Praha pokračuje i letos v investicích do cyklistické infrastruktury

„Investice do cyklistické infrastruktury na magistrátu držíme na stejné úrovni jako v minulých letech, a to přesto, že je městský rozpočet zatížen vysokým počtem pokračujících investic. Jedná se například o metro D, Dvorecký most, rekonstrukci Průmyslového paláce či výstavbu a rekonstrukci škol. To vše za situace stagnující ekonomiky a hrozící změny rozpočtového určení daní, které Prahu může připravit o miliardy. V takové situaci je bohužel třeba vybírat si priority a udržení rozpočtu pro cyklodopravu zhruba ve stejné výši jako v minulých letech proto po náročném vyjednávání v rámci sestavování rozpočtu považuji za úspěch,“ říká náměstek primátora pro oblast dopravy Zdeněk Hřib.

„Finance letos půjdou především na realizaci několika důležitých projektů v rámci nadřazených cyklotras A1 – A9, které mají ve shodě s programovým prohlášením Rady hlavního města Prahy ve financování prioritu. V rámci levobřežní cyklotrasy A1 jsme v minulém týdnu otevřeli dalších 700 metrů cyklostezky v Holešovicích, která vznikla v rámci nového parku U Vody a která se napojuje na již existující část u Trojského mostu. Dalších 1 700 metrů cyklotrasy A1 vznikne na Praze 5 mezi Vyšehradským železničním mostem a nově vznikajícím mostem Dvoreckým díky rekonstrukci dosud zcela nesjízdného chodníku. Rozšíříme i část A1 v Radotíně, kde její šířka již nestačí vysokým intenzitám provozu cyklistů. V případě pravobřežní cyklotrasy A2 bude pokračovat její modernizace na Podolském nábřeží, konkrétně v 800 metrů dlouhém úseku mezi vznikajícím Dvoreckým mostem a čerpací stanicí. Důležitý je také nový úsek nadřazené cyklotrasy A7 o délce 900 m, který po více než 15 letech příprav konečně vznikne mezi stanicí metra Kačerov a cyklistickým uzlem U Labutě v Krči,“ představuje některé z letošních projektů Zdeněk Hřib a dodává: „Připravujeme také nový jízdní řád dopravních investic, který letos vydáme v rámci aktualizace plánu udržitelné mobility a který se bude samozřejmě týkat i cyklistické infrastruktury. Díky aktualizaci budeme moci více upnout síly na projekty, které jsou již ve vysoké fázi připravenosti a rozložit si efektivněji v čase záměry, které teprve musí získat povolení od státních úředníků.“

Další cyklostezky pak budovat městské části z dotací od města. MČ Praha 19 bude opravovat dva kilometry stezky pro chodce a cyklisty na cyklotrase A431 mezi Kbely a Hutěmi. Stezky kolem kbelského letiště se tím propojí do funkčního celku. Praha 19 bude pokračovat i na projektu Krajinného parku Havraňák, který realizuje společně s Magistrátem hl. m. Prahy a MČ Praha-Čakovice. Mezi Toužimskou a Zamašskou ulicí přibude kilometr stezky na cyklotrase A294. MČ Praha 14 dokončí cyklotrasu A8 u Českobrodské ulice (napojení do Jiráskovy čtvrti a podjezdu Průmyslové ulice) a MČ Praha 22 nechá postavit cyklostezku z Uhříněvsi do Měcholup.

Praha tak v budování cyklistické infrastruktury naváže na úspěšné projekty z loňského roku, jako byla například oddělená cyklostezka A1 pod Mánesovým mostem, nová cyklostezka mezi lávkou pod Pražským okruhem a Komořanskou ulicí, cyklostezka podél Staroklánovické nebo modernizace části A2 mezi Vyšehradským tunelem a Podolskou. „Zprovoznit se nám také podařilo hned čtyři lávky. Ta nejznámější je samozřejmě Štvanická, která propojila Karlín a Holešovice a tím i cyklotrasy A1 a A2. V Čakovicích vznikla pro cyklisty důležitá lávka přes železniční trať společně s více než kilometrem cyklostezek na cyklotrase A4, jež do budoucna povede až do Brandýsa nad Labem. Dvě nové lávky se také zprovoznily v Radotíně, po obou vede cyklotrasa A11. Všechny tyto akce výrazně zlepšily jízdu na kole mimo provoz nebo vytvořily nová dosud neexistující propojení,” vysvětluje Zdeněk Hřib.

