Nejdražší vodu měli obyvatelé Ústeckého kraje, za 1 m3 zaplatili 62,20 Kč. - Vodovody a kanalizace v Ústeckém kraji v roce 2023

V roce 2023 se výroba vody v Ústeckém kraji v porovnání s předchozím rokem mírně zvýšila. Spotřeba vody celkem na osobu a den meziročně poklesla o 2,6 litru, o 2,0 litry se snížila i spotřeba vody v domácnostech. Cena vody se i v loňském roce zvýšila ve všech krajích. Nejdražší vodu měli obyvatelé Ústeckého kraje, za 1 m³ zaplatili 62,20 Kč.

Vodovody

Vodou z vodovodů bylo v roce 2023 v Ústeckém kraji zásobováno celkem 794,1 tisíc obyvatel. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu v kraji představoval 97,7 %, což bylo o 0,2 p. b. méně než v roce 2022. V porovnání s ostatními kraji byl podíl obyvatel zásobovaných vodou v kraji čtvrtý nejvyšší. 100 % pokrytí vykázali v hlavním městě Praze a v Karlovarském kraji. Celorepublikový průměr (94,5 %) kraj překročil o 3,2 p. b.

Výroba vody se v roce 2023 oproti předchozímu roku mírně zvýšila. Objem vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu dosáhl v loňském roce v Ústeckém kraji 46 432 tis. m³ a v porovnání s rokem 2022 vzrostl o 133 tis. m³, tj. o 0,3 %. Naproti tomu pokleslo množství fakturované pitné vody celkem (36 411 tis. m³) o 168 tis. m³ (o 0,5 %). Snížení zaznamenalo i množství fakturované vody pro domácnosti, které odebraly 26 060 tis. m³, což bylo o 152 tis. m³ vody (o 0,6 %) méně než v předchozím roce. Objem fakturované pitné vody domácnostem meziročně poklesl ve většině krajů republiky s výjimkou Prahy, Středočeského, Pardubického a Zlínského kraje.

Množství fakturované vody domácnostem, průmyslu a ostatním odběratelům v přepočtu na jednoho napojeného obyvatele zásobovaného vodou z vodovodů za den neboli specifické množství vody fakturované celkem dosáhlo v roce 2023 v Ústeckém kraji 125,6 litru, v porovnání s předchozím rokem se snížilo o 2,6 litru (o 2,0 %). Pokles zaznamenaly ve všech krajích. Množství fakturované vody domácnostem dosáhlo v roce 2023 v kraji 89,9 litru na osobu a den proti 91,9 litru v roce 2022. K meziročnímu poklesu došlo ve všech krajích. Nejvyšší spotřebu vody v domácnostech na osobu a den evidují v Praze (103,8 litru), spotřeba v Ústeckém kraji byla druhá nejvyšší. Naproti tomu nejnižší spotřebu vykázaly domácnosti ve Zlínském kraji (77,1 %).

Dlouhodobým jevem je růst ceny vody. V Ústeckém kraji dosáhla v roce 2023 celková hodnota vodného 2 265,8 mil. Kč (bez DPH) a od roku 2005 se téměř zdvojnásobila (nárůst o 99,7 %, tj. o 1 131,2 mil. Kč). V porovnání s rokem 2022 vzrostlo vodné celkem v kraji o 297,9 mil. Kč. Nárůst mezi posledními dvěma roky jsme zaznamenali ve všech krajích republiky. K nejvyššímu nárůstu proti roku 2022 došlo v hlavním městě Praze a v Pardubickém kraji (o 19,3 resp. o 19,0 %), k nejnižšímu v Plzeňském kraji (o 7,5 %). Navýšení o 15,1 % v Ústeckém kraji bylo páté nejvyšší v republice.

Cena vody (bez DPH), tedy průměrná cena za 1 m³ fakturované pitné vody, se od roku 2005 v Ústeckém kraji zvýšila z 24,70 Kč na 62,20 Kč za m³. Proti průměru celé republiky (53,10 Kč) byla cena vody v loňském roce v kraji vyšší o 9,20 Kč. V letech 2008–2017 a v letech 2020, 2022 a 2023 platili obyvatelé Ústeckého kraje za 1 m³ vody nejvíce v České republice. Příznivější situace pro obyvatele kraje byla v letech 2007, 2018, 2019 a 2021, kdy byla cena vody druhá nejvyšší – v prvním jmenovaném roce po Karlovarském kraji, v dalších dvou letech po Libereckém kraji a v roce 2021 po hlavním městě Praze. Rozdíl mezi nejvyšší cenou vody v Ústeckém kraji a nejnižší cenou v Olomouckém kraji (45,60 Kč) představoval v loňském roce 16,60 Kč/m³.

V porovnání s předchozím rokem vzrostla v roce 2023 cena vody v Ústeckém kraji o 8,40 Kč (o 15,7 %). K nárůstu došlo i ve všech ostatních krajích, navýšení v korunách bylo v Ústeckém kraji druhé nejvyšší, v procentech obsadilo šesté nejvyšší místo. Nejvíce vzrostla cena vody v hlavním městě Praze (o 8,60 Kč). Nejvyšší procentní nárůst byl v Pardubickém kraji – o 18,4 %. Naproti tomu nejnižší nárůst jak v procentech, tak v korunách zaznamenali v Plzeňském kraji, a to o 3,70 Kč, tj. o 7,7 %.

