Na začátku potravinového řetězce
Jak si stojí zemědělská rostlinná výroba v Česku a v Evropské unii pohledem statistiky.
Loňská úroda obilovin byla srovnatelná s průměrem sklizní za posledních deset let. Sklizeň řepky, slunečnice a sóji překročila desetiletý průměr, máku se ale sklidilo o pětinu méně. Produkce brambor a cukrové řepy byla v dlouhodobém srovnání nižší, dařilo se však chmelu. Česko patří v Evropské unii mezi významné producenty zemědělských plodin, zejména obilovin, řepky, cukrové řepy nebo chmele.
Obiloviny – průměrná sklizeň s horší kvalitou
Z českých polí se v loňském roce sklidilo necelých 8 mil. tun obilovin. Ve srovnání s předchozím nadprůměrným rokem byla úroda o 3 % nižší a byla srovnatelná s desetiletým průměrem. Zatímco v celé historii sledování překročila produkce obilovin až do roku 2012 úroveň 8 mil. tun jen ve výjimečně úrodných letech (1990, 2004, 2008 a 2011), v posledním desetiletí byla sklizeň nad touto hranicí zaznamenaná celkem šestkrát. Hektarový výnos obilovin se meziročně zvýšil o 2 % na 6,07 t/ha, a ve srovnání s průměrem za posledních deset let byl o 4 % vyšší. Plocha osetá obilovinami se snížila meziročně i v delším časovém srovnání.
Obiloviny se pěstují přibližně na polovině osevních ploch (55 %). V dlouhodobém srovnání se výrazně změnilo zastoupení jednotlivých druhů. Například v roce 1950 bylo zastoupení obilovin rovnoměrné, mírně převažovaly oves a žito (shodně 27 % z celkové plochy obilovin), pšenice zabírala 25 % a ječmen 20 %. Plocha pšenice se postupně rozšiřovala na úkor ostatních obilovin. V loňském roce v obilovinách výrazně převažovala pšenice (62 % z osevní plochy obilovin) a ječmen (24 %), zatímco ostatní obiloviny, tedy kukuřice, triticale, žito a oves, se pěstovaly celkově na 14 % plochy.
V porovnání s rokem 2022 se vloni sklidilo více ozimých obilovin, zejména pšenice ozimé (+3 %) a ječmene ozimého (+8 %). Jejich sklizeň také překročila desetiletý průměr. Naopak jařinám se nedařilo a sklizeň byla výrazně nižší v meziročním srovnání i v porovnání s desetiletým průměrem. Největší propad zaznamenala sklizeň jarního ječmene a kukuřice na zrno (meziročně –16 % a –21 %). Průběh počasí ve druhé polovině žní přispěl ke snížení kvality sklizeného zrna.
Sklizeň obilovin v Česku (tis. t)
Podle předběžných výsledků sklizně, které publikoval Eurostat k 24. květnu, byla loňská sklizeň obilovin v Evropské unii 272 mil. tun, tedy zhruba na stejné úrovni jako v předešlém roce (+1 %) a o necelých 5 % nižší ve srovnání s průměrem sklizní za posledních deset let. Tři největší pěstitelé obilovin, Francie, Německo a Polsko, zajišťovali více než polovinu produkce EU. Nejvýraznější meziroční nárůst sklizně zaznamenaly Maďarsko (+67 %), Rumunsko a Slovensko (oba státy +27 %), naopak v důsledku extrémně suchého počasí v průběhu vegetace se produkce propadla ve Španělsku (–36 %).
Polovinu produkce obilovin EU tvořila pšenice (49 %), následovaná kukuřicí (23 %) a ječmenem (18 %). Další obiloviny mají z hlediska objemu produkce daleko menší význam.
Mezi deset největších producentů obilovin v Evropské unii se tradičně řadí i Česko, které loni zaujalo devátou příčku.
Sklizeň obilovin ve vybraných státech EU (tis. t)
Olejniny – zvyšuje se hlavně sklizeň řepky
Z olejnin na českých polích v loňském roce výrazně převažovala řepka (81 %). V menší míře se pěstovaly další olejniny – sója, mák (obě plodiny 6 %) a slunečnice (4 %). Řepka je v současnosti po pšenici ozimé druhou nejpěstovanější plodinou na českých polích, ale vždy tomu tak nebylo. Zatímco vloni zabírala 16 % osevních ploch, v roce 1950 to bylo méně než procento.
V loňském roce se sklidilo 1,3 mil. tun řepky. Díky navýšení plochy i lepšímu hektarovému výnosu byla sklizeň meziročně o 12 % vyšší a o 3 % převyšovala průměr za posledních deset let.
V posledním desetiletí došlo k výraznému rozšíření osevní plochy sóji. Tomu také odpovídá navýšení produkce na 63 tis. tun, což je dvojnásobek desetiletého průměru. Naproti tomu produkce máku 18 tis. tun je o pětinu nižší v meziročním i dlouhodobějším srovnání. Slunečnice se sklidilo 49 tis. tun, v důsledku slabšího hektarového výnosu je produkce meziročně o 17 % nižší. Ve srovnání s desetiletým průměrem však produkce slunečnice vzrostla o 13 %, což lze přičíst zejména významnému rozšíření osevních ploch.
