Česká ekonomika oživuje, a to hlavně díky rostoucí poptávce (Týdenní zpráva z finančního trhu)

V tuzemsku bude tento týden zveřejněn zpřesněný odhad HDP za Q1. Ten by měl podle nás potvrdit pokračující oživování ekonomiky mezičtvrtletním tempem ve výši 0,5 %. Hlavní zdrojem hospodářského růstu by měla být zvyšující se domácí poptávka. V eurozóně bude zveřejněn předběžný odhad inflace za květen, který bude ve znamení mírného urychlení meziročního tempa na 2,5 %. Na odhodlání ECB přistoupit k prvnímu snížení úrokových sazeb na blížícím se červnovém zasedání by to ale vliv mít nemělo. Indikátory sentimentu potvrdí zvyšující se důvěru v ekonomiku eurozóny. Nadále ale bude platit, že optimismus ve službách je o poznání větší než v průmyslu. Také v USA bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za Q1. Poté, co ten první zaostal za očekáváními, předpovídáme nyní sestupnou revizi z 1,6 % na 1,2 % q/q anualizovaně. Oproti původním předpokladům byl podle nás nižší hlavně růst spotřeby domácností. Na snižující se ochotu domácností v USA utrácet ukazuje klesající trend spotřebitelské důvěry, jejíž květnová hodnota bude tento týden rovněž zveřejněna. Ačkoliv dynamika amerických cen zůstává pořád vysoká, trend vývoje lze považovat za příznivý, což by měl potvrdit pro Fed důležitý deflátor PCE. Snížení sazeb Fedu ale jen tak nepřijde, čekáme ho až v příštím roce.

Cenové statistiky z eurozóny i USA

Česká ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ v prvním letošním čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 % po růstu o 0,4 % v posledním čtvrtletí loňského roku. Tento vývoj byl v souladu s naší prognózou. Měsíční data za březen, zveřejněná po zmíněném odhadu HDP, ukázala na poměrně silný nárůst tuzemské poptávky. Směrem vzhůru byla navíc revidována únorová data. Maloobchodní tržby bez prodejů aut v Q1 ve výsledku vzrostly v reálném vyjádření o 1,9 % q/q, zatímco růst tržeb za prodej služeb byl ještě vyšší, když dosáhl 2,6 % q/q. Průmyslová produkce naopak v březnu zklamala a meziměsíčně klesla. Ve zpracovatelském průmyslu pokles výroby za celé první čtvrtletí dosáhl 0,8 % q/q. Výrazné zvýšení spotřebitelské poptávky by dávalo naději na revizi směrem k rychlejšímu růstu HDP v Q1. Pokles průmyslové produkce, který by mohl být zesílen slabým výsledek energetického průmyslu kvůli neobvykle teplému počasí a pokračujícím energetickým úsporám, však tento optimismus tlumí. V důsledku toho očekáváme, že zpřesněný odhad HDP pouze potvrdí již zveřejněné údaje. ČSÚ v komentáři k předběžnému odhadu HDP uvedl, že mezičtvrtletní růst ekonomiky byl v Q1 tažen zvyšující se spotřebou domácností a fixními investicemi, což je v souladu s našimi očekáváními a výše zmíněnými měsíčními statistikami. Příspěvek čistého vývozu byl ale podle komentáře ČSÚ záporný. Zřejmě tak došlo ke zmírnění pozitivního vlivu vývozu dříve rozpracované produkce, který přispěl k výrazně kladnému příspěvku v Q4 23. Negativní dopad pravděpodobně měla i nadále slabá zahraniční poptávka. Zpřesněný odhad německého HDP v minulém týdnu potvrdil jeho mezičtvrtletní růst v Q1 pouze o 0,2 %, zatímco spotřeba domácností u našich sousedů mezičtvrtletně klesla. Za celý letošní rok očekáváme růst tuzemské ekonomiky o 1,4 % a příští rok jeho zrychlení na 2,2 %. Dostupná data ukazující na poměrně silné oživení poptávky by se ale nakonec mohla promítnout v lepším výsledku za celý letošní rok. V aktuálním čtvrtletí by ekonomika jako jedna z posledních v EU měla zároveň dosáhnout své předpandemické úrovně.

Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v květnu vzrostla o jednu desetinu na 2,5 % y/y, zatímco důvěra v tamní ekonomiku pokračovala v pozvolném růstovém trendu. V případě jádrové inflace předpovídáme její stagnaci na 2,7 % y/y, rizika našeho odhadu jsou ale vychýlena mírně směrem vzhůru. Květen byl v řadě evropských zemí spojen s větším počtem státních svátků, které letos poskytly příležitost pro čerpání prodloužených dovolených. To se podle nás promítlo v zájmu o služby spojené s cestováním. V této oblasti lze tak předpokládat vyšší tlak na ceny. K tomu v meziročním vyjádření přispěje také skutečnost, že odezní příznivý vliv srovnávací základny spojený se zavedením druhého kola zlevněného jízdného v německé veřejné dopravě loni v květnu. Dynamika cen služeb tedy pravděpodobně zůstala vysoká. V meziročním vyjádření dokonce čekáme její zrychlení z 3,7 % na 3,9 %. Kvůli přetrvávajícímu svižnému růstu mezd v eurozóně v Q1 (viz níže) se navíc obáváme, že by dynamika cen služeb mohla být i vyšší. Růst cen zboží by měl naopak zůstat utlumený. V meziročním vyjádření odhadujeme jeho zpomalení o desetinu na 0,8 %, částečně vlivem vysoké srovnávací základny. Ceny pohonných hmot podle nás v květnu meziměsíčně klesly o 1,6 %, meziročně však zůstaly v podstatě beze změny. Na červnové snížení sazeb ECB by mírné zrychlení meziroční inflace vliv mít nemělo a nadále s ním tedy počítáme. V eurozóně budou tento týden zveřejněny také ukazatele sentimentu za květen, konkrétně německý IFO index a kompletní sada indikátorů od Evropské komise. Od IFO indexu očekáváme jeho další zvýšení z 89,4 b. na 90,5 b. Zlepšit by se měl jak výhled podnikatelů pro následující půl rok, tak hodnocení současné ekonomické situace. Celková úroveň IFO indexu ale zůstane pod dlouhodobým průměrem. V podstatě stejné by pak mělo být hodnocení důvěry v průmyslu od Evropské komise. Naopak sentiment ve službách by se měl nacházet nad svým dlouhodobým průměrem.

Růst amerického HDP za Q1 bude podle nás revidován z 1,6 % na 1,2 % q/q anualizovaně, struktura PCE deflátoru by pak měla potvrdit postupně se zmírňující cenové tlaky. Již první odhad HDP přinesl zklamání, když konsensus očekával růst o 2,5 % q/q. Důvodem oproti očekávání nižší růstové dynamiky ekonomiky USA byly podle předběžného odhadu HDP čistý vývoz a zásoby. Naopak spotřeba domácností zůstala robustní. Revize maloobchodních tržeb za únor a březen zveřejněné od té doby však naznačují, že růst spotřeby domácností by mohl být nakonec nižší. Odhadujeme jeho snížení z původních 2,5 % na 2,0 % q/q anualizovaně, což je hlavní důvod toho, proč v rámci zpřesněného odhadu HDP za Q1 očekáváme zhoršení celkového údaje. Navzdory tomu bude růst americké poptávky stále robustní, a to i vlivem silného růstu firemních investic (+4,0 % q/q anualizovaně). Meziměsíční růst spotřebitelských cen podle PCE deflátoru za duben pravděpodobně zůstane nadále vysoký – odhadujeme +0,3 % m/m (SA) pro celkový i jádrový deflátor. Důležité ale je, že v rámci tzv. jádrových služeb, které jsou hlavním důvodem stále zvýšené inflace v USA, by měl pokračovat trend zmírňujících se cenových tlaků. K tomu přispívá chladnutí spotřebitelské poptávky. Spotřebitelský sentiment v USA od února poměrně rychle klesá a v dubnu dosáhl nejnižší hodnoty od července 2022. Tento týden ukáže, zdali negativní trend v květnu pokračoval.

