ČSÚ (ČSÚ)
Makroekonomika  |  19.06.2024 06:00:00

Na začátku potravinového řetězce

Jak si stojí zemědělská rostlinná výroba v Česku a v Evropské unii pohledem statistiky.

Loňská úroda obilovin byla srovnatelná s průměrem sklizní za posledních deset let. Sklizeň řepky, slunečnice a sóji překročila desetiletý průměr, máku se ale sklidilo o pětinu méně. Produkce brambor a cukrové řepy byla v dlouhodobém srovnání nižší, dařilo se však chmelu. Česko patří v Evropské unii mezi významné producenty zemědělských plodin, zejména obilovin, řepky, cukrové řepy nebo chmele.

Obiloviny – průměrná sklizeň s horší kvalitou

Z českých polí se v loňském roce sklidilo necelých 8 mil. tun obilovin. Ve srovnání s předchozím nadprůměrným rokem byla úroda o 3 % nižší a byla srovnatelná s desetiletým průměrem. Zatímco v celé historii sledování překročila produkce obilovin až do roku 2012 úroveň 8 mil. tun jen ve výjimečně úrodných letech (1990, 2004, 2008 a 2011), v posledním desetiletí byla sklizeň nad touto hranicí zaznamenaná celkem šestkrát. Hektarový výnos obilovin se meziročně zvýšil o 2 % na 6,07 t/ha, a ve srovnání s průměrem za posledních deset let byl o 4 % vyšší. Plocha osetá obilovinami se snížila meziročně i v delším časovém srovnání.

Obiloviny se pěstují přibližně na polovině osevních ploch (55 %). V dlouhodobém srovnání se výrazně změnilo zastoupení jednotlivých druhů. Například v roce 1950 bylo zastoupení obilovin rovnoměrné, mírně převažovaly oves a žito (shodně 27 % z celkové plochy obilovin), pšenice zabírala 25 % a ječmen 20 %. Plocha pšenice se postupně rozšiřovala na úkor ostatních obilovin. V loňském roce v obilovinách výrazně převažovala pšenice (62 % z osevní plochy obilovin) a ječmen (24 %), zatímco ostatní obiloviny, tedy kukuřice, triticale, žito a oves, se pěstovaly celkově na 14 % plochy.

V porovnání s rokem 2022 se vloni sklidilo více ozimých obilovin, zejména pšenice ozimé (+3 %) a ječmene ozimého (+8 %). Jejich sklizeň také překročila desetiletý průměr. Naopak jařinám se nedařilo a sklizeň byla výrazně nižší v meziročním srovnání i v porovnání s desetiletým průměrem. Největší propad zaznamenala sklizeň jarního ječmene a kukuřice na zrno (meziročně –16 % a –21 %). Průběh počasí ve druhé polovině žní přispěl ke snížení kvality sklizeného zrna.

Sklizeň obilovin v Česku (tis. t)

Zdroj: ČSÚ

Podle předběžných výsledků sklizně, které publikoval Eurostat k 24. květnu, byla loňská sklizeň obilovin v Evropské unii 272 mil. tun, tedy zhruba na stejné úrovni jako v předešlém roce (+1 %) a o necelých 5 % nižší ve srovnání s průměrem sklizní za posledních deset let. Tři největší pěstitelé obilovin, Francie, Německo a Polsko, zajišťovali více než polovinu produkce EU. Nejvýraznější meziroční nárůst sklizně zaznamenaly Maďarsko (+67 %), Rumunsko a Slovensko (oba státy +27 %), naopak v důsledku extrémně suchého počasí v průběhu vegetace se produkce propadla ve Španělsku (–36 %).

Polovinu produkce obilovin EU tvořila pšenice (49 %), následovaná kukuřicí (23 %) a ječmenem (18 %). Další obiloviny mají z hlediska objemu produkce daleko menší význam.

Mezi deset největších producentů obilovin v Evropské unii se tradičně řadí i Česko, které loni zaujalo devátou příčku.

Sklizeň obilovin ve vybraných státech EU (tis. t)

Zdroj: Eurostat
Olejniny – zvyšuje se hlavně sklizeň řepky

Z olejnin na českých polích v loňském roce výrazně převažovala řepka (81 %). V menší míře se pěstovaly další olejniny – sója, mák (obě plodiny 6 %) a slunečnice (4 %). Řepka je v současnosti po pšenici ozimé druhou nejpěstovanější plodinou na českých polích, ale vždy tomu tak nebylo. Zatímco vloni zabírala 16 % osevních ploch, v roce 1950 to bylo méně než procento.

V loňském roce se sklidilo 1,3 mil. tun řepky. Díky navýšení plochy i lepšímu hektarovému výnosu byla sklizeň meziročně o 12 % vyšší a o 3 % převyšovala průměr za posledních deset let.

V posledním desetiletí došlo k výraznému rozšíření osevní plochy sóji. Tomu také odpovídá navýšení produkce na 63 tis. tun, což je dvojnásobek desetiletého průměru. Naproti tomu produkce máku 18 tis. tun je o pětinu nižší v meziročním i dlouhodobějším srovnání. Slunečnice se sklidilo 49 tis. tun, v důsledku slabšího hektarového výnosu je produkce meziročně o 17 % nižší. Ve srovnání s desetiletým průměrem však produkce slunečnice vzrostla o 13 %, což lze přičíst zejména významnému rozšíření osevních ploch.

