Československý meziválečný průmysl očima statistika
Letos uplyne 100 let od doby, kdy rozvoj průmyslu u nás dosáhl největší dynamiky.
Československo jako stát bylo od svého vzniku hospodářsky velmi úspěšné. Nová republika převzala asi 70 až 80 % celého průmyslu Rakousko-Uherska, včetně výroby porcelánu a sklářských podniků, cukrovarů, přes 40 % lihovarů a pivovarů, zbrojařských firem, výroby lokomotiv, automobilů a strojů, a také chemický průmysl v severních Čechách. Zdědila rovněž 17 % průmyslu někdejšího Uherska, který monarchie vybudovala na Slovensku na konci 19. století.
Chřadnoucí monarchii v posledních letech existence držely při životě daně z vyspělých regionů, mezi nimiž České země hrály prim. Například v případě spotřební daně pocházelo z našeho území 63 % této daně z celého Předlitavska.
České země byly již z dob rakousko-uherské monarchie daleko silněji industrializované nežli Slovensko. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo 39 % obyvatelstva zaměstnáno v průmyslu a 31 % v zemědělství. Na Slovensku průmysl zaměstnával jen asi 17 % obyvatel, avšak zemědělství a lesnictví 60 %. Podkarpatská Rus zůstala zcela bez průmyslu a její příjmy tvořily pouze turismus a těžba dřeva.
Nové moderní technologie se do Českých zemí šířily především ze sousedního ekonomicky a technologicky vyspělého Saska a z pruského Slezska, zatímco hlavní město monarchie Vídeň plnila spíše politicko-kulturní funkce. Průmyslová centra tedy vznikala hlavně na severozápadě a severovýchodě země, kde se navíc nacházely bohaté zásoby hnědého a černého uhlí.
Na špici Evropy i světa
Československý průmysl se v samostatném státě velmi rychle rozvíjel. Již neefektivní starší systémy z doby Rakousko-Uherska byly nahrazovány modernějšími technologiemi a stroji. Mezi nejvýraznější postavy tehdejšího hospodářství patřil Tomáš Baťa (Baťovy závody byly založeny v roce 1894 ve Zlíně), jenž již v době císařství dával práci tisícům dělníků, když například „obouval armádu“. Kromě toho se velmi rozvíjel také český vývoz investičních celků (lihovarů a cukrovarů) a rovněž obranný průmysl. Všechna tato odvětví na našem území zapustila hlubokými kořeny. Zatímco v Česku byly tehdejší největší průmyslové podniky vlastněny Čechy (Škoda, Baťa, ČKD), na Slovensku bylo ve slovenských rukou pouze zhruba 5 % celého průmyslu.
V té době měl průmysl rozhodující úlohu, což dokládá i podíl zaměstnaných v něm, který dosahoval až 34,9 % obyvatel státu.
Svého vrcholu dosáhla průmyslová výroba v Československu v roce 1924. Závody textilního, sklářského a obuvnického průmyslu byly tehdy nejmodernější na světě a Škodovy závody patřily mezi čtyři nejvýznamnější podniky v Evropě. Vedle Kruppovy zbrojovky v Německu zaznamenávaly i největší technologický progres. Ve 30. letech minulého století pak patřilo Československo mezi 10 nejvýznamnějších strojírenských států na světě a toto postavení si zachovalo až do II. světové války.
Prim hrál zpracovatelský průmysl
Je skoro neuvěřitelné, že se v první Československé republice v polovině dvacátých let vyprodukovalo až 18,5 % (!) celosvětové produkce surového řepného cukru. Právě cukrovarnictví se zde již od druhé poloviny 19. století etablovalo v jedno z nejvýznamnějších odvětví potravinářského průmyslu. Po rozpadu Rakousko-Uherska zajišťovalo pro nově zformovanou Československou republiku vysoké příjmy pro státní pokladnu, a významně tak dopomohlo k rychlejší ekonomické stabilizaci národní ekonomiky.
Formálním potvrzením takového stavu je sledování dynamiky produkce zpracovatelského průmyslu ČSR v tomto období ve srovnání s Evropou a celým světem. Zatímco nárůst zpracovatelského průmyslu za Česko ve 20. letech proti předválečnému stavu činil 171,8%, v Evropě nebo ve světě byla dynamika jeho vývoje o poznání pomalejší – tam vzrostl jen o 127,8 %, resp. 154,6 %. Zlom v nastoupeném trendu nastal až po vypuknutí světové hospodářské krize v roce 1929.
Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.
Více informací na www.czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?