Týdenní zprávy 03.06.2024 - 07.06.2024 - Začátek června byl velmi bohatý na nové makroekonomické statistiky z tuzemské ekonomiky

Klíčové události a ukazatele

- ČR:
Průměrná hrubá nominální mzda v letošním 1.
čtvrtletí vzrostla o 7,0 % r/r a v reálném vyjádření o 4,8 % r/r.

- ČR:
Maloobchodní tržby v dubnu 0 % m/m a +5,3 % r/r. Průmyslová produkce
v dubnu +0,6 % m/m a -0,4 % r/r.

- Eurozóna:
Evropská centrální banka snížila úrokové sazby o 0,25 p. b. – hlavní sazba nově
4,25 %.

- Německo:
Průmyslová produkce v dubnu -0,1 % m/m a
-3,9 % r/r a nové průmyslové zakázky -0,2 % m/m a -1,6 % r/r.

- Polsko:
Polská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny – hlavní sazba
setrvává na 5,75 %.

- USA:
Index ISM v sektoru služeb v květnu vzrostl na 53,8
z dubnových 49,4 bodu.

Očekávané události a ukazatele

- ČR:
Podíl nezaměstnaných osob (květen). Index spotřebitelských cen (květen).

- Eurozóna:
Průmyslová produkce (duben). Zahraniční obchod se zbožím (duben).

- Německo:
Index spotřebitelských cen (květen) – finální údaj.

- Polsko:
Index spotřebitelských cen (květen) – finální údaj.

- USA:
Index spotřebitelských cen (květen). Zasedání americké centrální banky (Fed).

Měnové kurzy

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

- Koruna
vůči euru ve druhé polovině tohoto týdne posílila pod hladinu 24,60 CZK/EUR a
nachází již na dohled letošnímu maximu ze začátku ledna. Koruně pomohla
jak čísla z domácí ekonomiky (rychlejší růst mezd v 1. čtvrtletí
představuje proinflační pro ČNB), tak i zlepšení nálady na finančních trzích a
mírné oslabení amerického dolaru. Nepředpokládám
však, že by měla koruna během června dále prudce posilovat a spíše očekávám
postupnou stabilizaci v rozmezí 24,50 – 25 CZK/EUR. V tomto
směru bude hodně záviset na květnové CPI inflaci v ČR (11/6) a na zasedání
americké centrální banky Fed (12/6).

-
Začátek června byl velmi bohatý na nové
makroekonomické statistiky z tuzemské ekonomiky. Chronologicky řazeno
v pondělí byl zveřejněn index PMI ve výrobě za květen (růst na 46,1 z
dubnových 44,7 bodu). Jedná se sice o druhou nejvyšší úroveň PMI za poslední
dva roky, ale stále poměrně hluboko pod neutrální hladinou 50 bodů. Výroba a
nové zakázky stále klesají, avšak pomalejším tempem než v předchozích měsících.
Růst cen vstupů byl v květnu jen nepatrný, ale zrychlil růst prodejních cen. Zaměstnanost
dále klesala, ale nižším tempem. V souhrnu zlepšující se PMI ukazuje, že
se situace ve výrobním sektoru začíná mírně zlepšovat, ale na citelnější
oživení si budeme muset počkat až do druhé poloviny roku (pokud tedy toto
oživení přijde). Plnění státního rozpočtu – na konci května činil schodek 210,4
mld. korun.

-
Průměrná hrubá nominální mzda
v letošním 1. čtvrtletí vzrostla o 7,0 % r/r a v reálném vyjádření
(po očištění o růst spotřebitelské inflace) o 4,8 % r/r. Jedná se o první
reálný růst mezd poté, co v předchozích devíti čtvrtletích byl meziroční
růst reálných mezd díky extrémně vysoké inflaci nepřetržitě záporný. Růst
mezd v 1. čtvrtletí překonal prognózu České národní banky (ČNB)
s nominálním růstem +6,4 % r/r. Rychlejší růst mezd představuje pro ČNB
mírně proinflační riziko jarní makroekonomické prognózy. Rychlejší růst mezd
zároveň znamená možnost pomalejšího odeznívání inflace ve službách (květnová
CPI inflace bude zveřejněna v příštím týdnu 11/6). Výsledně je vyšší růst
mezd v souladu s mým předpokladem, že ČNB v červnu sníží sazby
již jen o 25 bazických bodů.

