Studenti diskutovali s náměstkem Marianem a českými zástupci v Radě Evropy o největších výzvách této

25.04.2024 / 11:09 | Aktualizováno: 25.04.2024 / 11:41

Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy a Evropským sdružením studentů práv zorganizovalo v úterý 23. dubna 2024 pro studenty akci „75 let Rady Evropy: Přínosy a výzvy“. Účastníci diskutovali o tom, co Rada Evropy přináší svým 46 členským státům a 675 milionům Evropanů, jak tato organizace reagovala na ruskou agresi proti Ukrajině i jak řeší aktuální výzvy, jako je dopad umělé inteligence na lidská práva a demokracii. Diskutující zdůraznili poctivou expertní práci Rady Evropy na podporu lidských práv, demokracie a právního státu i to, že Rada Evropy je součástí širšího evropského projektu a podporuje i státy, jejichž perspektiva členství v EU je zatím vzdálená.

Diskusi zahájil děkan PF UK Radim Boháč, vystoupil náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian a svůj pohled na aktuální témata v Radě Evropy představili i čeští zástupci v orgánech této organizace. Soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková zdůraznila, že založení Rady Evropy bylo reakcí na tragické události druhé světové války.

"Vstup do Rady Evropy znamenal pro Československo v r. 1991 (resp. pro Česko v r. 1993) první krok v návratu mezi demokratické a právní státy", připomněl stálý představitel ČR při Radě Evropy Petr Válek. Svoji historickou roli organizace sehrála i v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině, jak zdůraznil náměstek ministra zahraničí Jan Marian: „Rada Evropy na ruskou agresi proti Ukrajině zareagovala okamžitě a už den po zahájení útoků, 25. února 2022, bylo Rusko v této organizaci zbaveno hlasovacích práv a necelý měsíc poté, 16. března 2022, bylo Rusko z organizace vyloučeno úplně.“ Následovaly další kroky, jako založení Registru škod způsobených ruskou agresí, díky kterému mohou nyní Ukrajinci, kteří utrpěli majetkové, ale i jiné škody své nároky registrovat.

Vystupující věnovali pozornost širokému působení Rady Evropy i v dalších oblastech. Soudkyně Kateřina Šimáčková představila svůj pohled na Evropský soud pro lidská práva, který dává lidem jedinečnou možnost žalovat stát a dosáhnout spravedlnosti v případech, kdy to na národní úrovni není možné. Profesorka Helena Hofmannová se podělila o poznatky v rámci ECRI, komise specializující se na boj proti rasismu, diskriminaci, xenofobii, antisemitismu a netoleranci v Evropě, jejíž doporučení využívá i Evropský soud pro lidská práva nebo EU.

Velvyslanec Petr Válek pak sdílel své zkušenosti z působení v rámci Rady Evropy, včetně vzniku Registru škod způsobených ruskou agresí proti Ukrajině, o jehož vznik se zasadilo i Česko. Monika Hanych studenty seznámila s nedávno dojednanou Úmluvou Rady Evropy k umělé inteligenci, lidským právům, demokracii a právnímu státu i s tím, jak se ji podařilo dojednat. Publikum se zajímalo o budoucnost Rady Evropy, o prezentaci Rady Evropy vůči veřejnosti, nebo o využití soudních rozsudků Evropského soudu pro lidská práva v české soudní praxi. Profesorka Veronika Bílková, místopředsedkyně Benátské komise, která diskuzi moderovala, ji shrnula těmito slovy: „Potřebujeme Radu Evropy a Rada Evropy potřebuje nás.“