Kvalitní a efektivní státní služba. Novela služebního zákona prošla prvním čtením

Snížení byrokracie, pružnější přijímání nových zaměstnanců či úspora veřejných financí. Tyto i mnoho dalších změn přinese obsáhlá novela zákona o státní službě, kterou připravilo Ministerstvo vnitra. Hlavním záměrem novely je, aby se státní služba stala moderní, kvalitní a efektivní službou veřejnosti.

Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími resorty, akademickým a neziskovým sektorem připravilo obsáhlou novelu zákona o státní službě. Ta dnes, 24. května 2024, prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Novela kromě snížení byrokracie umožní například i pružnější přijímaní nových zaměstnanců. Rovněž bude možné v určitých případech zaměstnat odborníky, kteří nedisponují formálním vzděláním. Důležitá přitom bude praxe a pracovní zkušenosti, nicméně nezbytným minimem bude vždy maturita. Vláda bude nově rozhodovat pouze o zásadních změnách systemizace, které mají dopad na státní rozpočet, což přispěje k pružnější reakci úřadů na personální potřeby. Zjednoduší se také proces služebního hodnocení státních zaměstnanců. „Chceme, aby státní služba byla službou odpovídající 21. století, uměla pružně reagovat na aktuální trendy a poskytovala občanům kvalitní služby. V oblasti zaměstnávání by se měla více otevřít i talentovaným a vzdělaným zaměstnancům,“ doplnil ministr vnitra Vít Rakušan s tím, že do státní služby budou moci nově vstoupit i absolventi univerzit z EU, EHS, Velké Británie a Švýcarska. Diplomy z vysokých škol v těchto zemích budou uznávány automaticky bez nutnosti nostrifikace, jako je tomu dosud.

Návrh zákona také umožní vznik nezávislé služební komise, která bude nejvyšší management chránit před politizací. Komise bude u skupiny vysokých státních úředníků rozhodovat o námitkách proti služebnímu hodnocení a ve věcech porušení služební etiky a služebních povinností. Komise, kterou jmenuje vláda, bude složena z externistů mimo státní službu, což zaručí její nestrannost při rozhodování. O porušení služebních povinností nebo o služebním hodnocení vysoce postavených státních zaměstnanců se tak již nebude rozhodovat uvnitř státní služby samotnými státními zaměstnanci, ale externími odborníky.

Novela mimo jiné přispěje i k úspoře veřejných financí v řádu desítek milionů korun. Návrh například počítá s úpravou doby, po kterou je zaměstnanec z organizačních důvodů zařazen mimo výkon služby v tzv. bazénu. Zkracuje se lhůta z šesti měsíců na tři měsíce, po kterou je zaměstnanci vyplácen plat ve výši 80 % měsíčního platu. Také se prodlužuje doba trvání služebního poměru nutného pro vznik nároku na odbytné a jeho výše se snižuje.

Oblast státní služby se pak od 1. ledna 2026 přesune z Ministerstva vnitra pod Úřad vlády ČR. Nejvyšší státní tajemník bude nově podřízený předsedovi vlády.

Adam Rözler
odbor komunikace Ministerstva vnitra
24. 5. 2024