Ochrana přírody není to stejné jako ochrana klimatu (Dekarbo Brief)

Představujeme vám webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.

Ochrana přírody není to stejné jako ochrana klimatu

Změna klimatu je nepopiratelný jev a její dopady jsou stále zřetelnější. České politické strany se přesto ve svých předvolebních programech často zaměřují na obecné environmentální fráze, místo konkrétních kroků ke snížení emisí skleníkových plynů. Právě ty jsou totiž hlavním viníkem problému.

Některé politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně se sice hlásí k ochraně přírody a trvale udržitelnému rozvoji, konkrétní opatření ke snížení emisí jsou ale vágní, nebo zcela chybí. Ano, sázení stromů, zadržování vody a zlepšování kvality půdy jsou skvělé iniciativy, ale na řešení změn klimatu nestačí. Jsou to environmentální opatření, mohou pomoci s řešením dopadů klimatických změn, ale neřeší příčinu. Je to, jako bychom se snažili uhasit požár sklenicí vody.

Snižování emisí skleníkových plynů je tvrdý a nepopulární úkol. Mnoho politických stran proto raději sáhne po snazších tématech, která lidem zní dobře. Ochrana přírody, výsadba stromů a podpora biodiverzity jsou témata, která mají pozitivní ohlas, což potvrzují i průzkumy veřejného mínění. Ale jakmile se začne mluvit o potřebě snížit emise, o emisních povolenkách nebo omezování fosilních paliv, začne to být nepohodlné. Tato témata mohou vést k odporu veřejnosti a ztrátě voličů, zejména kvůli obavám z rostoucích cen.

Některé politické subjekty pro změnu zpochybňují smysluplnost a proveditelnost Green Dealu. Argumentují vysokými náklady a negativními ekonomickými dopady. Ano, náklady jsou reálné, ale co náklady nečinnosti? Z dlouhodobého hlediska je ignorování klimatické krize mnohem dražší. Platit tedy budeme tak, či tak.

Dalším problémem je, že návrhy na zrušení emisních povolenek nebo celého Green Dealu neberou v úvahu širší evropský kontext. Evropská unie směřuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a jakékoli české snahy o revizi nebo zrušení Green Dealu mohou narazit na odpor ostatních členských států. Česko je oproti jiným zemím v nevýhodné pozici, řadu úlev si již vybojovalo, ale nemůže proto očekávat, že přesvědčí celou Evropu o tom, že se má vzdát svých ambic. Řada zemí už je navíc v pokročilé fázi zelené transformace a hrozí, že nebudou mít pochopení pro český přístup.

Pokud chtějí české politické strany prosadit nějaké změny, musí nejprve navrhnout konkrétní alternativy a najít pro ně vhodné alianční partnery v Evropě, kteří by tyto změny podpořili. Bez široké evropské podpory zůstanou tyto návrhy jen na papíře, nebo se nikdy nedostanou dál než na stránku s předvolebními sliby.

Aneta Zachová

---

Co se odehrálo v uplynulém měsíci?

• Řada českých politických stran zpochybňuje naplňování Zelené dohody pro Evropu nebo volá po její „opravě“. Vyplývá to z analýzy předvolebních programů.
• Kandidáti a kandidátky českých politických stran pro volby do Evropského parlamentu upozorňují, že vysoká cena emisních povolenek ohrožuje český těžký průmysl.
• Ve středu 15. května zveřejnilo 15 zemí EU společný dokument, v němž vyzývají Evropskou komisi, aby se soustředila na dekarbonizaci vytápění a chlazení, a zvýšila tak energetickou nezávislost EU. Česko v této skupině zemí není.
• Evropská komise 13. května poskytla členským státům pokyny, jak zlepšit e zefektivnit povolovací postupy a aukce pro obnovitelné zdroje energie.
• Na konci května Rada EU finálně schválila směrnici o náležité péči podniků. Ty budou muset zajistit, že v jejich dodavatelském řetězci nedochází k poškozování lidských práv a životního prostředí.
• Ministři energetiky zemí EU se 30. května dohodli na potřebě hlubší integrace evropské elektrické sítě.
• Česko a Německo podle agentury Reuters chtějí, aby EU zahájila jednání na nejvyšší úrovni o tom, jak zcela ukončit dovoz ruských energií do EU.
• Soudní dvůr EU potvrdil, že Polsko musí zaplatit pokutu za těžbu v hnědouhelném dole Turów.
• Země EU v pondělí 27. května schválily novou legislativu, která od roku 2030 zavádí v EU limity na emise metanu z dovážené ropy a zemního plynu.
• Světová banka vydala varování. Evropa podle ní čelí obrovským ztrátám v důsledku klimatických katastrof.

---

Bude Evropská investiční banka financovat jadernou energii?

V Evropské investiční bance (EIB) se možná pootevírají dveře pro financování více jaderných projektů, než jak tomu bylo doposud. Naznačuje to její nedávno uniklý dokument. Ten ve svém čerstvém náčrtu plánů pro roky 2023–2027 zmiňuje také podporu výzkumu a vývoje malých modulárních reaktorů (SMR).

K uniklému plánu pro další možné realizované projekty se EIB odmítá vyjadřovat, uvedl pro redakci její mluvčí. „Mohu ale potvrdit, že projekty jaderné energetiky jsou způsobilé pro financování EIB,“ uvedl.

„EIB se zavázala poskytovat finanční podporu iniciativám zaměřeným na vytvoření udržitelných a bezpečných dodávek energie v EU. Součástí úkolů banky je zkoumat všechny dostupné technologie,“ okomentoval.

Přestože se v současné době banka v energetickém sektoru „zaměřuje především na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost“, součástí portfolia by podle mluvčího mohla být i jaderná energie. Motivace je velká – investice do zelené tranzice, jejíž součástí jádro podle unijní legislativy je, je totiž prioritou číslo jedna, jak se v plánu píše.

Peníze investované do jádra by přitom nebyly zas tak velkou revolucí. EIB nedávno financovala například projekty zaměřené na zvýšení bezpečnosti stávajících elektráren nebo výzkum. Poslední projekt, který banka schválila v prosinci 2023, byl úvěr ve výši 145 milionů eur (3,6 miliardy korun) na podporu výstavby prvního evropského zařízení na odstraňování tritia v jaderné elektrárně Cernavoda v Rumunsku. Stále ale šlo jen o „neenergetické“ projekty, jako je budování různých bezpečnostních opatření nebo podporu výzkumu.

Je tedy pravděpodobné, že se podpory od EIB dočkají i ty skutečně „energetické“ investice?

Na prvním místě záleží na akcionářích banky, tedy členských státech, a Evropské komisi. Tedy na tom, jaký postoj k jádru zaujímají a jak velká poptávka po jaderné energii v Evropě je. Například na Nuclear Energy Summitu, akci věnované jaderné energetice a její budoucnosti v EU, která proběhla začátkem letošního roku v Bruselu, se v jeho prospěch vyjádřila řada klíčových politiků.

Vedle očekávatelného Česka a Francie nebo Belgie to byla ale například také německá předsedkyně nyní končící Evropské komise Ursula von der Leyen. Právě její strana, CDU, se po letech vrací ke svým konzervativním kořenům a začíná volat po rehabilitaci jádra.

Jsou to přitom Německo a Francie, které patří společně s Itálií a Španělskem k významným akcionářům EIB, díky objemu jimi uloženého kapitálu v bance.

Za druhé, výstavba reaktorů čelí vážnému problému kvůli své ziskovosti. Úvěry EIB mají primárně za úkol zajišťovat návratnost a udržet bance prestižní rating „AAA“, který jí umožňuje půjčovat si na mezinárodních trzích za nízké úrokové sazby. A aby si takový rating udržela, nemůže půjčovat tam, kde hrozí, že se jí půjčené peníze nevrátí.

Při poskytování rizikovějších půjček se banka chrání vyžadováním záruk a finanční solidnosti svých potenciálních dlužníků. Podmínku solventnosti tak mnohem snáz plní státní společnosti, jako například francouzská EDF. A naopak menší investoři, jako start-upy nebo firmy, mohou mít spíše smůlu.

Na druhou stranu, je to právě jmenovaná EDF, jejíž projekty na výstavbu nových reaktorů momentálně nabírají zpoždění a stejně tak se mají tendenci významně prodražovat. A důvěra v její solidnost tak může být na pochybách.

V konečném důsledku zůstává riziko financování jaderné energetiky vysoké, uvedl Thomas Östros, viceprezident EIB, na zmíněném summitu. Jaký tedy bude výsledek – a které projekty na peníze od EIB skutečně „dosáhnou“ – tak ukáže až výsledek plánu banky pro další roky.

Barbora Pištorová

---

Co nás čeká tento měsíc?

• Ve dnech 7. a 8. června budou mít Češi a Češky možnost volit své zástupce do Evropského parlamentu. Ochrana klimatu a Zelená dohoda pro Evropu patří mezi přední témata voleb.
• Ministři životního prostředí se 17. června setkají v Bruselu. Diskutovat budou mimo jiné o emisních cílech pro rok 2040 či o řešení klimatických rizik.
• Dne 18. června se v Bruselu setkají také ministři dopravy členských zemí EU. Na jejich agendě se teprve pracuje.
• Evropská komise zveřejní 19. června jarní balíček tzv. evropského semestru, cyklu koordinace hospodářských politik. Mezi doporučeními Komise směrem k členským státům mohou být i investice do zelené transformace.