Inflace klesla a je nyní bezpečněji v pásmu ČNB (Komentář)

Tuzemské spotřebitelské ceny v květnu meziměsíčně stagnovaly a jejich meziroční růst zpomalil z 2,9 % na 2,6 %. Jak meziměsíční, tak i meziroční vývoj odpovídal naší prognóze. Tržní konsensus však pro květen očekával vyšší meziroční inflaci na úrovni 2,8 %. Naopak ČNB odhadovala 2,5 % y/y.

V souladu s naším odhadem byla i struktura inflace. Zatímco v dubnu růst spotřebitelských cen táhlo výrazné zdražení potravin a pohonných hmot, což se promítlo ve zrychlení meziroční inflace, v květnu se již tento efekt neopakoval. Naopak, potraviny meziměsíčně zlevnily v průměru o 0,1 % a pohonné hmoty dokonce o 1,8 %. K nižším cenám pohonných hmot pomohl pokles cen surové ropy na světových trzích a posílení české koruny. Regulované ceny meziměsíčně stagnovaly, při poklesu cen energií v průměru o 0,1 % m/m.

Jádrová inflace podle našeho předběžného odhadu stagnovala na 2,6 % y/y. V podstatě beze změny by tak zůstala také meziměsíční sezonně očištěná dynamika, která se pravděpodobně nadále pohybovala poblíž 0,2 %. Nad cílem centrální banky jádrovou inflaci drží pokračující rychlý růst cen služeb. Ten v meziročním vyjádření v květnu setrval na 5,3 %. Statistický úřad uvádí, že květnový růst cen služeb (+0,2 % m/m) souvisel především s vyššími cenami za stravování a ubytování. Působit zde však mohl vliv mistrovství světa v hokeji a v červnu by tak mohlo dojít k alespoň částečné korekci těchto cen. Růst cen zboží se naproti tomu držel pod cílem ČNB a v květnu zpomalil z 1,4 % na 0,9 % y/y. Váhově významná položka imputovaného nájemného stejně jako v dubnu vykazovala růst o pouhé 1 % y/y, zatímco skutečně placené nájemné rostlo svižným tempem o 7,2 %.

Celková i jádrová inflace podle nás ve zbytku roku zůstanou v tolerančním pásmu ČNB, na dvouprocentní cíl se ale nevrátí. Celkovou inflaci v letošním roce odhadujeme na průměrných 2,4 %, tu jádrovou pak na 2,6 %. Mimo jádrové složky inflaci nad cílem udrží také růst regulovaných cen, který se letos bude pravděpodobně pohybovat kolem 6 % y/y. Důvodem je hlavně lednový strmý nárůst regulovaných cen energií. Pokles jádrové inflace by pak mohlo zbrzdit probíhající oživení poptávky a zrychlující růst mezd. V příštím roce se ale podle nás již plně projeví vliv přísné měnové politiky a celková a jádrová inflace klesne na 2 %. S ohledem na výrazný pokles velkoobchodních cen energií by se neměl opakovat ani rychlý růst regulovaných cen. Rizikem ve směru vyšší inflace však mohou být ceny potravin z důvodu klimatických změn a jejich vlivu na úrodu ve velké části světa.