Začal archeologický průzkum na pokračování Pražského okruhu

Na chybějící úsek Pražského okruhu D1 – Běchovice zamířily bagry. ŘSD ČR v koordinaci se zhotovitelem zemních prací, společností Okrouhlický s.r.o., a experty z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, zahájilo zemní práce pro záchranný archeologický výzkum.

Trasa této chybějící části Pražského okruhu vede oblastí, kterou procházeli a osidlovali lidé už od pravěku. Archeologové prozkoumají území, jež se svou rozlohou rovná ploše 362 fotbalových hřišť nebo téměř 60 Václavských náměstí v Praze. Na jeho dokončení nejpozději v únoru příštího roku průběžně navážou stavební práce, jejichž zhotovitel by měl být znám v posledním čtvrtletí letošního roku. Po novém úseku by se měli motoristé projet na přelomu let 2027/2028.

„Zahájení záchranného archeologického průzkumu je významný milník dostavby Pražského okruhu. Souběžně pracujeme na tom, abychom v případě příznivých okolností nejlépe ještě do konce letošního roku mohli zahájit samotnou stavbu,“ popisuje generální ředitel ŘSD ČR Radek Mátl. „Již v závěru loňského roku jsme zahájili výběrové řízení na zhotovitele stavby, abychom jej mohli mít vysoutěženého ještě v letošním roce. Ze zkušeností víme, že u takto velké a náročné stavby je výběrové řízení na zhotovitele dlouhé a náročné. Všechny kroky pečlivě koordinujeme a jsme na ně připraveni, protože v tuto chvíli neexistuje podlé mého názoru v republice důležitější komunikace než úsek Pražského okruhu D1 - Běchovice,“ doplňuje Radek Mátl.

Trasa této chybějící části Pražského okruhu vede oblastí, kterou procházeli a osidlovali lidé už od pravěku. Na místo proto jako první nastupují odborníci k záchrannému archeologickému výzkumu. Každá stavba kritické dopravní infrastruktury zasáhne do krajiny a ze zákona jí musí předcházet záchranný archeologický výzkum, který může doplnit mnoho informací o naší minulosti. Odborníci se na něj připravují dopředu důkladným prozkoumáním terénu a rešeršemi.

„Stavebníci této fázi říkají studie archeologických rizik, archeologové mluví spíše o archeologickém potenciálu, ale je to totéž – potřebujeme důkladně zmapovat, co můžeme při záchranném archeologickém výzkumu v terénu čekat,“ vysvětluje Jan Mařík, ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Na základě mapování, které zahrnuje geofyzikální povrchový průzkum, sběry i archivní rešerše z okolních lokalit, odborníci rozdělili chybějící část Pražského okruhu do pěti úseků a 26 částí. Experti budou zkoumat celou trasu tohoto úseku dostavby Pražského okruhu v různé intenzitě podle archeologického potenciálu, který vytipovala přípravná fáze výzkumu pomocí zjišťovacího archeologického průzkumu, geofyzikální prospekce pro archeologii a počítačových modelů.

„Fyzicky zachráníme zejména movité nálezy. Informace o nemovitých nálezech se překlápí do podoby fotografické, kresebné a geodetické terénní dokumentace, případně dnes populární 3D dokumentace,“ dodává Jan Mařík.

Záchranný archeologický výzkum začíná příjezdem těžké techniky, která sejme pod dohledem expertů vrstvu ornice. Potom už nastupují ruční práce mnoha různých profesí odborníků – archeologů, geologů, archeobotaniků, archeozoologů či chemiků. Výzkum vedou pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče Středních Čech a Osina Archeo.

Průběžné informování a výstavy

Archeologové i ŘSD ČR plánují představovat průběžné výsledky a nálezy výzkumu při speciálních příležitostech veřejnosti v terénu a později formou výstav. Zpracované nálezy pak poputují do krajských muzeí. ŘSD ČR ve spolupráci s archeology také bude pravidelně na svých sociálních sítí zveřejňovat videa a fotky z probíhajícího výzkumu.

„Vnímáme, že to, co objevíme, má i význam společenský. Archeologické nálezy jsou součástí vytváření lokálních identit a jsou důležité pro lidi, kteří v daném místě bydlí,“ doplňuje Jan Mařík.

Dostavba Pražského okruhu

Dostavba Pražského okruhu se během své přípravy musela a musí vypořádat s řadou otázek ze strany dotčených obcí a městských částí. Ty se týkají zejména samotné trasy či podoby komunikace. ŘSD ČR proto aktivně přistupuje k diskusi se zástupci samospráv a různých zájmových spolků. Intenzivně s nimi jedná a hledá kompromisní řešení. Dostavba chybějícího úseku Pražského okruhu spojující dálnici D1 s Běchovicemi je jednou hlavních priorit v oblasti výstavby kritické dopravní infrastruktury vzhledem k tomu, že tato stavba má zcela zásadní význam pro celou Českou republiku.

Potřebné kroky činí ŘSD ČR také v případě severních částí dostavby Pražského okruhu, tedy mezi Ruzyní a Březiněvsí. V loňském roce požádalo Ministerstvo životního prostředí o vydání stanoviska EIA na jednotlivé etapy. „Věřím, že jsme schopni dokončit severní část Pražského okruhu nejpozději do deklarovaného termínu dokončení dálniční sítě v ČR, tj. těsně po roce 2030,“ uzavírá Radek Mátl.


Dostavba Pražského okruhu se během své přípravy musela a musí vypořádat s řadou otázek ze strany dotčených obcí a městských částí. Ty se týkají zejména samotné trasy či podoby komunikace. ŘSD ČR proto aktivně přistupuje k diskusi se zástupci samospráv a různých zájmových spolků. Intenzivně s nimi jedná a hledá kompromisní řešení. Dostavba chybějícího úseku Pražského okruhu spojující dálnici D1 s Běchovicemi je jednou hlavních priorit v oblasti výstavby kritické dopravní infrastruktury vzhledem k tomu, že tato stavba má zcela zásadní význam pro celou Českou republiku.

Potřebné kroky činí ŘSD ČR také v případě severních částí dostavby Pražského okruhu, tedy mezi Ruzyní a Březiněvsí. V loňském roce požádalo Ministerstvo životního prostředí o vydání stanoviska EIA na jednotlivé etapy. „Věřím, že jsme schopni dokončit severní část Pražského okruhu nejpozději do deklarovaného termínu dokončení dálniční sítě v ČR, tj. těsně po roce 2030,“ uzavírá Radek Mátl.