Úrokové sazby na obou stranách Atlantiku rostly

Úrokové sazby na obou stranách Atlantiku vlivem silnějších ekonomických dat minulý týden rostly, vítězně z toho ale vyšel americký dolar. Květnové PMI skočily vesměs nad odhady jak v Německu, eurozóně, tak i USA. Ve všech zmíněných zemích nadále platí, že podnikatelé ve službách jsou výrazně optimističtější než ti v průmyslu. Důvodem je nerovnoměrný charakter poptávky, z které prozatím více těží sektor služeb. K tomu přispívá skutečnost, že průmyslové zboží je zpravidla dražšího charakteru, a to i v důsledku vyšších cen energií. Trend postupně rostoucího spotřebitelského sentimentu přitom podle ukazatele od Evropské komise v květnu pokračoval. Významný vliv na to má obnovený růst reálných příjmů evropských domácností. Růst nominálních mezd v prvním čtvrtletí letošního roku podle průzkumu ECB o výsledku mzdových vyjednání v jednotlivých státech eurozóny dosáhl 4,7 % y/y a zrychlil tak z 4,5 % dosažených v posledním čtvrtletí loňského roku. ECB přitom naopak očekávala jeho zpomalení. Podle dosavadních vyjádření centrálních bankéřů se zdá, že k prvnímu snížení úrokových sazeb ECB letos v červnu přesto dojde. Vývoj v dalších měsících je však nejistý a bude záviset na nově příchozích datech. Finanční trh červnovému snížení sazeb aktuálně přisuzuje zhruba 90% šanci, do konce roku však plně zaceňuje pouze dvojí snížení. V USA byl zveřejněn zápis z posledního zasedání Fedu. V něm někteří představitelé FOMC vyjádřili obavy, zdali je měnová politika dostatečně přísná. Vlivem dosud odolné americké inflace se centrální bankéři shodují v tom, že snížení úrokových sazeb přijde pravděpodobně později, než se původně domnívali. Tedy až ve chvíli, kdy budou k dispozici jednoznačné signály, že inflace udržitelným způsobem míří ke dvouprocentnímu cíli. Finanční trh nyní zaceňuje první snížení sazeb Fedu až v prosinci, zatímco před týdnem tuto událost očekával o měsíc dříve. Americký dolar na výše zmíněný vývoj reagoval mírným posílením a za celý týden oproti euru zpevnil o zhruba 0,3 % k hladině 1,084 USD/EUR.

Ve středoevropském regionu po celý minulý týden převládal klidný charakter obchodování bez významnějších kurzových výkyvů. Zveřejněná makroekonomická data nepatřila k těm nejdůležitějším. V tuzemsku byl zveřejněn dubnový vývoj cen průmyslových výrobců a květnový konjunkturální průzkum. Prvně zmíněný ukázal na pokračující umírněnou dynamiku výrobních cen, která se ve většině sektorů v meziročním vyjádření drží pod cílem centrální banky. Naopak růst cen tržních služeb pro podniky inflační cíl ČNB nadále významně převyšoval. Více jsme dubnový vývoj cen komentovali zde: https://bit.ly/4dPC7We. Situace je tak podobná jako v případě spotřebitelských cen. Důvěra v tuzemskou ekonomiku zklamala, když došlo k jejímu nepatrnému snížení. To se týkalo spotřebitelů i podnikatelů. Především v případě spotřebitelů je ale situace stále poměrně příznivá, když navzdory meziměsíčnímu poklesu byla jejich důvěra nejvyšší od října 2021. Více jsme psali zde: https://bit.ly/4bxOmVA. Na kurz koruny ale zveřejněná data významný vliv neměla, a ten tak v mezitýdenním srovnání zůstal v podstatě beze změny a pohyboval se kolem 24,70 CZK/EUR. V Maďarsku zasedala centrální banka, která v souladu s očekáváními snížila úrokové sazby o 50 bb. V Polsku pak pozitivně překvapil dubnový výsledek průmyslové produkce, která po sezonním očištění meziměsíčně vzrostla o výrazných 7 % a korigovala tak březnový pokles. Kurz maďarského forintu a polského zlotého v průběhu týdne mírně oslaboval, pravděpodobně hlavně vlivem posilujícího amerického dolaru.