Zaměstnanost v Česku: Čísla za loňský rok ukazují, že sice narostl počet zaměstnaných osob, ale přibývá i těch, kteří práci hledají

Čísla za loňský rok ukazují, že sice narostl počet zaměstnaných osob, ale přibývá i těch, kteří práci hledají.

Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) míra zaměstnanosti (ve věkové skupině 15–64 let) v loňském 4. čtvrtletí meziročně stagnovala na hodnotě 75,4 %. Zatímco u mužů se míra zaměst­nanosti snížila o 0,8 p. b. na 81,5 %, u žen vzrostla o 0,7 p. b. na 68,8 %. Ženy tak doháněly dlouhodobě přetrvávající rozdíl mezi pohlavími.

Zaměstnaných osob celkově přibylo

Absolutní počet zaměstnaných se dle VŠPS meziročně zvýšil o 81,2 tisíce, tedy o 1,6 %, na 5 087,5 tisíce. Mezičtvrtletní vývoj (po sezonním očištění) však ukazuje pokles o 1,7 tisíce osob.

Dlouhodobějším trendem je růst počtu podnika­telů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet). V loňském posledním čtvrtletí meziročně vzrostl o 53,8 tisíce, zatímco počet podnikatelů se zaměst­nanci (zaměstnavatelů) stagnoval. Počet zaměstnanců se zvýšil jen o 42,1 tisíce.

Zajímavé rozdíly lze vysledovat v jednotlivých sek­torech ekonomiky. Zatímco v sekundárním sektoru (průmyslová výroba a stavebnictví) nastal pokles za­městnanosti o 18 tisíc zaměstnanců na 1 804,4 tisíce, v terciárním sektoru (služby) zaměstnanost meziročně stoupla o 92 tisíc na 3 142,4 tisíce. Zvýšil se zejména počet pracujících osob v sekci vzdělávání (o 35,8 ti­síce) a v sekci profesní, vědecké a technické činnosti (o 22,8 tisíce). V obou odvětvích jsou zaměstnány spíše vysoce kvalifikované pracovní síly. K poklesu o 13,6 tisíce zaměstnanců došlo ve veřejné správě.

Počty nezaměstnaných ale také rostou

Celkový počet nezaměstnaných dle VŠPS (osoby aktivně hledající práci) dosáhl ve 4. čtvrtletí 2023 hodnoty 133,2 tisíce osob. Po sezonním očištění tak došlo k mezičtvrtletnímu nárůstu o 5,3 tisíce osob. Meziročně se nezaměstnanost zvýšila o 21,1 tisíce. Míra nezaměstnanosti tak ve věkové skupině 15–64le­tých stoupla na hodnotu 2,6 %, což znamená mezi­roční zvýšení o 0,4 p. b.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují kraje Karlovarský (5,1 %), Ústecký (4,3 %) a Moravskoslez­ský (4,1 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci Česka zaznamenal Kraj Vysočina (1,1 %).

Déle než rok bylo bez práce 42 tisíc osob, tj. 31,5 % všech nezaměstnaných. Počet dlouhodobě nezaměst­naných se tak meziročně zvýšil o 12,2 tisíce. Zatímco dlouhodobě nezaměstnaných mužů meziročně při­bylo 8,9 tisíce, počet nezaměstnaných žen stoupl jen o 3,3 tisíce.

Počet osob, které nelze klasifikovat jako neza­městnané a jsou pokládány za neaktivní, leč uvádějí, že chtějí pracovat, se ve 4. čtvrtletí 2023 meziročně zvýšil o 34,3 tisíce na 81,1 tisíce.

Vývoj počtu zaměstnanců ve vybraných odvětvích (4. čtvrtletí 2020 = 100 %)

Zaměstnanci ubývají hlavně ve výrobě

Mírně pozitivní trend v nárůstu počtu zaměstnanců potvrdily i předběžné údaje podnikové statistiky ČSÚ. Evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané (FTE) se ve 4. čtvrtletí 2023 meziročně zvýšil o 5,9 tisíce, což odpovídá relativnímu nárůstu o 0,1 %.