Investice do cyklodopravy se průběžně řeší i v rámci dalších investičních akcí, kde nejsou uvedeny jako samostatná investiční položka. Cykloopatření jsou standardně zahrnována do rekonstrukcí a oprav ulic, ale i výstavby nových tramvajových tratí a dalších dopravních staveb. Letos tak například v rámci další etapy rekonstrukce Hartigovy na Žižkově nebo v rámci rekonstrukce třídy Dukelských hrdinů vzniknou cyklopruhy. S novými přejezdy pro cyklisty pak počítá rozsáhlá rekonstrukce křižovatky Sokolovská – Českomoravská na Praze 9. Na budovaném Dvoreckém mostě pak budou oddělené cyklopásy.

„Naší prioritou je scelení dosud fragmentované infrastruktury pro lidi na kole do použitelných funkčních celků pro zvýšení atraktivity využívání kola pro široké skupiny obyvatel, a to za pomoci stavebních akcí i rychlých intervencí ve formě nestavebních úprav neboli tzv. taktického urbanismu. Mou osobní prioritou je zvýšení podílu realizace cyklostezek a cyklopásů oddělených od aut, které umožní jezdit na kole širokému spektru lidí, nejen lidem, co jsou zvyklí jezdit v silničním provozu. Každý projekt je však nutné projednat se státní správou a městskými částmi a veřejností. Občas je velice obtížné najít shodu všech aktérů na podobě opatření. Proto je bohužel realitou, že příprava projektů trvá dlouho či je přímo nemožné je za současného stavu prosadit,“ uvádí Bára Soukupová, předsedkyně Komise Rady hl. m. Prahy pro cyklistickou dopravu a doplňuje: „Pokračovat každopádně budeme v projekční přípravě nadřazených cyklotras, ale i dalších klíčových propojení. Těmi jsou například cyklotrasa A1 mezi mostem Legií a výtoňským železničním mostem, Vršovická drážní promenáda (A3), cyklotrasa A4 podél Severojižní magistrály, drážní stezka podél trati z Prahy do Kladna (A6), cyklostezka podél připravované vysokorychlostní trati Praha – Brno (A8), cyklotrasa navazující na dosud slepě končící stezku „staré spojení“ mezi Krejcárkem, Balabenkou a Vysočanským nádražím (A9) či propojení Horních Počernic a Vinoře (A50). Často je tyto projekty třeba úzce koordinovat se státními investory, hlavně se Správou železnic a Ředitelstvím silnic a dálnic, a případně zajistit i spolufinancování.“

Praha také hodlá i nadále podporovat využívání sdílených kol. Jak ukazují loňské statistiky, Bikesharing je mezi lidmi stále oblíbenější. „Velkou radost nám dělá zájem o sdílená kola, která si lze půjčit prostřednictvím aplikace PID Lítačka. Tuto službu může každý majitel s platným kuponem využít až 2x denně na 15 minut zcela zdarma. V loňském roce bylo takto uskutečněno více než tři čtvrtě milionu jízd, což znamená třetinový nárůst oproti roku 2022. Celkem čtyři pětiny lidí využívají službu opakovaně. Více jízd se uskutečnilo i během zimních měsíců, kde je nárůst pětinový. Čísla nám tak jednoznačně potvrzují, že je o tuto službu stále větší zájem a že lidé sdílená kola využívají jako rychlou a výhodnou možnost, jak se dostat do cíle své cesty. S využitím bikesharingu tak samozřejmě pracuje i nový intermodální plánovač tras, který je od letošního roku součástí aplikace PID Lítačka," uzavírá Bára Soukupová.

Půjčování sdílených kol přes aplikaci PID Lítačka za rok 2023

• Rok 2023: bylo uskutečněno 758 860 jízd, což je v průměru 2 057 denně. Cca 80 % uživatelů využívá službu opakovaně
• Srovnání s rokem 2022: 567 795 jízd, průměrně 1 547 denně. Tedy oproti roku 2022 nárůst o 34 %.
• Denní rekord 2023: 31. května - 4 240 jízd
• Nejvyužívanější měsíce: září (17 666 uživatelů), dále květen a červen
• Srovnání loňské a letošní zimy (vždy celý prosinec až únor): 76 241 vs. 90 620 jízd, tedy nárůst o 19 %
• Noví uživatelé: za rok 2023 přibylo 26 tisíc nových uživatelů
• Špičkové hodiny v pracovní dny: 6:00 až 7:00 hodin, 15:00 až 17:00 hodin
• Nejčastější doba jízdy: 5 minut
• Bikesharing u metra: obslouženo sdílenými koly je již 90 % stanic