Poslední vyjádření z Fedu před začátkem mediální karantény (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní obchodování na finančních trzích budou pravděpodobně ovlivňovat hlavně prohlášení zástupců centrálních bank. V případě Fedu je dnešek zároveň posledním obchodním dnem před začátkem mediální karantény. Z dat budou zveřejněny pouze německé ceny průmyslových výrobců za březen, od kterých trhy očekávají jen nepatrný meziměsíční růst, a tedy i potvrzení útlumu inflačních tlaků v tamní produkční sféře.

Německé PPI vlivem energií trendově klesají již více než rok

Dynamika cen německých průmyslových výrobců zůstává utlumená. Z úrovňového pohledu tamní ceny s drobnými výjimkami meziměsíčně trendově klesají již od podzimu roku 2022. Stejně jako na předchozím dramatickém nárůstu se na tom podílí hlavně složka energií, což souvisí se skokovým navýšením a následným snížením jejich cen na světových trzích od vypuknutí války na Ukrajině. Výrazná proinflační rizika pro ekonomiku eurozóny z produkční sféry ale nesignalizuje ani méně volatilní subindex PPI bez energií, který je v posledních měsících zhruba stabilní. To je důležité i z pohledu tuzemských dovozních cen, které se právě od zahraničních produkčních cen (a kurzu) do značné míry odvíjí.

Trh práce v USA zůstává napjatý, ČNB opatrná

Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka se pro květnové zasedání přiklání k dalšímu snížení sazeb o 50 bb. Podobným tempem by podle něj pak mohlo uvolňování měnové politiky pokračovat i dále. Zároveň necítí potřebu se vymezovat proti aktuálnímu tržnímu zacenění dalších kroků ČNB, jelikož odpovídá i jeho pohledu. V rozhovoru pro Bloomberg dále uvedl, že obavy vzbuzuje hlavně vývoj cen služeb, kde dezinflace v podstatě neprobíhá. Nepřímo také připustil, že nová prognóza pravděpodobně ukáže nárůst terminální sazby. Vyšší zahraniční úrokové sazby budou totiž podle něj hlavním zdrojem přehodnocení prognózy ČNB a zároveň klíčovým předmětem měnověpolitické diskuze. Tržní kontrakty aktuálně očekávají do konce letošního roku pokles dvoutýdenní repo sazby ze současných 5,75 % na zhruba 3,75 %.

Americký trh práce znovu potvrdil svou odolnost. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v minulém týdnu setrval na 212 tis. Již několik měsíců tak osciluje okolo 210 tis. Stále tedy nevidíme přesvědčivé důkazy o výraznějším snižování napětí na americkém trhu práce. Pozitivně včera navíc překvapil i předstihový indikátor philadelphského Fedu. Právě silná reálná ekonomika v USA a s tím související setrvačnost tamní inflace jsou přitom hlavními důvody, proč finanční trhy letos čekají od Fedu již jen dvě 25bodové snížení klíčové sazby. My jsme v tomto ohledu ještě opatrnější. „Cuty“ podle našeho aktualizovaného výhledu budou v zámoří na pořadu dne až v příštím roce.

Americký dolar včera setrval u 1,065 USD/EUR. Česká koruna na (výše zmíněný) rozhovor J. Procházky z ČNB viditelně nereagovala, když jeho vyznění korespondovalo s předchozími vyjádřeními členů bankovní rady i očekáváními finančních trhů. V páru s eurem včerejšek uzavřela beze změny na 25,27 CZK/EUR.