Hvězdy nad Brnem - Vesmírný klastr získává prestižní zakázky

Brno Space Cluster sdružuje firmy, které nabízejí špičkové technologie zejména pro malé satelity. Oborové sdružení věří, že se moravská metropole prosadí i na mapě evropského vesmírného průmyslu.

Foto: Shutterstock

Je tomu už sedmdesát let, co se básník Josef Kainar vracel nad ránem domů a napadl ho verš o tom, že „hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem“. Zatímco pro jednoho z největších českých lyriků šlo o poetický obraz, vesmír nad dnešním Brnem může představovat i obrovský potenciál pro vědu, výzkum i byznys. Tradice strojírenství a elektrotechniky, technologický drive, systém veřejné podpory, ale i chuť proniknout z Moravy do světa díky high-tech výrobkům a službám vedla k tomu, že právě v moravské metropoli vznikl před třemi lety Brno Space Cluster, oborové sdružení, které dnes spojuje 15 firem, několik vysokých škol a další instituce. Od počátku se přitom zaměřuje nejen na vývoj technologií, ale především na komerční příležitosti ve vesmírném byznysu.

„V Brně působí v oboru vesmírných technologií řada firem, známe se, potkáváme se pracovně, často sídlíme jen kousek od sebe. A protože jsme se pohybovali ve stejném prostředí, řekli jsme si, že větší důvěru pro mezinárodní partnery získáme jako klastr. I s tím, že jako sdružení budeme soutěžit zakázky,“ vysvětluje manažer Brno Space Cluster Václav Havlíček, který jinak vede vesmírné projekty ve firmě TRL Space.

Základem klastru je tak brněnský patriotismus, který se promítá i do členské základny. Z moravské metropole Brno Space Cluster expandoval ještě na jižní Moravu, dál – třeba z Prahy – už ale členy nabírat nechce. Druhou podmínkou je, že musí jít o firmy, které mají vlastní výzkum a vývoj, tedy nikoliv jen čistě výrobní podniky. Václav Havlíček přidává ještě jeden důvod, proč je lepší navenek vystupovat jako spolek: čistě praktický. „Je spousta tendrů a příležitostí, které řešíme v rámci klastru společně. Nemá cenu, abychom si informace o tendru zjišťovali každý zvlášť, a pak ho stejně připravili dohromady. Tyto aktivity Brno Space Cluster spojuje,“ dodává.

JEŠTĚ LETOS SPOLEČNĚ DO VESMÍRU

Brněnský kosmický klastr roste, což platí i o jeho členech. Loni firmy tvořící Brno Space Cluster zaznamenaly obrat ve výši asi 350 milionů korun, což je oproti roku 2022 nárůst o dvě třetiny. A co je možná důležitější než čísla: daří se získávat také prestižní zakázky. Z hlediska spolupráce v rámci klastru je tou největší projekt satelitu Troll v režii TRL Space. Na designu a výrobě soukromé družice s inovativním laserem a hyperspektrální kamerou na palubě, která bude umět zpracovávat data pomocí pokročilé umělé inteligence, se podílelo hned 9 firem ze sdružení. Zatímco Troll by měl vzlétnout k orbitu letos na podzim, další velký projekt má z Brna namířeno k Měsíci. LUGO je nejkomplexnější a největší vesmírná mise, kterou Česko kdy řídilo, navíc s mezinárodní účastí.

Projekt, který by měl probádat geologickou strukturu Měsíce a otevřít tak pole i pro komerční využití nerostného bohatství souputníka Země, vede TRL Space pod hlavičkou ESA, která ho i financuje a řídí jednotlivé granty. Nejde financování z peněz členských států Evropské vesmírné agentury ale nakonec proti principům komerčního uplatnění, na němž chce klastr stavět? Václav Havlíček si to nemyslí. „Tendry ESA jsou velmi náročné, uspějí opravdu jen ti nejlepší. V tom se Evropská vesmírná agentura nijak neliší od komerčního zadavatele. Je to podobné, jako když stavební firma staví dálnici. To, že ji financuje stát, neznamená, že je to nevýznamná nebo technicky nezajímavá zakázka,“ argumentuje.

Pro řadu firem z prostředí českého vesmírného byznysu jde navíc o přirozené pokračování příběhu růstu: v Brně totiž vedle Prahy funguje inkubátor ESA BIC, jehož provoz zajišťuje Jihomoravské inovační centrum ve spolupráci s agenturou CzechInvest. Nadějným startupům, které se zaměřují na kosmické technologie, pomáhá se získáváním investorů i marketingem. A je tu ještě třetí důvod, proč mají finance od ESA v Česku nezastupitelnou roli. Na rozdíl od USA nebo velkých západoevropských zemí, jako je Španělsko, Francie, Německo nebo Itálie, u nás neexistuje dominantní hráč na poli vesmírného byznysu, který by na sebe nabaloval subdodávky. „Typická členská firma klastru má do 20 zaměstnanců, a právě malé a flexibilní firmy byly vždy pilířem evropské ekonomiky,“ zdůrazňuje Václav Havlíček.

Brno Space Cluster se loni na veletrhu Space Tech Expo v německých Brémách představil v rámci českého stánku. Foto: CzechInvest

BEZ VELETRHŮ BY TO NEŠLO

Neznamená to, že by se klastr spoléhal jen na granty od ESA a nevyhledával oborové příležitosti jinde ve světě. Klíčovou roli v tom hraje účast na veletrzích. Pro letošek má Brno Space Cluster v kalendáři zaškrtnuté dva důležité termíny: v říjnu proběhne v Milánu Mezinárodní kongres astronautiky (IAC), o měsíc později v Brémách Space Tech Expo. Klastr se také účastní misí v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie (PROPED). Zástupci brněnského sdružení takto hledali kontakty třeba v Kanadě nebo Velké Británii, loni pak s podporou státu vyrazili na SmallSat Expo do amerického Utahu, kde si dávají dostaveníčko výrobci inovativních technologií pro malé družice se zástupci velkých korporací, jako je Airbus, Lockheed Martin, Mitsubishi nebo Space X.

„Osobní kontakt je pořád nejdůležitější, jsou věci, které přes email nebo videohovor nevyřešíte nebo to bude trvat řádově déle. A pak také na světových veletrzích nejsme jen v roli návštěvníků, máme co nabídnout, řada našich firem tvoří evropskou špičku,“ vysvětluje manažer Brno Space Cluster.

A doufá, že se Brno na evropské mapě kosmických aktivit podaří ještě více zviditelnit. Moravská metropole totiž může zaměstnancům i firmám nabídnout přátelské prostředí pro život i práci, dobré zdravotnictví a školství a obecně výhodný poměr mezi životními náklady a kvalitou života. Potvrzuje to i každoroční celosvětový průzkum společnosti Numbeo, podle nějž se v Brně žije lépe než v Praze a také kvalitněji než ve většině evropských metropolí. „Hlásí se nám už i pražské firmy, které si v Brně chtějí otevřít pobočku,“ dává k dobrému Václav Havlíček.

KOSMICKÁ STUDIA

Sám za velký brněnský úspěch považuje fakt, že od loňska lze kosmické technologie také studovat, a to na jediném místě, právě v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT spustila navazující magisterský obor ve spolupráci s ESA a firmami z Brno Space Cluster, kde studenti absolvují praxi. Studium, v němž se zájemci naučí mimo jiné sestavit funkční malý satelit, je od počátku koncipováno v angličtině. Počítá se totiž s tím, že věhlas Brna budou odchovanci oboru Space Applications šířit do světa. Je ale možné, že na to ani nedojde. První absolventi z VUT vzejdou letos, v rámci stáží však působí například v TRL Space někteří z nich od začátku studií. Navíc už teď řada firem z Brno Space Cluster hlásí, že absolventi skončí právě u nich, v moravské metropoli, která se stává významným bodem na mapě evropského vesmírného průmyslu.

BLAHOSLAV HRUŠKA