Itálie posiluje investice na pozorování Země a vesmíru
20.05.2024 / 11:04 | Aktualizováno: 20.05.2024 / 11:09
Itálie čelí největší příležitosti i výzvě růstu posledních let: Národnímu plánu obnovy a odolnosti (PNRR). PNRR je nástrojem, který Itálii dává k dispozici přibližně 200 miliard, částečně jako půjčku a částečně jako nevratný grant, aby podpořil cestu udržitelného a dlouhodobého hospodářského růstu odstraněním překážek, které blokovaly italský růst v posledních desetiletích. Mnohé z investic plánovaných v rámci PNRR se týkají vesmírného sektoru. A to jak přímo na nové technologie pro dálkové pozorování Země, nebo nepřímo, v rámci zelené tranzice a ekologické transformace, ve které mohou hrát klíčovou roli technologie vesmírné ekonomiky.
Zdroje PNRR vyčlenily částku 1,49 miliardy eur na pozorování vesmíru s cílem vyvinout satelitní spojení s ohledem na digitální a zelený přechod, jakož i umožnit služby, jako jsou zabezpečené komunikační a monitorovací infrastruktury pro různá odvětví hospodářství, a za tímto účelem zahrnuje jak služby vypouštění, výrobu a řízení satelitů a infrastruktury, tak navazující činnosti (vytváření produktů a služeb).
Investice je rozdělena do čtyř směrů: Satellite Comunication-Satcom (210 milionů eur), která se skládá z více souvisejících činností, jako je návrh a vývoj komponent, internet věcí (IoT) založený na malých satelitech, mise kvantové komunikace založená na současném vývoji kvantových technologií, prototypy umožňující vývoj fotonických telekomunikačních technologií a modernizaci stávající infrastruktury – a další související činnosti, včetně návrhu, vývoje a správy centra a platforem pro poskytování služeb.
Satcom, pozorování Země (797 milionů eur) včetně návrhu a vývoje konstelace pro dálkový průzkum Země (Synthetic Aperture Radar – SAR) a nákupu cílených startů pro vypouštění družic pro monitorování země, moře a atmosféry. S tím související vytvoření inkubátoru pro pozorovací aplikace a služby v jižní Itálii a vytvoření projektu CyberItaly, který zahrnuje vytvoření digitální repliky Země.
Space Factory (180 milionů eur), sestávající ze dvou dílčích projektů: Space Factory 4.0, který zahrnuje návrh a výstavbu digitálních výrobních, montážních a testovacích zařízení pro malé satelity a implementaci kyberneticky-fyzikálního výrobního a twinningového systému digitálního satelitu. Přístup do vesmíru, který zahrnuje výzkum, vývoj a prototypování pro vytvoření zelených technologií pro budoucí generaci raketových motorů a nosných raket, včetně demonstrací vybraných technologií za letu;
In-Orbit Economy (300 milionů eur), investice, která zahrnuje vytvoření dovedností pro rozvoj národní kapacity v oblasti sledování vesmíru (Space Situational Awareness - SSA) a řízení vesmírného provozu (Space Traffic Management - STM), spolu s investicemi v technologiích údržby na oběžné dráze. Tyto aspekty jsou stále důležitější, vezmeme-li v úvahu neustálý nárůst počtu startů satelitů zaznamenaný v posledních letech, přičemž další nárůst se očekává v blízké budoucnosti. Proto je nezbytné rozvíjet specifické schopnosti a dovednosti pro účinné monitorování a řízení vesmírného provozu, aby byla zajištěna bezpečnost a udržitelnost vesmírných aktivit. To bude zahrnovat implementaci pokročilých řešení pro sledování vesmíru a přijetí inovativních technologií pro údržbu infrastruktury na oběžné dráze.
Na vesmírné technologie v rámci zelené tranzice a ekologického přechodu (ochrana území a vodních zdrojů) je alokováno 500 milionů eur na vytvoření monitorovacího a předpovědního systému pro identifikaci hydrogeologických rizik. Zejména je nutné integrovat pozorování na místě a na dálku, kde by satelity na oběžné dráze umožnily pozorovat geologický a hydrogeologický, mořský a pobřežní, agrolesnický a městský kontext, což by umožnilo dálkové ovládání velkých územních oblastí, čímž by byly položeny základy pro vypracování plánů prevence rizik. Na vytvoření Národního centra HPC, Big Data a Quantum Computing Center pro rozvoj národní digitální infrastruktury bylo vyčleněno přibližně 320 milionů eur. Uživatelé budou mít přístup k prakticky neomezeným výpočtům.
Itálie rovněž přijala doplňkový Národní plán investic za účelem financování konkrétních akcí, které integrují a doplňují PNRR. Prostředky Národního plánu doplňkových investic dodatečně financuje částkou 800 miliónů eur na satelitní technologie a vesmírné hospodářství. Tato investice má za cíl vyvinout satelitní spojení v rámci přípravy na digitální a zelený přechod a zároveň přispět k rozvoji vesmírného sektoru.
Vzhledem k perspektivám růstu kosmického průmyslu, technologické konkurenceschopnosti českých firem i již existujících případů spolupráce s italským kosmickým průmyslem, vidíme v jeho expanzi další příležitosti pro české firmy, které mohou uspět rovněž jako subdodavatelé.
Českým firmám z oboru vesmírného průmyslu doporučujeme pravidelně sledovat webové stránky Italské kosmické agentury, kde jsou zveřejněny přehledy vypisovaných tendrů. Obecně platí, že velké společnosti vedou registr dodavatelů a vypisované tendry jsou určeny pro registrované subjekty. Doporučujeme rovněž sledovat webové stránky Evropské kosmické agentury ESA.
Zápis do seznamu dodavatelů ASI lze provést prostřednictvím webových stránek ASI.
Zájemci o bližší informace se mohou rovněž obracet na ekonomické oddělení Velvyslanectví ČR v Itálii, email: rome.commerce@mzv.gov.cz.
Petr Havlík, ekonomický diplomat, Andrea Nimmerfrohová, ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Římě
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
13.06.2024 Vyplatí se ještě investovat do Nvidie, Applu…
11.06.2024 Co zaznělo na Analytickém fóru 2024?
03.06.2024 Investujte a vybudujte si dodatečný příjem…
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Petr Lajsek, Purple Trading
Zdraží barel ropy brent na 90 dolarů? Co to znamená pro benzín a naftu?
Ali Daylami, BITmarkets
Štěpán Křeček, BHS
Druhá inflační vlna není na obzoru. Inflace se vrací ke svému cíli
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Pomerančový džus jen pro bohaté? Cena kontraktů dosáhla historického maxima
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Miroslav Novák, AKCENTA
Domácí ekonomika v 1. čtvrtletí vzrostla, ale čekala se trochu lepší čísla