Kanalizace

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci meziročně mírně poklesl z 86,7 % na 86,6 %. Celkový počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci v kraji byl 704 036, z toho bylo 99,6 % (701 016 obyvatel) napojeno na čistírnu odpadních vod. Podíl obyvatel v domech napojených na čistírnu odpadních vod z celkového počtu obyvatel napojených na kanalizaci byl v mezikrajovém srovnání čtvrtý nejvyšší. Stoprocentní pokrytí mělo hlavní město Praha, následoval Středočeský a Karlovarský kraj (99,9 resp. 99,6 %). Republikový průměr (97,5 %) byl v kraji překročen o 2,1 p. b.

Množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod) v Ústeckém kraji dosáhlo v roce 2023 celkem 31 178 tis. m³ a proti roku 2022 bylo vyšší o 221 tis. m³ (o 0,7 %). K meziročnímu nárůstu došlo ještě v dalších 6 krajích – v hlavním městě Praze, ve Středočeském, Karlovarském, Královéhradeckém a Zlínském kraji a v Kraji Vysočina. Množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace za celé území republiky meziročně vzrostlo o 1 545 tis. m³, tj. o 0,3 %.

Objem čištěné odpadní vody (bez srážkových vod) dosáhl v roce 2023 v Ústeckém kraji 30 845 tis. m³ a v porovnání s rokem 2022 vzrostl o 311 tis. m³, tj. o 1,0 %. Podíl čištěných odpadních vod na objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod) představoval 98,9 % a proti roku 2022 vzrostl o 0,3 p. b. Proti průměru celé ČR (97,7 %) byl vyšší o 1,2 p. b.

Celková hodnota stočného dosáhla v roce 2023 v Ústeckém kraji 1 894,2 mil. Kč (bez DPH) a v porovnání s rokem 2022 byla vyšší o 209,2 mil. Kč, tj. o 12,4 %. K meziročnímu nárůstu došlo ve všech ostatních krajích ČR, nejvyšší růst jsme zaznamenali ve Zlínském kraji, v hlavním městě Praze a v Kraji Vysočina (+28,5 resp. +22,1 resp. 20,8 %). Naopak nejméně rostlo stočné v Libereckém kraji (+10,3 %), nárůst v Ústeckém kraji byl druhý nejnižší.

Cena stočného (bez DPH) čili průměrná cena za 1 m³ odváděných odpadních vod dosáhla v roce 2023 v Ústeckém kraji hodnoty 53,10 Kč za m³. Od roku 2005 (21,00 Kč/m³) vzrostla cena stočného v kraji více než 2,5 krát (nárůst o 32,10 Kč, tj. o 152,5 %). V porovnání s rokem 2022 stoupla cena stočného v kraji o 5,50 Kč za m³ (o 11,6 %). Průměr za celou ČR (48,40 Kč za m³) byl v kraji překročen o 4,70 Kč. V mezikrajovém srovnání byla cena stočného v Ústeckém kraji od roku 2008 do roku 2022 druhá nejvyšší, v loňském roce se posunula na místo třetí, druhý v pořadí byl Liberecký kraj, který až do roku 2022 držel prvenství. Nejdražší stočné vykázalo v roce 2023 hlavní město Praha (56,80 Kč/m³), zatímco obyvatelé Kraje Vysočina platili za odpadní vody pouze (37,70 Kč/m³). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou stočného dosáhl 19,10 Kč/m³.

Čistírny odpadních vod

Na území Ústeckého kraje bylo v loňském roce v provozu celkem 212 čistíren odpadních vod (ČOV) s celkovou kapacitou 397,3 tis. m³ za den. Provozy čistíren odpadních vod vyprodukovaly za minulý rok 26,0 tis. tun sušiny. Z celkového objemu kalů bylo 58,8 % objemu zneškodněno spalováním, 37,1 % bylo zkompostováno, 2,2 % bylo vyvezeno na skládky a 1,8 % bylo zlikvidováno jiným způsobem. Přímou aplikací a rekultivací kalů nebyla v Ústeckém kraji zneškodněna ani tuna sušiny z celkového množství kalů v ČOV.

Meziročně vzrostl počet ČOV o 2 a jednalo se o 2 mechanicko-biologické čistírny – přibyly 3 s dalším odstraňováním dusíku, 5 s odstraněním sloučenin dusíku a fosforu, ale ubyla 1 čistírna v dalším odstraňováním fosforu. Celková kapacita ČOV se v porovnání s rokem 2022 zvýšila pouze nepatrně (o 178 m³ za den). Produkce sušiny meziročně poklesla o 5,2 tis. tun (o 16,8 %). U většiny způsobů zneškodnění kalu došlo k poklesu – skládkování o 58,3 %, zneškodnění kalů spalováním o 22,8 % a likvidace jiným způsobem o 46,1 %. Naproti tomu se zvýšilo kompostování o 5,3 %.

Metodické vysvětlivky

Obecně mohou být podíly obyvatel napojených na vodovod nebo kanalizaci ovlivněny zejména meziročními aktualizacemi poskytovaných údajů o počtu napojených obyvatel (větší nárůsty, ale i poklesy), vliv také mohou mít změny majetkovo-provozních vztahů, tj. fúze provozovatelů nebo jejich rozdělení, změna provozovatele apod. V neposlední řadě má vliv i nestejnoměrné tempo růstu/poklesu středního stavu obyvatel v daném kraji v porovnání s nárůstem/poklesem počtu napojených obyvatel.

Podobně mohou být i odvozené ukazatele (jako jsou specifická spotřeba vody v domácnostech nebo podíl čištěných vod) ovlivněny např. změnou zatřídění vody fakturované v rámci kategorií „pro domácnosti“ a „ostatní odběratelé“, u vypouštěných nebo čištěných odpadních vod analogicky v rámci kategorií „splaškové“, „průmyslové a ostatní“ a „srážkové“.

 

 

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027