-
Maloobchodní tržby v dubnu 0 % m/m a +5,3 %
r/r. Oproti březnu tak maloobchod stagnoval, a to navzdory tomu, že březnový
výsledek maloobchodu byl revidován poměrně výrazně dolů. Do určité míry se tak
potvrzuje můj předpoklad, že v průběhu dalších měsíců spotřebitelský boom
ze začátku roku přeci jen zpomalí. Na druhé straně je oživení maloobchodu od
začátku letošního roku evidentní a souvisí především s ústupem inflace a
obnoveným růstem reálných mezd (v 1. čtvrtletí téměř 5 % r/r).
V meziměsíčním srovnání v maloobchodu v dubnu tržby za pohonné hmoty
-0,3 %, za potraviny -0,2 % a za nepotravinářské zboží +0,1 %.

-
Průmyslová produkce v dubnu +0,6 % m/m
a -0,4 % r/r. I nadále platí, že v posledních měsících lze pozorovat velmi
rozkolísaný vývoj produkce, za kterým stojí především volatilní výroba
motorových vozidel. Jeden měsíc meziměsíční růst (říjen a prosinec 2023 a
únor a nyní i duben 2024) a druhý měsíc meziměsíční pokles (listopad 2023,
leden a březen 2024). Trendově průmyslová produkce v posledních čtyřech
měsících de facto stagnuje. Pokud vyjdu z bazického indexu, tak se dubnová
průmyslová produkce nacházela cca o 1,6 % pod úrovní produkce z června
2023. K meziměsíčnímu růstu průmyslu v dubnu přispěla především
výroba ostatních dopravních prostředků (+20,8 %) a po delší době i
strojírenství (4,3 %), kde však výroba zůstává stále velmi utlumená a hluboko
pod první polovinou loňského roku. Z dalších velkých odvětví
zpracovatelského průmyslu v dubnu mírně rostla meziměsíčně produkce výroby
počítačů, elektronických a optických přístrojů a také v kovodělném
průmyslu. Produkce motorových vozidel vzrostla jen marginálně o 0,1 %. Nové
průmyslové zakázky v dubnu (-0,8 % m/m a +3,6 % r/r). Nové zakázky ze zahraničí
se zvýšily o 5,3 % r/r, tuzemské nové zakázky vzrostly o 0,8 % r/r.

-
V zahraničním obchodu se zbožím
v dubnu vývoz (-1,1 % m/m a +19,7 % r/r) a dovoz (-0,3 % m/m a +13,1 %
r/r) – za výrazným meziročním růstem stál v dubnu především vyšší počet
pracovních dnů (duben 2024 měl o tři pracovní dny více než duben 2023).
Obchodní bilance byla v dubnu opět silně přebytková s 33,1 mld.
korun, a to zejména díky výrazně vyššímu přebytku obchodu s motorovými
vozidly, zlepšení bilance obchodu s elektrickými zařízeními a nižšímu schodku s
ropou a zemním plynem. Stavební produkce v dubnu +3,0 % m/m a -0,3 % r/r.

EURCZK

Vývoj USD/CZK

-
Koruna
vůči americkému dolaru v závěru týdne posílila pod hladinu 22,60 CZK/USD,
což jsou nejsilnější hodnoty české měny od poloviny letošního ledna. Stále
podle mě platí, že další udržitelné posilování koruny vůči dolaru je podmíněno
posilováním eura vůči dolaru nad hladinu 1,10 USD/EUR a výše, a k tomu
zatím stále nenazrál čas.
V USA však bude v nejbližších dnech zveřejněna řada důležitých
statistik, takže prostor pro výraznější pohyby dolaru určitě existuje. Ještě
dnes odpoledne budou zveřejněna květnová čísla z pracovního trhu (NFP) a
v příštím týdnu květnová CPI inflace a hlavně zasedání americké centrální
banky (Fed).

