Stát | 19.06.2024 14:28:00

Evropská komise zveřejnila čtyři doporučení pro Českou Republiku

Český ekonomický model čelí výzvám souvisejícím s dekarbonizací a nedostatkem pracovníků.

Hospodářský růst ČR brzdila jedna z nejvyšších inflací v EU. V letech před pandemií byla hlavním motorem hospodářského růstu domácí poptávka, ale pandemická omezení a v poslední době vysoká míra inflace zaznamenaná v letech 2022 (14,8 %) a 2023 (12,0 %) negativně ovlivnila tempo růstu v České republice a vedla ke snížení reálného HDP o 0,3 % v roce 2023. Pokles spotřebitelských výdajů v letech 2022 a 2023 byl vyvolán poklesem kupní síly a zvýšením preventivních úspor. Kromě toho, jak centrální banka zpřísnila měnovou politiku v boji proti inflaci, zpomalila se i stavební činnost a zejména rezidenční výstavba. Společnosti byly konfrontovány s vyššími vstupními náklady, ale nahromaděné úspory jim umožnily pokračovat v investicích do zařízení. S pomocí veřejných investic rovněž podpořených z fondů EU se celkové investice do ekonomiky v roce 2023 ještě zvýší o 4,0 %.

Růst se znovu rozbíhá, ale objevují se rizika a nové výzvy související s konkurenceschopností a produktivitou. Na pozadí poklesu inflace, uvolnění podmínek financování a zvýšení reálného disponibilního důchodu se předpokládá postupné obnovení hospodářského růstu Česka.
Očekává se, že HDP v roce 2024 vzroste o 1,2 %. a 2,8 % v roce 2025. Střednědobý růst však bude pravděpodobně čelit problémům. Růst produktivity práce od roku 2017 zpomaluje a v roce 2022 se dokonce obrátil. Z hlediska podílu na exportním trhu (měřeno v objemech) si Česko od roku 2018 vede hůře než průměr EU, když ztratilo 4,1 % podílu na exportním trhu, i když v roce 2022 trend se mírně obrátil, podíl českého exportního trhu vzrostl o 2,0 %. Kromě cyklických vlivů přetrvávají strukturální problémy, včetně potřeby vyřadit fosilní paliva a přejít na čistší technologie, nedostatek pracovníků a rizika plynoucí z dalších energetických a surovinových cenových šoků.

Vývoz se zotavuje a stále dominuje průmysl. Trend růstu exportu se znovu obnovil v postpandemických letech. Hlavním motorem tohoto růstu je stále průmyslové zboží, které v roce 2023 představovalo 81 % vývozu. Průmysl rovněž představoval 25 % HDP ve srovnání s 19 % v EU. Místní výrobci jsou dobře začleněni do globálního hodnotového řetězce a v posledním desetiletí byli hlavním motorem hospodářského růstu. Zejména motorová vozidla a dopravní zařízení tvořily více než 30 % vývozu zboží v roce 2023 a objemy vyvážených automobilů stále rostou, i když zůstaly pod úrovní z předpandemických let. Za posledních pět let však vývoz služeb rostl mnohem rychleji než vývoz zboží v čele s telekomunikačními a IT službami, které také získaly vyšší procento hrubé přidané hodnoty.
Vyšší podíl průmyslu na místním HDP vytváří rizika, ale i příležitosti pro zlepšení konkurenceschopnosti. Vyšší podíl průmyslu na HDP ČR znamená i vyšší energetickou náročnost hospodářství. Energetický sektor je stále silně závislý na fosilních palivech. Ekonomika je tak vystavena dalším energetickým šokům, kterým by se dalo čelit pokračováním přechodu na čisté zdroje. Zelený přechod nabízí příležitosti i pro český průmysl, který by mohl více těžit z výroby zelených technologií, tedy oblasti, kde místní výrobci stále zaostávají. Zlepšení inovačního prostředí a přístupu společností k nebankovním financím – včetně soukromého kapitálu – a snížení regulační zátěže by mohlo pomoci řešit vznikající výzvy v oblasti konkurenceschopnosti.

Nižší příjmy a stárnutí populace oslabují vládní finance

Vládní deficit a dluh mají klesnout pod 3 % a zůstat pod 60 % HDP. Vláda v roce 2024 snížila výdaje a zvýšila některé příjmy. Na straně výdajů Česko stáhlo opatření proti dopadu vysokých cen energií a snížilo vládní dotace na obnovitelné zdroje energie. Na příjmové straně země zvýšila daň z příjmu právnických osob a sociální příspěvky. Očekává se, že poměr dluhu k HDP se stabilizuje pod 60% hranicí, většinou způsobený záporným celkovým saldem, které je částečně kompenzováno růstem HDP.

Daňové příjmy České republiky jsou relativně nízké, což odráží neoptimální daňový mix. Daňové příjmy Česka jsou relativně nízké v poměru k HDP a byly dále sníženy velkým snížením daně z příjmu fyzických osob provedeným v roce 2021. Většina příjmů pochází ze zdanění práce, většinou kvůli relativně vysokým sociálním příspěvkům. Daňové zatížení pro osoby s nízkými mzdami zůstává nad průměrem EU. Nadprůměrná daňová zátěž pro druhé výdělečně činné v rodinách s dětmi snižuje motivaci k (znovu) vstupu na trh práce. Příjmy z ekologických daní jsou pod průměrem EU a zdanění majetku zůstává velmi nízké.
Fiskální výzvy budou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu narůstat. Podle zprávy Komise o stárnutí z roku 2024 by předpokládané zvýšení míry závislosti ve stáří, zastropování českého důchodového věku a stále vysoký počet lidí odcházejících do předčasného důchodu vedly ke zvýšení celkových nákladů na stárnutí o přibližně 4 procentní body do roku 2070, rozdělené mezi výdaje na důchody, zdravotní péči a dlouhodobou péči. Pokud nebude financován odpovídajícím růstem příjmů, předpokládaný nárůst výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva by mohl ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zvýšit rizika fiskální udržitelnosti.

