Ministr financí Stanjura hostem pořadu Interview ČT24

 

Zdroj: ČT 24, 16. 4. 2024, Interview ČT24

Moderátor Martin Jonáš
Petr Fiala pokračuje v sérii jednání ve Washingtonu. Po Bílém domě míří za politiky do Kongresu. Témata jeho cesty se ale příliš nemění. Podpora Ukrajiny, budoucnost české armády a jaderné energetiky. Co se pokusil český premiér vyjednat a také jakou strategii na přesvědčování nespokojených voličů si jeho strana ODS zvolila na víkendovém sjezdu a jaký rezort si na ministru financí vymůže dodatečné peníze ze státního rozpočtu. Právě ministra financí a také sjezdem ODS čerstvě potvrzeného prvního místopředsedu strany Zbyňka Stanjuru můžu teď uvítat v Interview ČT24. Hezký večer.

Ministr financí Zbyněk Stanjura
Dobrý den.

Moderátor
Pro začátek ale Zbyněk Stanjura ne tak je příliš jako ministr financí, ale jako člen vlády, jejíž premiér právě obráží ta nejdůležitější místa, nejsilnější mocnosti světa. Pane Stanjuro, co se pokusil vyjednat Petr Fiala ve Washingtonu? A co si myslíte, že po nás chce největší mocnost současné doby? Co po nás chtějí Spojené státy?

Zbyněk Stanjura
Já myslím, že po nás chtějí to, co vlastně plníme. Plníme to vlastně sami a dobrovolně, že jsme spolehlivý spojenec, že jsme spolehlivý člen NATO a spolehlivý člen Evropské unie. To myslím, že je to klíčové. Včera pan premiér říkal, že podle jeho názoru, a já s tím souhlasím, ty česko-americké vztahy jsou v této chvíli nejlepší v historii našich vztahů. Kromě těch obecně politických otázek nás samozřejmě zajímá taky obchodní spolupráce, protože ten trend se po letech začíná obracet. I české podniky dneska investují ve Spojených státech. Já mám informaci, že v této chvíli čeští majitelé zaměstnávají zhruba 4000 Američanů přímo ve Spojených státech, což je věc, která by nás třeba před 20 lety ani nenapadla.

Moderátor
No, a kdyby to bylo jenom tak tedy, že Česká republika je spolehlivým spojencem Spojených států. A Česká republika se zároveň váží spojenectví Bílého domu. Stačilo by to k tomu, aby Petr Fiala zamířil na návštěvu za americkým prezidentem?

Zbyněk Stanjura
No, to já samozřejmě nevím. To je otázka na americkou administrativu.

Moderátor
Ještě jinak a naprosto konkrétně, dostal by se Petr Fiala v tuto chvíli do Bílého domu, kdyby nebylo tendru na 24 stíhaček F-35, dohromady za 320 miliard korun.

Zbyněk Stanjura
Určitě ano, protože ten tendr už je rozhodnutý. To už není věc, která se vyjednává. Jestli je to odměna a nemyslím to vůbec nějak zle, tak je to za náš pevný postoj k tomu, co se děje na Ukrajině. Za to, jak dlouhodobě a úspěšně podporujeme Ukrajinu. Jak opravdu masivní příliv ukrajinských uprchlíků zvládla celá česká společnost. To není zásluha české vlády, ale celé naší společnosti. Víme, že více než 120 tisíc těch uprchlíků je na pracovním trhu, což pomáhá i našim firmám, našim zaměstnavatelům. Myslím si, že významná je i naše muniční iniciativa, kdy se nám v této chvíli povedlo získat zhruba 20 zahraničních vlád a 20 států, které na tom spolupracují s Českou republikou. To jsou bezesporu důvody proto, aby to pozváni do Bílého domu přišlo.

Moderátor
No, ten druhý velký tendr ještě větší než na americké stíhačky, to je tendr na dostavbu českých jaderných bloků americké straně, respektive americké firmě nevyšel. Nebyl Petr Fiala, a teď to řeknu, opravdu velmi nezdvořilé v Bílém domě, tak trochu na koberečku z tohohle důvodu?

Zbyněk Stanjura
To určitě ne. Já myslím, že ty důvody byly na straně toho uchazeče a ne na straně české vlády. Kdyby ten uchazeč postupoval stejně jako ti další dva, tak bych v té soutěži zůstal. Takže tam nebyl problém na straně české vlády. Nicméně v té oblasti jaderné energetiky máme minimálně dvě oblasti, kde úzce spolupracujeme a chceme spolupracovat. Za prvé, zrovna Westinghouse je dodavatelem jaderného paliva. A za druhé chceme s nimi spolupracovat na vývoji malých modulárních reaktorů.

Moderátor
Nebyl to, a teď budu trochu konspirovat, nebyl to tak trochu „deal“ Spojeným státům stíhačky a tomu druhému velkému zájemci české jádro?

Zbyněk Stanjura
Ne, tak určitě to tak nebylo. Může by takový komentář nebo taková úvaha, to je spíš konspirační teorie. My zatím nevíme, kdo v tom tendru uspěje. Uvidíme to zhruba za 6–8 týdnů. Pak oznámíme, co nás k tomu vedlo, jaké byly ty nabídky a kterého uchazeče preferuje česká vláda.

