Stavebnictví se v Česku propadá nejvíce od covidu - drtí ho vysoké úroky. Hrozí zdražení bytů

Stavební produkce v Česku se v březnu výrazně propadla a značně zklamala. Meziročně pokles činí 8,3 procenta. To je nejvýraznější pokles od února 2021, tedy za více než tři roky. Přitom v únoru 2021 se ve slabých číslech odrážela tehdejší pandemie covidu. Únor 2020 představoval poslední předcovidový měsíc, takže je zřejmé, že meziroční pokles února 2021 byl poznamenán pandemií citelně. Stavební výrobu letos v březnu stahoval dolů zejména propad produkce v oblasti pozemního stavitelství, které je citlivější na prostředí poměrně vysokých úrokových sazeb než stavitelství inženýrské, v němž jsou více angažovány prostředky z veřejných rozpočtů. Investice z veřejných rozpočtů tedy právě v oblasti inženýrského stavitelství zlepšují celkový výsledek stavebnictví, který o tak zůstává mdlý. Rezidenční výstavbu totiž brzdí vysoké úrokové sazby a investiční a ekonomická nejistota. Bytů se i proto zahájilo o takřka osmnáct procent méně než loni v březnu. Díky probíhajícímu odeznívání nejistoty i poklesu úrokových sazeb a oživení poptávky po nemovitostech, i díky zlevnění hypoték, by nakonec za rok 2024 mělo stavebnictví skončit „v plusu“, a to 3,5 procenta. Zpomalení bytové výstavby však může v příštích letech dále zesílit tlak na růst cen rezidenčních nemovitostí.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank