K propojování vzdělávání a trhu práce využívají různé evropské programy

S evropskými programy se Kateřina Nevřalová poprvé setkala hned na začátku své kariéry, kdy pracovala pro jednu ostravskou vzdělávací instituci. To bylo ovšem ještě před vstupem České republiky do Evropské unie a jednalo se o programy Evropské komise. V té době byly evropské dotace tématem mnohem méně známým a obecné povědomí o možnostech, které se prostřednictvím těchto zdrojů nabízejí, bylo jen velmi malé.

K nabídkám pomoci vymýšlejí nejlepší využití
Agentura sleduje dotační příležitosti a na ně pak navazuje záměry projektů z oblasti vzdělávání a podpory spolupráce mezi vzdělávacími a podnikatelskými subjekty. Jak vysvětluje zakladatelka Kateřina Nevřalová, obráceně to příliš nefunguje, protože hledat finanční zdroje pro skvělou myšlenku je příliš obtížné. Náměty tak vychází přímo od cílové skupiny, tj. od pedagogů, účastníků projektů a také od partnerů v mezinárodních projektech.

Zkušenosti mají s celou řadou programů, z nichž některé už pravděpodobně ani neexistují, jako např. program eTen. Aktuálně pracují s programem ERASMUS+ (největší evropský vzdělávací program, dříve byl součástí programu Socrates), kde realizují projekty spolupráce v sekcích odborného i školního vzdělávání, také vzdělávání dospělých a neformálního vzdělávání mládeže. V mezinárodním týmu jsou projektoví manažeři agentury Euroface Consulting také zapojeni v projektu Horizon2020 (unijní program pro financování výzkumu a inovací v období 2014–2020). V národním měřítku pak realizují projekty Aktivní politiky zaměstnanosti v Operačním programu Zaměstnanost +. Zkušenosti mají s mezinárodní mobilitou mládeže i projekty rovných příležitostí. Z dřívějších operačních programů to bylo Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Lidské zdroje a zaměstnanost.

Práce s různými programy je rozdílná, přínosné jsou vždycky
Jako žadatel o podporu z evropských peněz je Euroface Consulting do velké míry netypickým příkladem, má totiž za sebou celou řadu úspěšných projektů tradičních operačních programů, ale také těch unijních. Jaké jsou podle Kateřiny Nevřalové nejdůležitější rozdíly mezi nimi v podávání žádostí, při realizaci a v náročnosti celého procesu? Je možné pojmenovat jejich výhody a nevýhody? „Co se týká procesu zpracování a schválení žádosti, je v obou případech potřeba pečlivě nastudovat a dodržet dané podmínky. Také je určitě vhodné účastnit se seminářů pro žadatele a sledovat dění, např. databáze již realizovaných projektů,“ uvádí zakladatelka a jednatelka agentury v jedné osobě a doplňuje: „Hlavní rozdíl vidím ve způsobu práce. Fondy přímo řízené Evropskou komisí jsou o práci v týmech, různě velkých, tvořených zástupci z různých zemí, z různého prostředí. Úspěšné projekty jsou pak výsledkem komunikace, otevřenosti k novým nápadům, kreativního přístupu. U těchto tzv. unijních programů je asi časově náročnější příprava projektové žádosti, hlavně proto, že už při přípravě pracujete v mezinárodním prostředí a dáváte jednotný směr námětům z různých zdrojů. Také zde vnímám větší nároky na inovativnost.“

V operačních programech financovaných z fondů EU, které jsou spravovány řídicími orgány v České republice, je práce podle názoru Kateřiny Nevřalové založena hlavně na realisticky nastavených cílech, píli a pečlivosti v jejich dosahování: „V operačních programech alespoň my klademe větší důraz na dopad na konkrétní cílovou skupinu před inovativností. Např. tedy vracíme velmi konkrétně specifikovanou cílovou skupinu na trh práce, proškolíme daný počet osob a podobně.“ Samotná realizace je pak dle její zkušenosti administrativně i personálně náročnější právě u těchto projektů. „Možná to neplatí všeobecně, ale my máme vždy dost nekompromisní harmonogramy, takže takový projekt jede naplno od začátku do konce. Protože pracujeme přímo s cílovou skupinou, personální náročnost spočívá v čase, který trávíme přímo s uchazeči o práci. Povídáme se s nimi, abychom zjistili příčiny jejich současné situace a pak společně zapracovali na jejich odstranění. Náš přístup musí být odlišný od toho, jak fungují úřady práce. Nemělo by smysl jejich práci suplovat. Tedy tam, kde ony nemají kapacity, nastupujeme my, a to je náročné,“ popisuje Nevřalová.

Z vysvětlení této dlouholeté projektové manažerky vyplývá, že oba typy programů jsou odlišné v mnoha směrech – zatímco unijní umožňují hlavně čerpat ze zahraničních zkušeností a získávat novou inspiraci, operační programy zase pro agenturu představují příležitost systematicky a dlouhodobě pracovat s definovanou cílovou skupinou. K dokonalému propojení obojího podle Kateřiny Nevřalové došlo už několikrát, když se projektovému týmu podařilo námět z mezinárodního prostředí úspěšně přenést na národní úroveň a zde jej rozšířit.

