Školy zanedbávají moderní dějiny
Česká školní inspekce provedla v letech 2021 a 2022 šetření v základních a středních školách s cílem zjistit, jak kvalitní a úspěšná je výuka moderních dějin. Výsledky bohužel nejsou příliš pozitivní.
Součástí šetření byl test znalostí z moderních dějin, který absolvovalo téměř 26 000 žáků. Třetina z nich dosáhla pouze minimální úrovně a pětina byla vyhodnocena jako nedostačující. Nejhorší výsledky měli žáci nematuritních oborů, nedostatečnou úroveň znalostí mezi nimi vykázalo 53 %. Nejlepší výsledky vykázali žáci gymnaziálních oborů, jichž 45 % uspělo s nejvyšším hodnocením a 38 % s vyšším.
Zajímavé je, že v úlohách z období do roku 1945 byli úspěšnější chlapci než dívky, v úlohách z období po roce 1945 a ve všeobecném přehledu byly rozdíly mezi chlapci a dívkami nevýznamné. Z témat moderních dějin zajímala chlapce častěji období od vzniku Československa po nástup komunistického režimu, období studené války, světových válek a téma fašismu a nacismu, dívky naproti tomu více zajímaly sametová revoluce, každodenní život za normalizace, téma holokaustu a globální problémy současného světa.
Žáci, kteří ve větší míře souhlasí s tím, že poznávání dějin pomáhá k orientaci v současném společenském dění, ovlivňuje a rozvíjí pohled na dění v současné společnosti a pomáhá porozumět vývoji společnosti, dosáhli v testu lepších výsledků.
Nejzajímavější období dějin podle žáků (%)
Času je málo, administrativy moc
Nepříliš pozitivně vykreslují situaci také zjištěné údaje o časové dotaci, která je na školách výuce moderních dějin věnována. Více než třetina učitelů věnuje dějinám Československa a České republiky po roce 1945 méně času než dějinám Československa mezi lety 1918–1945. A úplně nejnovější dějiny neprobírají dvě třetiny učitelů. Zhruba pětina učitelů dovede výuku dějepisu v deváté třídě do 1. desetiletí 21. století, do současnosti dospěje přibližně 14 % učitelů.
Ani samotní žáci nejsou s rozsahem výuky moderních dějin spokojeni. Dvě třetiny z nich hodnotily dobu věnovanou této výuce jako nedostatečnou.
Za nejsilnější faktor omezující čas věnovaný výuce označují pedagogové značné administrativní povinnosti a nedostatečnou prestiž učitelského povolání.
Z šetření mezi pedagogy rovněž vyplynuly rozdílné pohledy na cíle dějepisného vyučování. Aprobovaní učitelé kladou větší důraz na to, aby žáci obhajovali vlastní názor, uměli vyhledávat a analyzovat informace, vnímali historické události z více úhlů pohledu a oddělovali výklad historie od propagandy a mýtů. Učitelé bez aprobace ve větší míře požadují, aby žáci znali fakta o české a světové historii.
Článek si můžete přečíst v červnovém vydání časopisu Statistika&My.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
16.10.2024 Od tisku dopisů po komplexní CDP. Cortex je…
11.10.2024 RoboMarkets upravuje svůj evropský obchodní…
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Radoslav Jusko, Ronda Invest
ČNB skóruje v poměru držených rezerv vůči HDP. Překážka k přijetí eura?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz