Česká ekonomika se postupně zotavuje (Ranní zpráva z finančního trhu)

Mezičtvrtletní růst tuzemského HDP za Q1 24 by dnes měl být potvrzen na 0,5 %. V rámci nově zveřejněné struktury očekáváme, že k tomu na výdajové straně přispělo hlavně oživení domácí poptávky. Inflace v eurozóně se podle nás v květnu o desetinu zvýšila na 2,5 % y/y. Ještě o dvě desetiny výše pravděpodobně skončila jádrová inflace. V zámoří budou sledovány především dubnové statistiky deflátorů soukromé spotřeby. Fedu ale pravděpodobně mnoho radosti nepřinesou, když by podle nás měly znovu ukázat na přetrvávající robustní cenové tlaky.

Růst jádrových cen je v USA i eurozóně nadále zvýšený

Česká ekonomika v Q1 24 zaznamenala druhý mezičtvrtletní růst v řadě. Oproti předběžnému odhadu ČSÚ již revizi celkového růstu HDP za první čtvrtletí nečekáme. Ten by tak měl být potvrzen na 0,5 % q/q, respektive 0,4 % y/y. V komentáři k předběžnému odhadu ČSÚ uvedl, že mezičtvrtletní růst HDP byl v 1. čtvrtletí tažen vyšší spotřebou domácností a investicemi. To by bylo v souladu s měsíčními údaji i naším očekáváním. Na druhou stranu ČSÚ poukázal na záporný příspěvek čistého vývozu k růstu HDP. To by kontrastovalo se 4. čtvrtletím loňského roku, kdy čistý vývoz dosáhl druhého nejvyššího příspěvku v celé časové řadě. Vliv vývozu dříve nedokončené výroby tak může slábnout. Navzdory pokračujícímu mezičtvrtletnímu růstu byl HDP v 1. čtvrtletí stále o 0,5 % nižší než před pandemií. Této úrovně by ale tuzemská ekonomika mohla dosáhnout již v aktuálním druhém kvartále. V celoročním vyjádření očekáváme, že ekonomika letos vzroste o 1,4 %, zejména díky oživení domácí poptávky, a v roce 2025 zrychlí na 2,2 %. Dosavadní vývoj maloobchodu a tržeb ve službách dává naději na ještě silnější růst HDP ve 2. čtvrtletí a v roce 2024 jako celku. K tomu přispívá výrazné zlepšení spotřebitelského sentimentu (na nejvyšší úroveň od září 2021) a pravděpodobné zrychlení růstu mezd na počátku roku. V kombinaci s inflací v tolerančním pásmu ČNB by se reálné mzdy po poklesu v posledních dvou letech měly letos zvýšit. Domácnosti navíc stále disponují velkým množstvím naakumulovaných úspor, které nadále rostou.

Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v květnu vzrostla o jednu desetinu na 2,5 % y/y. V případě jádrové inflace očekáváme její stagnaci na 2,7 % y/y, rizika našeho odhadu jsou ale vychýlena mírně směrem vzhůru. Květen byl v řadě evropských zemí spojen s větším počtem státních svátků, které letos poskytly příležitost pro čerpání prodloužených dovolených. To se podle nás promítlo v zájmu o služby spojené s cestováním. V této oblasti lze tak předpokládat vyšší cenové tlaky. K tomu v meziročním vyjádření přispěje také skutečnost, že odezní příznivý vliv srovnávací základny spojený s loňským zlevněným jízdným v německé veřejné dopravě. Dynamika cen služeb tedy pravděpodobně zůstala vysoká. V meziročním vyjádření dokonce čekáme její zrychlení z 3,7 % na 3,9 %. Kvůli přetrvávajícímu svižnému růstu mezd v eurozóně v Q1 se navíc obáváme, že by dynamika cen služeb mohla být i vyšší. Růst cen zboží by měl naopak zůstat utlumený. V meziročním vyjádření odhadujeme jeho zpomalení o desetinu na 0,8 %, částečně vlivem vysoké srovnávací základny. Ceny pohonných hmot podle nás v květnu meziměsíčně klesly o 1,6 %, meziročně však zůstaly v podstatě beze změny. Na červnové snížení sazeb ECB by mírné zrychlení meziroční inflace vliv mít nemělo, nadále s ním tedy počítáme.

Dynamika jádrového deflátoru soukromé spotřeby zůstává z pohledu Fedu stále příliš vysoko. Pro duben odhadujeme meziměsíční zvýšení cenového indexu soukromé spotřeby i jeho jádrové složky o 0,3 %, tedy stejně jako v předchozích dvou měsících. Tato tempa jsou však stále příliš vysoko na to, aby Fed mohl konstatovat, že potvrzují „udržitelný návrat inflace k cíli“, po kterém v poslední době volají představitelé americké centrální banky v souvislosti s načasováním začátku cyklu snižování úrokových sazeb. Z tohoto pohledu by tedy dnešní čísla mohla nahrávat naší prognóze, která počítá s odsunutím prvního “cutu“ Fedu až do příštího roku.

Dolar mírně oslabil, koruna zůstává nad 24,70 CZK/EUR

Data ze Spojených států lehce zklamala. Růst HDP za Q1 24 byl v souladu s očekáváními revidován z původních 1,6 % q/q anualizovaně na 1,3 % q/q. Za konsenzem trhu ale mírně zaostala spotřeba (2,0 % q/q anual., oček. 2,2 %). O desetinu dolů byly oproti prvnímu odhadu sníženy také dynamiky cenových indexů. Ten celkový tedy vzrostl v Q1 mezičtvrtletně anualizovaně o 3,0 %, jádrový deflátor soukromé spotřeby pak o 3,6 %. Oproti očekáváním lehce protiinflační vyznění dat se včera na trzích promítlo v oslabení dolaru proti euru o 0,2 % na 1,084 USD/EUR.

Měny středoevropského regionu včera uzavřely poblíž otevíracích úrovní. V průběhu dne sice oslabovaly, po zveřejnění o něco horších dat ve Spojených státech následovaných depreciací amerického dolaru však ztráty z velké většiny vymazaly. Česká koruna tak den zakončila beze změny na 24,73 CZK/EUR. Posilování koruny bylo v posledních týdnech z našeho pohledu spojeno hlavně s příznivým tržním sentimentem. To ho ale zároveň činí poměrně křehkým a náchylným ke korekci. Pokud by pokračovalo odsouvání prvního snížení úrokových sazeb Fedu, reálně podle nás hrozí, že by koruna mohla část nedávných zisků vůči euru korigovat. Více jsme o nedávném vývoji na korunovém devizovém trhu psali zde: https://bit.ly/4e2zQXv.