diskutoval senátní hospodářský výbor

„Dnešní panelová diskuse proběhla na téma aktuální problematiky vinařství a vinohradnictví v České republice. Mezi hlavní témata bezpochyby patří diskuse na zavedení nesmyslné spotřební daně na víno, která by jednoznačně poškodila celý vinařský sektor. Česká republika by se stala jedinou zemí ve vinařské Evropě, která by měla spotřební daň na víno. To by naše vinaře jednoznačně poškodilo vůči ostatním evropským vinařům. To přeci nemůže nikdo dopustit,“ uvedl člen Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu a vinohradník Rostislav Koštial, který pronesl úvodní slovo a diskusi moderoval.

Kromě spotřební daně na tiché víno byly dalšími tématy diskuse víno jako historická součást zdravého životního stylu a evropské kultury a přínos vinohradnického řemesla hospodářství i životnímu prostředí.

„Víno provází lidstvo od nepaměti. Původně se pilo, i protože bylo mnohem zdravější než často kontaminovaná voda. Postupně se ale ukázalo, že přiměřené pití vína je jedním z prostředků chránící před cévními chorobami. Již v 18. století prokázal jeden patolog, že při pitvách zemřelých ve střední Evropě se často nalézalo postižení věnčitých tepen, na rozdíl od Středozemního moře, kde se toto postižení nevyskytovalo. A později i přední světové kardiologické společnosti, jako např. Americká nebo Světová zdravotnická organizace studiemi prokázaly, že přiměřené pití vína je jedním z pozitivních činitelů, přispívajících k lidskému zdraví, pokud člověk nemá nějaké kontraindikace k jeho pití,“ dodal člen senátního zdravotnického výboru a kardiochirurg Jan Pirk.

Do diskuse se kromě senátorů z hospodářského a zdravotnického výboru zapojili i zástupci Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a také zástupci Ministerstva zemědělství, financí, zdravotnictví a životního prostředí. Přítomni byli rovněž zástupci Vinařské unie ČR a Společnosti Valtické vinné trhy.

„Vino bylo a vždy bude součástí naší evropské kultury. Má obrovský pozitivní přínos pro řadu dalších oblastí jako je ekologie a krajino tvorba, podnikání v oblasti gastronomie a hotelnictví, ale i strojírenství a řady dalších oborů. Všechny vinařské státy v Evropě to ví, a proto si vinařství chrání jako národní klenot. Vlivem letošních jarních mrazů, došlo k celkové škodě u ročníku 2024 ve výši asi 2,1 mld. korun. O vinohrady se však musíme dál trpělivě starat, aby nám dali úrodu i další rok, nebo holt až to příroda dovolí. Přírodu musíme a chceme respektovat. No a ten, kdo si myslí, že alkohol je jen jeden, tak ať vyleze ze své „bubliny“ a přijede se podívat k nám na jižní Moravu. Prvně na mrazem zničené vinohrady a pak na vlakové nádraží, kde jsou zaparkovány cisterny s lihem,“ dodal na závěr předseda společnosti Valtické vinné trhy a viceprezident Vinařské unie ČR David Šťastný.