- Makroekonomické statistiky, které byly
v tomto týdnu zveřejněny v USA, vyzněly smíšeně. V průběhu
týdne chodila především slabší čísla z pracovního trhu. V dubnu se snížil počet celkových
otevřených pracovních pozic (průzkum JOLTs) na 8,059 mil. (nejnižší hodnota za
poslední tři roky). Slabší byl ve srovnání s tržním konsenzem i růst
zaměstnanosti v soukromém sektoru ADP za květen (152 tis.). A slabší čísla
podtrhl i ve čtvrtek růst nových týdenních žádostí o podporu
v nezaměstnanosti do 1/6 na 229 tis. a čtyřtýdenní klouzavý průměr nových
žádostí se tak drží nad 220 tis. (nejvýše od loňského září). V době psaní
těchto řádků však nebyla ještě zveřejněna hlavní statistika z amerického
pracovního trhu – květnové NFP. Zároveň je třeba zmínit, že Fed potřebuje vidět
setrvalé oslabování pracovního trhu, aby začal snižovat úrokové sazby (samozřejmě
v kombinaci se zpomalující inflací). Aktuální výsledky statistik jsou
podle mě pro Fed povzbudivé, ale nikoliv dostačující. Hůře dopadl i květnový
index ISM ve výrobě (pokles na 48,7 z dubnových 49,2 bodu). Zlepšení si
naopak přispal květnový index ISM ve službách (růst na 53,8 z dubnových
49,4 bodu).

- V příštím
týdnu bude důležitou statistikou květnová CPI inflace (12/6) a tržní konsenzus pro jádrovou složku
činí (+0,3 % m/m a +3,5 % r/r). V dubnu CPI inflace v jádrové složce konečně
zvolnila alespoň na 0,3 % m/m a důležité nyní je, aby bylo v květnu zpomalování
inflace potvrzeno (ideálně 0,3 % m/m či lépe ještě níže). I samotných 0,3 % m/m
je anualizovaně 3,6 %, tj. stále poměrně vysoko nad inflačním cílem Fedu. Rozhodující
pro dolar však bude až zasedání Fedu (12/6) večer. Je de facto jisté, že Fed ponechá úrokové
sazby beze změny (hlavní sazba v rozmezí 5,25 – 5,50 %) a pozornost tak bude
především upřena na novou makroekonomickou prognózu a na to, jaký vývoj sazeb
načrtnou pro letošní a příští rok američtí centrální bankéři. Je jasné, že
vzhledem k pomalejšímu odeznívání inflace a stále silnému růstu HDP a pracovnímu
trhu začne Fed úrokové sazby snižovat později a pomaleji (nejdříve ve 3.
čtvrtletí a maximálně ve druhé polovině letošního roku snížení sazeb v souhrnu
o 50 bodů). V neposlední řadě bude samozřejmě i velmi důležitá tisková
konference s J. Powellem (šéf Fedu).

USDCZK

Vývoj PLN/CZK

- Koruna
vůči polskému zlotému v první polovině tohoto týdne posílila pod hladinu
5,75 CZK/PLN, což jsou nejsilnější hodnoty české měny od začátku letošního
února. V dlouhodobějším výhledu (druhá polovina letošního roku) se podle
mě zvyšuje pravděpodobnost toho, že (1) koruna bude vůči zlotému posilovat
směrem k hladině 5,50 CZK/PLN a níže nebo (2) že koruna vůči zlotému již
nebude alespoň dále oslabovat jako tomu v posledních dvanácti měsících.

-
Polská centrální banka (NBP) ponechala na
červnovém zasedání podle očekávání úrokové sazby beze změny, a to již po osmé
v řadě. Hlavní sazba zůstává na úrovni 5,75 %. Žádné zásadní změny
nejsou patrné ani v komunikaci NBP. Bankovní rada (RPP) se domnívá, že
současná úroveň sazeb přispívá k dosažení inflačního cíle ve střednědobém
horizontu a další rozhodnutí budou záviset na makroekonomických datech. Šéf NBP
A. Glapiński na tiskové konferenci uvedl, že ve druhé polovině roku lze
očekávat zvýšení inflace a aby mohlo dojít ke snížení sazeb, muselo by být
stabilně dosahováno 2,5% úrovně inflace (dle něj je snížení sazeb možné
v roce 2025). Pozitivně Glapiński hodnotil růst polského HDP (1. čtvrtletí
finálně 0,5 % k/k, 2,0 % r/r) a silnou polskou měnu. Zopakoval také
přetrvávající obavy z vysoké jádrové inflace.