Neustálý nedostatek pracovníků brzdí hospodářský růst a konkurenceschopnost

Další ekonomický růst brzdí také vážný nedostatek pracovníků. S 2,6% mírou nezaměstnanosti v roce 2023 (oproti průměru EU 6,1%) a 81,7% mírou zaměstnanosti (oproti průměru EU 75,3% a méně než 1 procentní bod pod národním cílem pro rok 2030 ve výši 82,2%) Česko se nadále potýká s vážným nedostatkem pracovníků. To představuje potíže pro hospodářský růst, přičemž firmy poukazují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků jako na jednu z hlavních investičních překážek. Navzdory reálnému poklesu a nižšímu růstu než v jiných zemích střední a východní Evropy dosáhl tříletý kumulativní růst nominálních jednotkových mzdových nákladů v roce 2023 15,8 % oproti průměru EU 10 %, což dále zvyšuje tlaky na konkurenceschopnost. Zatímco celková míra zaměstnanosti je vysoká, jsou možná další opatření ke zvýšení nabídky pracovníků. Patří mezi ně: (i) motivace žen k práci nebo hledání zaměstnání prostřednictvím zvýšeného poskytování služeb péče o děti a dlouhodobé péče; (ii) povzbuzování starších lidí k práci nebo hledání zaměstnání; (iii) získání práce pro ukrajinské uprchlíky; a (iv) přilákání pracovníků ze zahraničí.

Výzvy v oblasti konkurenceschopnosti však přetrvávají:

nedostatky ve veřejné správě, které zpomalují reakci na výzvy, snižují kvalitu služeb poskytovaných lidem a podnikům, brání efektivitě, ztěžují dosahování úspor a podkopávají konzistentnost a implementaci napříč politikami;
slabé stránky podnikatelského prostředí a trhu s bydlením, které brzdí produktivitu, konkurenceschopnost, inovace a mobilitu pracovníků;
pomalá průmyslová transformace a přechod na čistou energii, což představuje rizika pro konkurenceschopnost, bezpečnost a stabilitu ekonomiky a pro předcházení energetické chudobě; a
problémy trhu práce a vzdělávání, které znesnadňují povzbuzení lidí k práci nebo hledání zaměstnání, nezbytnost dále zlepšovat poskytování zařízení péče o děti, řeší nesoulad mezi pracovními dovednostmi, zajišťují kvalitu vzdělávání, činí vzdělávání inkluzivnějším a zvyšují účast na vyšší vzdělání.

Doporučení pro Českou republiku (Country Specific Recommendations) 2024-2025

1. Včas předložit střednědobý fiskálně-strukturální plán. V souladu s požadavky reformovaného Paktu stability a růstu omezit růst čistých výdajů v roce 2025 na míru odpovídající udržení schodku veřejných financí pod referenční hodnotou 3 % HDP podle Smlouvy a udržení veřejného dluhu na obezřetné úrovni ve střednědobém horizontu. Přijmout opatření k zajištění dlouhodobé fiskální udržitelnosti důchodového systému. Nižší daňové pobídky a dávky odrazující rodiče od návratu do práce s cílem podpořit vyšší účast žen na trhu práce. Zlepšit pobídky pro lidi blízko důchodu, aby pokračovali v práci. Podnikněte kroky ke zvýšení příjmů z opakovaných daní z nemovitostí.
2. Posílit správní kapacitu pro řízení plánu obnovy a odolnosti, urychlit investice a udržet tempo při provádění reforem. Řešit vznikající zpoždění, aby bylo možné pokračovat, rychle a účinně provádět plán obnovy a odolnosti, včetně kapitoly REPowerEU, a zajistit dokončení reforem a investic do srpna 2026. Urychlit provádění programů politiky soudržnosti. V souvislosti s jejich přezkumem v polovině období se nadále zaměřovat na dohodnuté priority, podnikat kroky k lepší mobilizaci zdrojů soukromého sektoru, a to i prostřednictvím využívání inovativních finančních nástrojů, a zároveň zvažovat příležitosti, které nabízí iniciativa Strategické technologie pro Evropu ke zlepšení konkurenceschopnost.
3. Posílit kapacitu české veřejné správy přilákat, udržet a rozvíjet talenty, zejména ty s analytickými, manažerskými a IT dovednostmi. Snížit rozbujelost administrativy (reduce departmentalism) a posílit strategické řídící kapacity pro zlepšení konzistence napříč politikami. Podporovat spolupráci mezi samosprávami obcí, mimo jiné poskytováním podpory budování správní kapacity zaměřené na strukturálně postižené regiony.
4. Posílit inovace zlepšením přenosu technologií z akademické sféry do podniků, podporou vzniku spin-off a start-upů a zvýšením účasti na terciárním vzdělávání. Posílit konkurenceschopnost ekonomiky řešením nesouladu mezi nabízenými a nabízenými dovednostmi, zjednodušením uznávání zahraničních kvalifikací a zvýšením účasti nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce.