Rozvoj telemedicíny a digitalizace zdravotnictví ve Finsku a příležitosti pro spolupráci

Finsko má jednu z nejrychleji stárnoucích populací v Evropě i na světě (aktuálně je cca 27 % obyvatel starších 65 let). Tento demografický vývoj nicméně není pouze zátěží (zdravotní výdaje se za posledních 20 let zdvojnásobily), ale poskytuje i řadu příležitostí pro nové technologie ve zdravotních a sociálních službách. Finsko se navíc opakovaně umísťuje na první příčce pokud jde o míru digitalizace ekonomicky a společnosti, který v rámci EU sleduje index DESI. Rozloha Finska a nízká hustota osídlení jsou jen dalším faktorem, který podporuje digitalizaci této oblasti. Díky vysoké důvěře Finů v instituce zde není problém s ochotou masově poskytovat zdravotní a sociální data, a tak zde existuje nejen velmi dobrý statistický přehled o vývoji zdraví populace, ale i dlouhodobě vynikající předpoklady pro digitalizaci zdravotnických služeb opřenou o bezproblémové sdílení dat napříč institucemi. Dle velké většiny obyvatel benefity z poskytování, shromažďování a analýzy dat výrazně převyšují nad riziky spojenými s případnými úniky či zneužitím těchto dat.

Rozvoj telemedicíny se ve Finsku datuje minimálně do r. 1990, kdy finská vláda iniciovala vypracování národní strategie k rozvoji a implementaci eHealth. V roce 1995 pak byla založena Finská společnost pro telemedicínu a e-Health. Dodneška se tato společnost a jejích 25 členů snaží nastavovat standardy v oblasti telemedicíny a podporuje vzdělávání a rozvoj v této oblasti prostřednictvím expertní práce, seminářů, přednášek, kurzů a sympozií. Snaží se také propojovat poskytovatele zdravotní péče a uživatele, přičemž působí ve Finsku i mezinárodně. Úzce spolupracuje s celou řadou mezinárodních subjektů jako např. Mezinárodní společností pro telemedicínu a eHealth či Americkou telemedicínskou společností . Od roku 2007 společnost každoročně na podzim pořádá mezinárodní konferenci eHealth, která se vždy snaží zaměřit na specifické téma a zároveň představit nejnovější trendy na úrovni nordického regionu, EU i celého světa.

Veškeré zdravotní informace jsou ve Finsku soustředěny v aplikaci Kanta, kde k nim mají přístup nejen pacienti, kteří zde najdou veškeré lékařské zprávy, recepty, laboratorní výsledky, záznamy o očkování apod. a kteří mohou prostřednictvím této aplikace komunikovat s lékaři, objednávat se na vyšetření, žádat o vystavení receptů apod., ale i veškerý relevantní zdravotnický personál a další subjekty. První videokonzultace se ve Finsku datují do roku 1998, první on-line recepty, žádosti o vyšetření a e-konzultace byly k dispozici už v roce 2004. Od roku 2012 se pak Finsko zaměřilo na systematické vzdělávání lékařů a zdravotnického personálu v oblasti zdravotnických informačních technologií. Lze říci, že veškeré nezbytné technické i právní podmínky pro celonárodní digitalizaci zdravotnictví existují od roku 2015, kdy bylo oficiálně schváleno používání on-line zdravotnických služeb prostřednictvím videokonzultací a chytrých mobilních telefonů, což nově otevřelo cestu i k digitalizaci služeb v rámci primární péče. Finská legislativa je rovněž nakloněna využívání telemedicíny, které je umožněno v oblasti klinických konzultací, diagnostiky, monitoringu, ale i samotné léčby a rozhodnutí o ní online či prostřednictvím videolinku.

Během pandemie COVID-19 Finsko těžilo ze svých zkušeností s on-line medicínou, jejíž využívání se dále masově rozšířilo. Ve výsledku v roce 2022 53 % Finů využívalo virtuální zdravotní péči, kterou poskytovalo 37 % lékařů a dalších zdravotnických specialistů. Poskytování tzv. hybridní péče se tak ve Finsku stalo novou normou a lze očekávat další rozvoj, do něhož se mohou zapojit i zahraniční subjekty, a to např. na poli softwaru, aplikací a dále pak zejm. zdokonalování dálkových monitorovacích nástrojů a obecně internetu věcí propojených na mobilní zdravotnické přístroje. I přes mimořádně dobré podmínky pro rozvoj telemedicíny zůstává před tímto oborem i ve Finsku řada výzev: E-služby musí být do budoucna pro lékaře i pacienty především uživatelsky více přívětivé.

Ukazuje se, že v ideálním případě, a samozřejmě pouze v určitých oblastech, jsou videokonzultace deset až dvacetkrát časově efektivnější než běžné fyzické prohlídky, zároveň soukromé společnosti jsou schopny nabízet telemedicínské služby 24 hodiny denně. Masově začala tyto služby ve Finsku již v roce 2015 jako první poskytovat firma Terveystalo – v roce 2020 již 26 % (téměř 2 mil. digitálních „návštěv“) veškerých konzultací probíhalo dálkově. Přibližně stejně dlouho se telemedicínou zabývá i společnost Medics 24 a pozadu nezůstává ani druhý největší soukromý poskytovatel zdravotní péče ve Finsku Mehilainen se svou digitální klinikou a novou platformou BeeHealthy. Zásadní ovšem je, že telemedicínské služby nenabízí zdaleka pouze soukromí poskytovatelé zdravotní péče, ale i ti veřejní – např. nemocniční obvod Helsinky a Uusimaa HUS nabízí stovky digitálních zdravotních služeb v rámci platformy Health Village, kterou vyvinul společně s finskými univerzitními nemocnicemi, či aplikace Maisa, kterou v metropolitním regionu používá cca 1,2 mil. lidí. Systém Apotti, v sobě zase poměrně unikátním způsobem kombinuje zdravotní a sociální služby, což je přístup, který je ve Finsku podporován dlouhodobě a systémově. Velmi zajímavým projektem je rovněž CleverHealth Network jakožto technologický ekosystém zaměřující se na spolupráci veřejného a soukromého sektoru při vytváření nových řešení zdravotní péče pro Finy, ale i pro export do zahraničí.

Rozvoj telemedicíny a hledání možností česko-finské spolupráce byly i cílem návštěvy delegace vedené děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislavem Maďarem. Dalšími členy delegace byli přednosta ostravské onkologické kliniky Jakub Cvek, neurolog a ředitel ostravského Centra zdravotnického výzkumu Ondřej Volný, ředitel Odborného léčebného ústavu Metylovice Radim Dudek a náměstkyně pro léčebnou péči Nemocnice Havířov Eva Misiačková. Čeští lékaři kromě jiného navštívili Univerzitní nemocnici Oulu, Lékařskou fakultu Helsinské univerzity, Univerzitní nemocnici v helsinském Meilahti, univerzitu aplikovaných věd Metropolia a Finský institut pro zdraví a blahobyt THL. Hlavní důraz byl během jednání kladen na hledání spolupráce v oblasti digitalizace zdravotnictví, využití umělé inteligence, simulačních technologií či využití big data v rámci onkologické péče. Finští partneři kromě FNO projevili zájem o navázání spolupráce s Technickou Univerzitou Ostrava, do budoucna pak konkrétně s budovaným strategickým vědecko-výzkumným centrem LERCO. Diskutovány byly i možnosti spolupráce při žádostech o granty v rámci programu EU Horizon. Příkladem již probíhající úspěšné česko-finské nadnárodní spolupráce může být Testing and Experimentation Facility for Health AI and Robotics, který na EU úrovni integruje inovační řešení na poli testování nejnovějších zdravotnických softwarových i hardwarových technologií založených na umělé inteligenci a robotice.

Daniel Horák, zástupce velvyslance, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Helsinkách