Vývoj EUR/USD

-
Na hlavním měnovém páru sice euro vůči
americkému dolaru v tomto týdnu posílilo, avšak obchodování se i přes řadu
důležitých makroekonomických statistik a zasedání Evropské centrální banky
(ECB) udrželo v rozmezí 1,083 – 1,091 USD/EUR. Tyto řádky jsou psány v pátek (7/6) dopoledne, tj. před odpoledními
čísly z amerického pracovního trhu (NFP) a nelze tudíž vyloučit, že se
eurodolar v závěru týdne ještě posune mimo tuto výseč (1,083 – 1,091).
Obratem je však třeba zmínit, že v příštím týdnu bude jednak zveřejněna
květnová inflace CPI v USA a následně zasedá i americká centrální banka
(Fed). Vycházím proto z předpokladu, že výraznější závěry
směrem k dalšímu vývoji na eurodolaru bude možné učinit právě až po
zasedání Fedu, respektive po tiskové konferenci s šéfem Fedu J. Powellem.
Pro delší horizont (1–3 měsíce) zatím stále počítám s tím, že se obchodování na
EURUSD udrží primárně v rozmezí 1,05 – 1,10 USD/EUR. Aby euro udržitelně posílilo nad hladinu 1,10
USD/EUR, tak by muselo dojít k jednoznačnému a nezpochybnitelnému
zpomalování CPI inflace v jádrové složce v kombinaci s trvale horšími
čísly z amerického pracovního trhu, což by byl pro americký Fed
jednoznačný impuls ke snížení úrokových sazeb.

-
Zasedání Evropské centrální banky (ECB)
skončilo v souladu s předpoklady. Od ECB jsem očekával (1) snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, (2)
v nové makroekonomické prognóze ECB zvýšení odhadu růstu hrubého domácího
produktu (HDP) i inflace (HICP) v letošním roce a (3) v nepolední
řadě další vývoj měnové politiky ECB odvislý od příchozích makroekonomických
statistik. Vše se potvrdilo.

-
(1) ECB poprvé od roku 2019 snížila úrokové
sazby a to o 25 bazických bodů
(hlavní sazba nově 4,25 % a diskontní sazba 3,75 %). Aktuální situace je však
oproti roku 2019 naprosto odlišná. Tehdy (září 2019) ECB posunula diskontní
úrokovou sazbu ještě více do záporu na -0,5 % z -0,4 % (velmi uvolněná měnová
politika byla tehdy ještě více uvolněna). V tomto týdnu však ECB sazby
snížila poté, co je prudce zvyšovala v období červenec 2022 až září 2023
(aktuálně utažená měnová politika se s ustupující inflací začne pozvolna
uvolňovat). (2) V nové prognóze ECB revidovala směrem nahoru celkovou
i jádrovou inflaci (HICP) pro
letošní i příští rok (2024: celková inflace 2,5 %, jádrová inflace 2,8 %; 2025:
celková inflace 2,2 %, jádrová inflace 2,1 %). Vzestupně byl revidován také
letošní růst HDP (z 0,6 % na 0,9 %). (3) Prezidentka ECB Ch.
Lagardeová sice prohlásila, že ECB chce zachovat restriktivní měnovou politiku,
ale nezavázala se k žádné trajektorii úrokových sazeb. Vše je i nadále
podmíněno makroekonomickými daty.
Inflace sice postupně odeznívá, ale mzdy rostou zvýšenou rychlostí a ECB tak
podle mě bude s dalším snižováním sazeb ve druhé polovině letošního roku
postupovat opatrně (dvojí snížení sazeb o 25 bazických bodů kumulativně o 50
bodů).

-
Z makroekonomických
statistik v eurozóně v tomto týdnu. Index PMI ve výrobě v květnu
finálně +47,3 bodu a index PMI ve službách +53,2 bodu. V Německu
průmyslová produkce v dubnu -0,1 % m/m a -3,9 % r/r a nové průmyslové zakázky
-0,2 % m/m a -1,6 % r/r.

Stáhnout týdenní zprávy

Pozn.: Příští týdenní komentář bude zveřejněn 21. června 2024