V Lucemburku se k vojenské pomoci Ukrajině sešli ministři zahraničí a obrany

Autor: redakce (ob), SOPS MO

V Lucemburku se dnes uskutečnilo zasedání ministrů zahraničí členských zemí EU. Hlavním bodem jednání byla situace na Ukrajině, přizváni proto byli také ministři obrany. Ministryni Janu Černochovou zastoupil náměstek Daniel Blažkovec. S popisem aktuální situace vystoupili ve videopřenosu ministři zahraničí a obrany Ukrajiny Dmytro Kuleba a Rustem Umerov.

Ukrajina v posledních měsících vyzývá spojence k ještě intenzivnější vojenské podpoře, stav na bojišti se nevyvíjí příznivě. Česká republika Kyjev podporuje od prvního dne války a patří mezi její klíčové spojence nejen v oblasti vojenské pomoci – od února 2022 například přijala více než půl milionu uprchlíků, především žen, dětí a starších osob.

Rozhodující je ale samozřejmě vojenská podpora. Již první měsíc invaze začala Česká republika na Ukrajinu dodávat těžkou techniku i další materiál. Nadto se v České republice cvičí ukrajinští vojáci. Za celý rok 2023 jich bylo přes čtyři tisíce, přibližně stejný počet je v plánu vycvičit také letos.

Nejvýraznějším úspěchem posledních týdnů, který byl v Lucemburku hojně diskutovaný, je takzvaná česká muniční iniciativa. Dokud západní země nebudou schopné vyrobit dostatek potřebné munice, budeme hledat u třetích zemí na světových trzích.

„V tuto chvíli je do České muniční iniciativy zapojeno 18 zemí,“ potvrdil náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec s tím, že pro úspěch projektu je klíčová diskrétnost a informace proto mezi sebou sdílí pouze zapojení členové. Patří k nim například Kanada, Německo, Nizozemsko či Portugalsko, minulý týden podepsala ministryně obrany Jana Černochová memorandum o porozumění s Belgií a Švédskem.

Český nápad, v jehož rámci se díky dlouholeté tradici obranného průmyslu podařilo za krátkou dobu zajistit financování pro půl milionu kusů dělostřelecké munice a počítá s dalšími stovkami tisíc, ocenil při nedávné návštěvě premiéra Petra Fialy v USA také americký prezident Joe Biden.

Ukrajina ale nepotřebuje jen střelivo, nedostává se jí rovněž dronů a prostředků protivzdušné obrany. Iniciativy v této oblasti se chopilo Německo, které před několika dny zahájilo „Okamžitou akci v oblasti protivzdušné obrany“ (Immediate Action on Air Defense – IAAD) pro dodávky systémů PVO.

Podle náměstka Blažkovce se hodlá zapojit také Česká republika. „Nedisponujeme sice systémem Patriot či jeho ekvivalenty, jež Ukrajina poptává, ale i zde hledáme cesty, jak v rámci našich možností přispět.“

Ukrajinu různými způsoby vojensky podporují země EU i NATO, existuje také řada bilaterálních formátů. Klíčovou roli hraje rovněž podpora evropského obranného průmyslu. Pomoci navýšit produkční kapacity Ukrajiny jako takové by měla i nová Evropská strategie pro obranný průmysl (EDIS) a navazující Evropský program obranných investic (EDIP).

Podle náměstka Blažkovce české ministerstvo obrany vychází domácím zbrojařům při podpoře Ukrajiny maximálně vstříc. „Náš resort poskytuje podporu našemu obrannému průmyslu při rozvoji úzkých vazeb s ukrajinskými společnostmi, dlouhodobě pak usilujeme o společné výrobní projekty na Ukrajině,“ podotkl. Právě přenesení výroby na Ukrajinu je v dlouhodobém horizontu jedinou udržitelnou cestou.