Dvě dekády smysluplné práce
„Z Moravskoslezského kraje jsem odešla v roce 2002, s manželem jsme se usadili v Kroměříži a narodila se nám dcera. Chvíli jsem ještě pracovala pro svého původního zaměstnavatele na dálku, ale bylo to dost krkolomné. A tak, abych mohla v tomto oboru pokračovat, jsem založila Euroface Consulting. Náš první projekt byl z oblasti odborného vzdělávání, řídila jej technická univerzita z Turecka a zabýval se zaváděním modulární výuky technologií,“ usmívá se sympatická tmavovláska. Její agentura, ve které dodnes figuruje jako jednatelka i jako projektová manažerka, tak v příštím roce oslaví už dvacet let své záslužné práce.
Hned ve svých začátcích si Euroface Consulting i její zakladatelka daly za cíl podporovat vztahy a propojení mezi světem vzdělávání a trhem práce. Tato vize se za léta fungování agentury nezměnila, a i dnes všechny aktivity projektových týmů na vytčený hlavní cíl tak či onak navazují.

Provázání vzdělávání a trhu práce
„Zaměřujeme se na jedné straně na školy všech úrovní a podporujeme zavádění inovativních forem výuky, zapojujeme pedagogy do mezinárodních týmů, podporujeme sdílení dobré praxe. Máme v hledáčku také absolventy a mladé, kteří z nejrůznějších důvodů předčasně opustili systém vzdělávání. Pro ně organizujeme zahraniční pracovní stáže,“ vysvětluje Kateřina Nevřalová a dodává: „Na druhé straně tohoto mostu pracujeme se zaměstnavateli a podporujeme zavádění flexibilních pracovních úvazků. Realizovali jsme audity uplatňování rovných příležitostí, ale neskončili jsme jen u prostého zjištění stavu, také jsme pomáhali ve firmách implementovat auditory navržená opatření, např. podporovat kariérní růst žen.“

Velkým tématem je pro Euroface Consulting celoživotní vzdělávání, zaměřují se na specifické profese a pro ně připravují vzdělávací programy, které reagují na aktuální potřeby společnosti. Konkrétně se jedná např. o digitalizaci pro zaměstnance v sociálních službách. „Snažíme se také vracet na trh práce ty, kteří se z něj vzdálili, to jsou např. projekty pro osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby ve věku 55+, apod. Těm nabízíme komplexní podporu od pracovního poradenství přes vzdělávání až po zprostředkování zaměstnání, zaměstnavatelům poskytujeme mzdové příspěvky,“ popisuje Nevřalová. Často podle ní v provázání vzdělávání a trhu práce hrají roli technologie, proto také v současnosti realizují mezi jinými také projekt, do kterého zapojili střední odborné školy a spolu s partnery z Bulharska, Slovinska a Řecka podporují nové metody využití 3D tisku ve výuce, ve vazbě na využití v praxi.

Úspěchy nejsou rychlé ani snadno dosažitelné, jsou však měřitelné
I u tak „měkkých“ oborů, ke kterým patří vzdělávání, existují možnosti měření efektivity či dopadu projektů. V případě Euroface Consulting k tomu může posloužit například počet osob umístěných na pracovní místa, množství těch, kteří získali novou kvalifikaci nebo v jiném typu projektu třeba počet absolventů nově vytvořeného kurzu. „To je řekněme základní rovina, o úspěšnosti bych ale mluvila v souvislosti, kdy se téma tak ujme, že jej rozvíjíme v navazujících projektech nebo aktivitách, např. vytvoříme metodiku, kurz, o který je zájem nad rámec původního projektu. Při práci s uchazeči o zaměstnání pak pokládáme za úspěch, když se nám podaří rozmotat řetězec událostí, které vedou k aktuální situaci konkrétního člověka tak, že nakonec sám začne chtít chodit do práce,“ vysvětluje hodnocení efektivity intervence realizátorka desítek projektů z oblasti podpory zaměstnanosti Kateřina Nevřalová a dodává: „Úspěch pak vnímáme, kdy jsme i po letech s našimi účastníky v kontaktu a vidíme, že se jim daří dobře.“

Jak sama ráda říká, v práci si za roky spolupráce vybudovali skvěle sehraný kolektiv: „Mám velké štěstí, že náš tým je spolu už dlouho a funguje dokonale. Dobře se známe, víme, kde má kdo silné a kde kdo slabé stránky a doplňujeme se. Např. systematičnost a pečlivost je potřeba při přípravě projektové žádosti a flexibilita a kreativita při realizaci projektů.“ Své vlastní agentuře a svým kolegům by do budoucna nejvíc přála, aby nepřestali hledat stále nové výzvy: „Abychom se nenechali odradit, když neuspějeme, a nezvykli si ani na úspěch a nezačali jej brát samozřejmě. Abychom se pořád radovali, když se práce daří.“

Podobný přístup by doporučovala ostatním podnikatelům, kteří pro své projekty z oblasti vzdělávání a podpory zaměstnanosti zvažují využití pomoci některého z nabízených evropských zdrojů: „Určitě bych poradila velkou trpělivost, tento obor není o rychlém výsledku,“ uzavírá zakladatelka a jednatelka brzy již dvacetileté kroměřížské agentury Euroface Consulting Kateřina Nevřalová.

Ing. Kateřina Nevřalová pracuje jako manažerka projektů spolufinancovaných Evropskou unií od roku 2001. V roce 2005 založila agenturu Euroface Consulting, s. r. o., kde se věnuje se přípravě a realizaci projektů z oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, uplatňování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce a mezinárodní spolupráce. Působí také jako pracovní poradce pro Fond dalšího vzdělávání. V projektech se zaměřuje mj. na spolupráci škol a firem v rámci inovativního vzdělávání (např. projekt Gebol), na podporu využívání e-learningu (např. projekt ENTREE) a zajištění zahraničních stáží pro učitele (viz projekt Za hranice) a pro nezaměstnanou mládež (viz projekt Královská šance). Více informací o realizovaných projektech agentury najdete v Mapě projektů . Aktivně se účastní akreditovaných konferencí Škola jako místo setkávání, krajských konferencí k digitálnímu vzdělávání v českých školách a k ICT ve škole.