V odvětvovém pohledu se růst počtu zaměst­nanců soustředil v terciárním (služby) a kvarterním (věda, výzkum) sektoru, včetně veřejných služeb. Naproti tomu k poklesu došlo v primárním sektoru (zemědělství, těžba surovin) a ve zpracovatelském průmyslu, v obchodu, dopravě, ale i v peněžnictví a pojišťovnictví, a překvapivě také v informačních a komunikačních činnostech. V sedmi sekcích CZ­-NACE se počet zaměstnanců meziročně snížil o 30,8 tisíce, ve zbylých dvanácti se zvýšil o 36,7 ti­síce. Jednotlivě šlo o relativní přírůstky či úbytky v rozsahu od –2,3 % do 8,1 %.

Největší pokles ve 4. čtvrtletí 2023 nastal v země­dělství, lesnictví a rybářství (o 2,3 %, resp. o 2,1 ti­síce). Na konci roku bylo v tomto odvětví zaměstnáno 90,4 tisíce zaměstnanců. V absolutním vyjádření se nejvíce propadla zaměstnanost ve zpracovatel­ském průmyslu (o 22,0 tisíce), což odpovídá druhé příčce podle relativního ukazatele (o 2,0 %). S celko­vým stavem zaměstnanců přesahujícím jeden milion (1 071,5 tisíce) se jedná o nejpočetnější odvětvovou sekci v Česku.

V rámci zpracovatelské sekce ubylo nejvíce za­městnanců ve výrobě kovových konstrukcí a kovoděl­ných výrobků, kromě strojů a zařízení (o 3,4 %, resp. o 5,0 tisíce), výrazné snížení nastalo také ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (o 3,1 %, resp. o 1,5 tisíce) a ve výrobě strojů a zařízení jinde neuvedených (o 2,8 %, resp. o 3,2 tisíce). Nejpočet­nějším oddílem zůstává výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, kde se počet zaměstnanců mírně zvýšil o 0,3 %, resp. o 0,5 tisíce.

K redukci počtu zaměstnanců došlo rovněž v na­vazující sekci dopravy a skladování (o 0,7 %, resp. o 1,9 tisíce), a také v obchodě (o 0,5 %, resp. o 2,7 ti­síce). Obchod je u nás druhou nejpočetnější sekcí s více než půl milionem zaměstnanců (509,2 tisíce).

K dalšímu snížení počtu zaměstnanců došlo v těžbě a dobývání (o 0,7 %, resp. o 0,1 tisíce). Trend tomto odvětví je setrvalý a dlouhodobý, stavy klesají od začátku století, aktuálně je zde zaměstnáno pouze 18,2 tisíce zaměstnanců.

Struktura zaměstnanců podle odvětví ve 4. čtvrtletí 2023

Nové lidi přitahují zdravotnictví a vzdělávání

O nárůst celkového počtu zaměstnanců se nejvýraz­něji postarala tři odvětví ze sektoru služeb, v nichž se v součtu počet zaměstnanců zvýšil o 23,1 tisíce. Šlo o zdravotní a sociální péči (9,8 tisíce), vzdělávání (7,5 tisíce) a administrativní a podpůrné činnosti (5,8 tisíce). Vůbec největší relativní nárůsty však na­jdeme ve dvou jiných, nepočetných sekcích. O 8,1 % se zvýšil počet zaměstnanců v ostatních činnostech, kam spadá mnoho různých menších a obtížně zařa­ditelných činností. Zvýšení o 6,8 % vykázaly činnosti v oblasti nemovitostí. Absolutně to v souhrnu před­stavovalo 6 tisíc pracovních míst.

Zaznamenáníhodný byl ještě nárůst v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 3,0 %, resp. o 1,5 tisíce) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (o 1,0 %, resp. 1,8 tisíce).

Uvedená čísla odpovídají dlouhodobému trendu posilování zaměstnanosti ve službách a ubývání za­městnanců v zemědělství, průmyslu a stavebnictví. Těžba a dobývání ztratily od 4. čtvrtletí 2000 více než dvě třetiny zaměstnanců, zemědělství takřka polovinu, zpracovatelský průmysl klesl o 12 %. Na druhé straně se zdvojnásobil počet zaměstnaných v administrativ­ních a podpůrných činnostech, 76 % pracovních míst přibylo v informačních a komunikačních činnostech, 53 % ve zdravotní a sociální péči a 43 % v profesních, vědeckých a technických činnostech.

Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.