Sklizeň řepky v Česku (tis. t)
Hlavní olejninou pěstovanou v EU je stejně jako v Česku řepka, která se podílela 59 % na celkové produkci olejnin. Následovaly slunečnice (30 %) a sója (9 %). V EU se v loňském roce podle předběžných výsledků vyprodukovalo téměř 20 mil. tun řepkového semene. Díky rozšíření ploch byla sklizeň ve srovnání s rokem 2022 o 154 tis. tun vyšší (+1 %) a o 7 % převyšovala desetiletý průměr. Meziročně se skokově navýšila produkce v Rumunsku (+45 %), řepce se dařilo také na Slovensku (+22 %) nebo v Maďarsku (+23 %). Česko zaujímalo v roce 2023 v produkci řepky v rámci Evropské unie pátou pozici po Franci, Německu, Polsku a Rumunsku. Těchto pět nejvýznamnějších států zajišťovalo tři čtvrtiny produkce Evropské unie (77 %). V Česku bylo dosaženo průměrného hektarového výnosu 3,45 t/ha, což překračuje evropský průměr (3,16 t/ha). Nejvyšších hektarových výnosů dosáhli v Dánsku (3,92 t/ha) nebo v Nizozemsku (3,85 t/ha).
Sklizeň řepky ve vybraných státech EU (tis. t)
Brambory – zmenšování ploch v celé Evropě
V roce 2023 se v Evropské unii podle odhadu sklidilo 48 mil. tun brambor, o 2 % méně než v předešlém roce a o 4 % méně ve srovnání s desetiletým průměrem. Téměř čtvrtina brambor se sklidila v Německu (24 %), dalšími významnými producenty byly Francie, Nizozemsko, Polsko a Belgie. Česká republika se sklizní na úrovni 574 tis. tun je na dvanáctém místě. Meziroční pokles produkce byl zaznamenán v Česku (–12 %) i u sousedů v Rakousku (–13 %) nebo v Polsku (–7 %). Důvodem je jak nižší hektarový výnos, tak snížení plochy určené pro pěstování brambor. V roce 2023 se brambory pěstovaly v Evropské unii na ploše přesahující milion hektarů, meziročně plocha poklesla o 4 % a v porovnání s průměrem za posledních deset let dokonce o 14 %. Také v Česku se zájem o pěstování brambor v poslední době snižuje. V roce 2023 byly plochy osázené touto tradiční plodinou dokonce nejnižší v celé historii sledování. Brambory se pěstovaly na 21 tis. hektarech, plocha byla menší v meziročním srovnání (–3 %) i ve srovnání s desetiletým průměrem (–9 %).
Cukrová řepa – zrušení kvót neohrozilo pěstování
V loňském roce se v Česku sklidilo 3 834 tis. tun cukrové řepy. Sklizeň byla slabší ve srovnání s předchozím rokem (–6 %) i s desetiletým průměrem (–3 %). V Evropské unii se v roce 2023 podle předběžných výsledků sklidilo 110 mil. tun cukrové řepy, o 7 % více v meziročním srovnání, a téměř stejně ve srovnání s desetiletým průměrem. Mezi nejvýznamnější producenty patřily Francie a Německo se shodným podílem 29 % z celkové produkce EU. Česku patřila šestá pozice z celkového počtu devatenácti členských států, v nichž se řepa pěstovala. V roce 2023 se řepa pěstovala v EU na 1,5 mil. hektarů. Ve srovnání s rokem 2017, kdy skončil systém produkčních kvót na cukr, poklesla plocha o 11 % (o 179 tis. hektarů). Nejvýraznější pokles byl zaznamenaný ve Francii (–106 tis. hektarů). V Česku se cukrová řepa v minulém roce pěstovala na 59 tis. hektarech, a ve srovnání s rokem 2017 se plocha snížila o 7 tis. hektarů.
Chmel – loni se dařilo
V Česku se v loňském roce dařilo chmelu. Sklidilo se 7 tis. tun, o polovinu více než v předešlém podprůměrném roce. Díky dobrému hektarovému výnosu sklizeň rovněž převýšila desetiletý průměr (+13 %). Chmel se pěstuje v deseti zemích Evropské unie. V roce 2022 zabíral celkovou plochu 30 tis. ha a sklizeň dosáhla 48 tis. tun. Největším pěstitelem chmele bylo Německo, kde se vyprodukovalo 72 % chmele, následovaly Česko (9 %), Polsko (7 %) a Slovinsko (5 %).
Hodnota rostlinné produkce klesla
Hodnota rostlinné produkce v Česku se v roce 2023 podle předběžných výsledků souhrnného zemědělského účtu meziročně snížila o 17 % na 94 921 mil. Kč. Na této hodnotě měly nevyšší podíl pšenice (27 %), řepka (15 %) a ječmen (10 %). V současnosti se zemědělci musejí vypořádat s vysokými náklady, nízkými cenami svých produktů a omezeným odbytem. Tíživá ekonomická situace se promítá i do ostatních oblastí života zemědělců a stává se příčinou nespokojenosti a protestů nejen v Česku, ale i jinde v Evropě.
Článek si můžete přečíst v červnovém vydání časopisu Statistika&My.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
16.10.2024 Od tisku dopisů po komplexní CDP. Cortex je…
11.10.2024 RoboMarkets upravuje svůj evropský obchodní…
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Radoslav Jusko, Ronda Invest
ČNB skóruje v poměru držených rezerv vůči HDP. Překážka k přijetí eura?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz