Bez ohledu na nedostatek zaměstnanců, Češi nad 55 let si myslí, že najít práci je kvůli věku problém

 Až 85,2 % Čechů starších 55 let se domnívá, že právě věk je hlavní překážkou při hledání nového zaměstnání. Určitě je o tom přesvědčeno 46,7 % respondentů a spíše si to myslí 38,5 % respondentů ve věkové skupině nad 55 let. To, že Češi vnímají s rostoucím věkem své šance na získání nového zaměstnání jako klesající či omezené, vyplynulo z průzkumu společnosti MOORE Czech Republic na reprezentativním vzorku české populace. Neliší se přitom ani příliš pohled respondentů „mladší“ věkové kategorie 55 – 59 let, od pohledu starších ročníků z věkové skupiny 60 – 65 let. U těch prvních je o menších šancích pro starší přesvědčeno 42,5 % a spíše si to myslí 41,7 %. Respondentů starší věkové kategorie je pak o tom, že věk je hlavní překážkou pro nalezení nového zaměstnání, přesvědčena více než polovina (50,4 %) a 35,6 % z nich si myslí, že to tak spíše je.

 „Trh práce je v České republice přehřátý, zaměstnanci chybí v řadě profesí, přesto firmy zatím moc neumí oslovit potenciální zaměstnance ve věku nad 55 let. Přitom se většinou jedná o kvalifikovanou pracovní sílu, která často umí jazyky a do pracovního procesu vstupovala v prvních porevolučních letech na počátku 90. let. Zároveň mají před sebou dalších nejméně 5-10 let potenciální pracovní kariéry, a mohou zaměstnavatelům nabídnout zkušenosti a v řadě případů i vysokou loajalitu,“ říká Marcela Hrdá, partnerka skupiny MOORE Czech Republic. „V rámci EU má Česká republika dlouhodobě jednu z nejnižších mír nezaměstnanosti. Pro českou ekonomiku to však vůbec není dobrá zpráva. Je brzdou oživení české ekonomiky a konkurenceschopnosti českých firem. Firmy na trhu práce neustále bojují o kvalifikované pracovníky. Pokud nebudou vytvářet podmínky pro růst pracovních pozic na částečné úvazky a podporovat prostředí pro udržení zaměstnanců 55+, mohou mít do budoucna velké problémy,“ varuje Marcela Hrdá.

 Je samozřejmé, že zaměstnanci ve věkové skupině nad 55 let mohou mít odlišné požadavky a očekávání od svého zaměstnání, než mladší věkové skupiny. Týká se to jak pracovního prostředí, tak například zaměstnaneckých benefitů, případně podpůrných aktivit, které by jim při hledání a výkonů zaměstnání pomohly. A na to, přes veškerá firemní úsilí o to být celoživotní zaměstnavatel, nejsou zatím firmy plně připraveny a svou zaměstnaneckou politiku orientují zejména na mladší ročníky.

 Právě i z průzkumu pro MOORE Czech Republic vyplynulo, že 69,3 % respondentů vnímá obavy zaměstnavatelů, že právě, když zaměstnanci dovrší určitý věk, tak nedokáží udržet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi a digitálními změnami a 64 % je přesvědčeno, že firmy prostě preferují mladší zaměstnance. 52,2 % respondentů si myslí, že firmy mají u věkové skupiny nad 55 let předsudky z hlediska produktivity a motivace.

 „Spíše než fakta, hrají negativní roli v HR strategii firem předsudky. Ty budou muset ve své personální politice a jejím věkovým zaměřením projít mentální transformací, pokud chtějí samy udržet tempo rozvoje například ve srovnání se zahraniční konkurencí. Týká se to celého portfolia oblastí, začínající tím, že budou muset potřeby zaměstnanců ve věku nad 55 let nejprve lépe poznat a na základě této analýzy pak sestavit postupy, kterými dokáží oslovit tuto určitě zajímavou skupinu potenciálních zaměstnanců,“ doplňuje Marcela Hrdá.

 Právě jednou z oblastí, která je důležitá pro potenciální zaměstnance ve věku nad 55 let, je míra flexibility ze strany zaměstnavatele. 58,8 % respondentů starších 55 let a 62,6 % ve věku 60 – 65 let žádnou míru flexibility ze strany zaměstnavatelů nevidí. Musí se prostě vejít do standardních parametrů zaměstnanecké politiky, které jsou ale většinou nastaveny na věkové kategorie mladších a středních věkových skupin. To znamená například zaměření na programy pro zaměstnané matky s dětmi, nebo přemíra sportovního vyžití coby benefitů, zatímco zaměstnanci ve věkové skupině 55+ spíše ocení jako benefit například kulturní představení a zaměření na další vzdělávací aktivity.

 Uchazeči o zaměstnání ve výzkumu vyjmenovali další podpůrné aktivity, které by jim pomohly při hledání uplatnění na trhu práce:

 29,3 % respondentů uvedlo flexibilní pracovní dobu, 28,6 % uvedlo podporu v oblasti zvládání nových technologií, jako je například školení nebo jiná forma vzdělávání zaměřené na zvládání nejnovějších technologií a digitálních nástrojů a 21 % pak zmínilo podporu zdraví a programy na podporu zdravého životního stylu. 

 Nicméně 46,5 % respondentů je přesvědčeno, že by jejich uplatnění na trhu práce pomohlo zvýšení povědomí o přínosech starších a zkušenějších pracovníků a 32,6 % by uvítalo více informací o vhodných pracovních příležitostech.

 Když se pak respondenti měli vyjádřit ke svému stávajícímu zaměstnání a využití svých schopností, 34,3 % respondentů cítí, že jejich schopnosti jsou plně využity a jsou důležité pro úspěch týmu či projektu, na kterém pracují. Naopak 37,7 % zaměstnanců ve věku 55 let a více je přesvědčeno, že by mohlo svému zaměstnavateli nabídnout více. 23,8 % respondentů má pocit, že některé jejich schopnosti jsou pro organizaci, kde pracují, důležité, ale jiné dovednosti a zkušeností nejsou dostatečně využívány; 13,9 % si myslí, že i když jsou jejich zkušenosti a dovednosti využívány, cítí, že mohu nabídnout více a mohli by se podílet na dalších úkolech či projektech.

 

O výzkumu: Výzkum realizovala společnost MOORE Czech Republic pomocí Instant Research IPSOS na vzorku 600 respondentů starších 55 let, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru. Výzkum proběhl v dubnu 2024. 

Přečtěte si také