Sklizeň řepky v Česku (tis. t)

Zdroj: ČSÚ

Hlavní olejninou pěstovanou v EU je stejně jako v Česku řepka, která se podílela 59 % na celkové produkci olejnin. Následovaly slunečnice (30 %) a sója (9 %). V EU se v loňském roce podle předběžných výsledků vyprodukovalo téměř 20 mil. tun řepkového semene. Díky rozšíření ploch byla sklizeň ve srovnání s rokem 2022 o 154 tis. tun vyšší (+1 %) a o 7 % převyšovala desetiletý průměr. Meziročně se skokově navýšila produkce v Rumunsku (+45 %), řepce se dařilo také na Slovensku (+22 %) nebo v Maďarsku (+23 %). Česko zaujímalo v roce 2023 v produkci řepky v rámci Evropské unie pátou pozici po Franci, Německu, Polsku a Rumunsku. Těchto pět nejvýznamnějších států zajišťovalo tři čtvrtiny produkce Evropské unie (77 %). V Česku bylo dosaženo průměrného hektarového výnosu 3,45 t/ha, což překračuje evropský průměr (3,16 t/ha). Nejvyšších hektarových výnosů dosáhli v Dánsku (3,92 t/ha) nebo v Nizozemsku (3,85 t/ha).

Sklizeň řepky ve vybraných státech EU (tis. t)

Zdroj: Eurostat
Brambory – zmenšování ploch v celé Evropě

V roce 2023 se v Evropské unii podle odhadu sklidilo 48 mil. tun brambor, o 2 % méně než v předešlém roce a o 4 % méně ve srovnání s desetiletým průměrem. Téměř čtvrtina brambor se sklidila v Německu (24 %), dalšími významnými producenty byly Francie, Nizozemsko, Polsko a Belgie. Česká republika se sklizní na úrovni 574 tis. tun je na dvanáctém místě. Meziroční pokles produkce byl zaznamenán v Česku (–12 %) i u sousedů v Rakousku (–13 %) nebo v Polsku (–7 %). Důvodem je jak nižší hektarový výnos, tak snížení plochy určené pro pěstování brambor. V roce 2023 se brambory pěstovaly v Evropské unii na ploše přesahující milion hektarů, meziročně plocha poklesla o 4 % a v porovnání s průměrem za posledních deset let dokonce o 14 %. Také v Česku se zájem o pěstování brambor v poslední době snižuje. V roce 2023 byly plochy osázené touto tradiční plodinou dokonce nejnižší v celé historii sledování. Brambory se pěstovaly na 21 tis. hektarech, plocha byla menší v meziročním srovnání (–3 %) i ve srovnání s desetiletým průměrem (–9 %).

Cukrová řepa – zrušení kvót neohrozilo pěstování

V loňském roce se v Česku sklidilo 3 834 tis. tun cukrové řepy. Sklizeň byla slabší ve srovnání s předchozím rokem (–6 %) i s desetiletým průměrem (–3 %). V Evropské unii se v roce 2023 podle předběžných výsledků sklidilo 110 mil. tun cukrové řepy, o 7 % více v meziročním srovnání, a téměř stejně ve srovnání s desetiletým průměrem. Mezi nejvýznamnější producenty patřily Francie a Německo se shodným podílem 29 % z celkové produkce EU. Česku patřila šestá pozice z celkového počtu devatenácti členských států, v nichž se řepa pěstovala. V roce 2023 se řepa pěstovala v EU na 1,5 mil. hektarů. Ve srovnání s rokem 2017, kdy skončil systém produkčních kvót na cukr, poklesla plocha o 11 % (o 179 tis. hektarů). Nejvýraznější pokles byl zaznamenaný ve Francii (–106 tis. hektarů). V Česku se cukrová řepa v minulém roce pěstovala na 59 tis. hektarech, a ve srovnání s rokem 2017 se plocha snížila o 7 tis. hektarů.

Chmel – loni se dařilo

V Česku se v loňském roce dařilo chmelu. Sklidilo se 7 tis. tun, o polovinu více než v předešlém podprůměrném roce. Díky dobrému hektarovému výnosu sklizeň rovněž převýšila desetiletý průměr (+13 %). Chmel se pěstuje v deseti zemích Evropské unie. V roce 2022 zabíral celkovou plochu 30 tis. ha a sklizeň dosáhla 48 tis. tun. Největším pěstitelem chmele bylo Německo, kde se vyprodukovalo 72 % chmele, následovaly Česko (9 %), Polsko (7 %) a Slovinsko (5 %).

Hodnota rostlinné produkce klesla

Hodnota rostlinné produkce v Česku se v roce 2023 podle předběžných výsledků souhrnného zemědělského účtu meziročně snížila o 17 % na 94 921 mil. . Na této hodnotě měly nevyšší podíl pšenice (27 %), řepka (15 %) a ječmen (10 %). V současnosti se zemědělci musejí vypořádat s vysokými náklady, nízkými cenami svých produktů a omezeným odbytem. Tíživá ekonomická situace se promítá i do ostatních oblastí života zemědělců a stává se příčinou nespokojenosti a protestů nejen v Česku, ale i jinde v Evropě.

Článek si můžete přečíst v červnovém vydání časopisu Statistika&My.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Po 10:12  Čínská PBOC nečekaně snížila sazby Vladimír Urbánek (Kurzy.cz)
Po   9:38  Čínská ekonomika je stále pod tlakem díky nemovitostnímu trhu Research (Česká spořitelna)
Po   8:31  Škody způsobené největším IT výpadkem dějin dosahují 600 miliard korun Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank)
Ne 22:32  Eventuální vítězství Donald Trumpa a dopad na trhy Kryštof Míšek (Argos Capital)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688