Vedle polární záře nabízí nyní noční obloha k pozorování také ISS

Páteční večerní obloha nabídla na mnoha místech republiky pozorování polární záře. K tomu si navíc nešlo nevšimnout také letící jasné „hvězdy“ – stanice ISS. Tedy Mezinárodní vesmírné stanice (International Space Station - ISS), která již přes čtvrt století krouží nad našimi hlavami. Dne 20. listopadu 1998 byl totiž na oběžnou dráhu vynesen první díl stanice modul Zarja. Po následujících necelých 2 letech započala další významná etapa, když stanici začala trvale obývat posádka. V posledních letech obvykle s 6 členy. Kromě amerických a ruských modulů je k ISS připojen také evropský laboratorní modul Columbus a japonský laboratorní modul Kibó. Projektu se celkem účastní 11 zemí, resp. je společným projektem pěti kosmických agentur: NASA, Roskosmos, JAXA, CSA a ESA. V zásobování, potažmo obměně posádky se díky zakázkám od NASA čím dál tím více angažuje společnost SpaceX vizionáře Elona Muska. Dá se říci, že po letech odkladů by se měl zapojit také konkurenční Boeing. První testovací let lodi Starliner s posádkou, za pomoci rakety Atlas, se však v úterý díky vadnému ventilu, tedy technické závadě, nakonec neuskutečnil. Další předběžný termín je stanoven na pátek 17. května. Stále tak zůstává otevřená teoretická možnost následného pozorování Starlineru společně s ISS.

^{Zdroj: kurzy.cz} 

V současnosti totiž probíhá poměrně dlouhé období, kdy je u nás možné ISS velice dobře pozorovat, a to dokonce několikrát denně. ISS rychlostí 7 700 m/s (27 720 km/h) ve výšce okolo 415 kilometrů obkrouží za každou zhruba hodinu a půl jedenkrát naši planetu. Vzhledem k trajektorii se právě relativně pravidelně pohybuje rovněž nad naším územím, a pokud je slunce zapadlé, nepřekáží mraky, můžeme ji pouhým okem snadno spatřit. Mnohdy patří k nejasnějším „hvězdám“. Vidět by nyní měla být minimálně do 20. května. A to nejen v pozdních nočních hodinách, ale často v poměrně příznivých večerních.

Dnes v sobotu 11. května k tomu dojde rovnou dvakrát. Nejprve od zhruba 21:14 hod., následně od 22:49 hod. Obecně, dlouhé dobře viditelné přelety ISS přicházejí ze západu. Dnešní první zmiňovaný přelet však bude spíše z jihu, resp. bude poměrně nízko nad obzorem. O hodinu a půl později se dočkáme více „západního“ přeletu, tedy i více nad našimi hlavami. Viditelném zhruba 6 minut, navíc jedním z nejasnějších. Jeho magnituda totiž dosáhne -3,9. Jednoduše řečeno, čím nižší udávané číslo, tím vyšší svítivost. Další viditelností kratší přelety lze pozorovat později v noci. Princip pozorování přibližuje níže obrázek vesmírné agentury NASA.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

^{Zdroj: NASA}

Kolos s názvem ISS, jehož celkovou velikost můžeme přirovnat k fotbalovému hřišti, lze každopádně na noční obloze spatřit jako pohybující se „hvězdu“. ISS bychom si tedy například neměli splést s vysoce letícím letadlem, jelikož jejich poziční světla blikají. ISS naopak „svítí“ a to především díky odrazu slunečních paprsků od jejich solárních panelů. Některé pozdní noční přelety jsou tak díky odrazu od zapadlého slunce pro nás vidět pouze v počátku a pak na konci.

V níže uvedené tabulce jsou podrobnosti o přeletech ISS vypočteny agenturou NASA pro pozorovací místo Praha. Hlavní město nicméně není vzhledem k osvětlení ideálním místem pro pozorování. Zvolte tak pro lepší zážitek nejlépe místo s omezeným „světelným smogem“. Na daném místě je pak nutné vzít v potaz určitou odchylku vůči „vypočtené pozorovací Praze“ a podle toho při hledání poupravit směr či stupně. Vzhledem obvykle k zářivosti nalézt ISS na obloze nicméně není v daný čas žádný velký problém…

 

Doplnit závěrem lze, že na ISS aktuálně pobývá dokonce 7člená posádka. Tentokrát čistě bipolární, resp. 3 Rusové a 4 Američani. Díky v úvodu zmiňované cestě lodi Starliner by mělo dojít k částečné obměně posádky. Každopádně připravení američtí astronauti Butch Wilmore a Suni Williams jsou vlastně veterány, když již oba mají za sebou pobyt ve vesmíru.