Začátek dlouhodobého býčího cyklu a atraktivní hodnotové společnosti (Perly týdne)

Ed Yardeni věří, že akciový trh stojí na počátku býčího cyklu. Ekonom také hovoří o opakování boomu z dvacátých let minulého století s tím, že se dá vyhnout tomu, jak tehdy skončil. A Savita Subramanian z BofA Securities považuje za dlouhodobě atraktivní velké hodnotové společnosti. U nich by měl podle ní mimo jiné existovat velký prostor pro využívání nových technologií. Přinášíme pravidelné Perly týdne:

Cyklické sektory v kurzu: Goldman Sachs v následujícím grafu porovnává výkony defenzivních a cyklických sektorů na americkém akciovém trhu. Ve druhé polovině roku 2023 měla druhá skupiny tendenci spíše zaostávat, situace se ale obrátila s nástupem roku nového. Od té doby cyklické sektory získávají před defenzivou stále větší náskok, který se prudce zvýšil i v posledních týdnech:


Zdroj: X


Ospravedlnění býčího trhu a opakování dvacátých let: Poslední čtvrtletní výsledky zveřejněné obchodovanými společnostmi z amerického akciového trhu vyznívají podle Eda Yardeniho pozitivně, celkově se čekal jejich 2 – 3% meziroční růst, dosáhly ale na 6 – 7% tempo růstu. To se odráží i na posunech očekávání pro celý letošní a příští rok a „ospravedlňuje to býčí trh“. K tomu ekonom na CNBC dodal, že tento býčí trh bude podle něj trvat ještě hodně dlouho a příčinou může být určité opakování vývoje z dvacátých let minulého století. Tedy boom tažený novými technologiemi.

Yardeni hovořil o růstovém trendu ziskových marží obchodovaných firem, který by podle něj mohl v následujících letech pokračovat. Ke své tezi o opakování vývoje z dvacátých let dodal, že v minulém století „skončila špatně“, důvodem ale byla podle ekonoma vládní ekonomická politika. Akciový trh si sice prošel poklesem už v roce 1929, ale pak se zase vydal nahoru. Skutečnou ranou pro něj podle experta bylo až schválení tzv. Smoot-Hawley Tariff Act v polovině roku 1930. Šlo o zákon uvádějící v praxi cla, která měla chránit americké farmáře před konkurencí ze zahraničí. „Důležitou roli hrály i jiné faktory, ale tenhle byl hodně významný,“ míní Yardeni, podle kterého přispěl rovněž k Velké depresi.

Na CNBC na Yardeniho slova s ironií poznamenali, že „je tudíž dobré, že nyní se o nových clech nehovoří.“ Yardeni na to reagoval s tím, že právě zvažování nových tarifů je jedním z velkých rizik. I tak ale v základním scénáři předpokládá opakování dvacátých let, avšak nevylučuje, že dojde i k něčemu podobnému jako v roce 1930, a to právě kvůli zavádění cel.



Velké hodnotové společnosti: Savita Subramanian z BofA Securities míní, že v následujících deseti letech si povedou nejlépe akcie velkých hodnotových firem. Na CNBC hovořila o tom, že vývoj na trzích ovlivňuje skupina společností s velkou kapitalizací, i když „celou práci nedělá jen sedmička výjimečných“. K valuacím strategička uvedla, že poměry cen k ziskům jsou „tak nějak rozumné“. Mohou sice vypadat, že leží vysoko ve srovnání s minulostí, ale toto srovnání může být zavádějící. Nyní se totiž v indexu nachází více firem, které nemají tolik hmotných aktiv, která inovují a dosahují vyšší ziskové marže.

„Umělá inteligence je toho součástí, i když tady může být trochu více nadšení než reality,“ míní Subramanian. Vyšší produktivita a efektivita jsou přitom podle ní skutečností. Ukončená stimulace ze strany Fedu pak přispívá k větší racionalitě trhů. Příští rok už nebude na trzích hrát takovou roli posilování cen akcií, pozornost se přesune k dividendám. A jak bylo uvedeno, dlouhodobě expertka fandí zejména akciím velkých hodnotových společností. I proto, že umělá inteligence by u nich měla mít velký potenciál pro zvýšení efektivity a snížení náročnosti na pracovní sílu.

Změnilo by pozitivní pohled na dividendové akcie případné zvýšení daní z dividend? Na tuto otázku Subramanian odpověděla, že když před lety došlo ke snížení zdanění dividend, dividendové tituly začaly za zbytkem trhu zaostávat. Chovaly se tedy opačně, než by se s ohledem na změnu zdanění dalo čekat. Podle strategičky to ukazuje, že daně v této oblasti nejsou zase tak důležité. Celkové ekonomické prostředí by mohlo být charakterizováno vyšším růstem nominálního produktu.

Jestliže by centrální banka namísto snižování sazeb sazby zvedla, mohlo by to být pozitivní pro hodnotové akcie. K tomu expertka uvedla, že pokud by Fed sazby snižoval, „stalo by se tak kvůli tomu, že je s ekonomikou něco špatně.“ Trh práce je podle ní „strukturálně napjatý“, což je dáno i demografickým vývojem. Mohla by to změnit imigrace, ale v tomto případě jde o čistě politické rozhodnutí.