Moderátor
Ten obchod, který se týká amerických letounů, je, jak jsem říkal, opravdu velmi drahý a ne vše je v něm jasně dořešeno. Může tam být nějaká otázka k jednání typu školící centrum, výcvik českých pilotů. Může se tam ještě nějakým způsobem s těmito parametry variovat. Je tam možnost i tu věc ještě otevřít, pokusil se o to Petr Fiala?

Zbyněk Stanjura
Já myslím, že nebyl důvod otevřít. My jsme s tou smlouvou byli spokojeni, proto ji vláda schválila jednomyslně. Myslím, že všechny tyhle věci ta smlouva myslí. Samozřejmě, pokud se ukáže v průběhu let, že je potřeba smlouvu změnit, tak jako u každé smlouvy platí, že pokud se dvě smluvní strany dohodnou, tak tu smlouvu mohou změnit.

Moderátor
V tuto chvíli pro to není důvod?

Zbyněk Stanjura
Ne.

Moderátor
Ani vzhledem k tomu, že se předpokládá, respektive jsou tu indicie, že by americká strana nemusela stihnout termíny k dodání svých letadel.

Zbyněk Stanjura
Ne, tak to jsou podle mě spekulace. Nic takového reálně není na stole. Zatím se podle té smlouvy postupuje a já nemám žádné signály k tomu, že bychom potřebovali něco změnit, nebo že by něco hrozilo.

Moderátor
Já položím variaci na tu jednu předchozí otázku. Dostal by se Petr Fiala do Bílého domu, kdyby nebylo muniční iniciativy České republiky?

Zbyněk Stanjura
Nevím. Já myslím, že ano, protože ta naše podpora Ukrajině je dlouhodobá, je vlastně od toho února roku 2022. Jenom připomenu, že jsme byli první země, která poslala vojenskou pomoc Ukrajině. Petr Fiala byl součástí první delegace, která navštívila osobně Kyjev, aby vyjádřila podporu bojující Ukrajině. To si myslím, že ten termín se dovolal možná dříve, než vůbec unikly na veřejnost informace o naši muniční inciativě.

Moderátor
Drobné odbočení ze Spojených států do tohoto studia, kde minulý týden seděl zástupce hnutí ANO Karel Havlíček, který označil i tuto iniciativu za svým způsobem prodlužování konfliktu na Ukrajině. Co vy na to?

Zbyněk Stanjura
Já to vlastně vůbec nechápu. Já myslím, že z naší zkušenosti. A mluvil o ní Petr Fiala i včera v Bílém domě. Z naší zkušenosti okupaci vojsky Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu. My bychom měli první vědět a víme moc dobře, že ustupovat agresorovi se nevyplácí, že se to nevyplatilo západu. Když ta reakce na obsazení Krymu byla podle mě velmi slabá. Taky mnozí říkali to, tady se Putin zastaví. Určitě už nebude nic dalšího chtít. A vidíme, že to nebyla pravda. Takže ty obavy z rozpínavosti Ruska jsou naprosto na místě.

Moderátor
Kolik nakonec zaplatí samotná Česká republika za granáty pro ukrajinskou armádu. Ty první informace zněly, takže Česká republika se hraje čistě organizační úlohu. Teď už víme, respektive premiér Petr Fiala řekl, že Česká republika nakoupí munici za řádově několik set milionů korun. A vzhledem k tomu, že ty počty těch objednaných či objednávaných granátů neustále bobtnají, stoupají, bude to nakonec v řádu miliard?

Zbyněk Stanjura
Ne, zatím to nepředpokládám. Ta správná informace, že to jsou vyšší stovky milionů. To v politickém slovníku znamená, že je to více než 500 milionů a méně než miliarda. Přesnější být nemohu. Pokud tu informaci uvolníme a bude to ověřená informace, tak ji určitě řekneme. Je to podle mě částka, která odpovídá velikosti České republiky a výkonu české ekonomiky.

Moderátor
Jenom mi řekněte, skutečně na začátku to bylo tak, jak o tom mluvily ty prvotní informace. To je, že Česká republika měla být tím organizátorem a tím způsobem se vlastně vykoupit z té povinnosti platit.

Zbyněk Stanjura
Ne, ne, takhle jsme o tom nikdy nepřemýšleli.

Moderátor
Proč ta informace vlastně není veřejná, alespoň ta samotná suma, čím by zveřejnění této sumy mohlo ohrozit tu samotnou operaci?

Zbyněk Stanjura
Já myslím, že dneska je to tak, že některé státy to podporují. Vůbec nechtějí zveřejnit, že se zapojily, to respektujeme. Některé státy zveřejnily, že se zapojí a nezveřejnily sumu. A některé státy zveřejnily i tu sumu. Já myslím, že tyhle informace úplně stačí, nemusíme detailní informace sdělovat Rusku. To je podle mě hlavní důvod.

Moderátor
Přestože po tom silně volá česká opozice.

Zbyněk Stanjura
Tak já myslím, že to je tak dostatečně přesné, když jsem to popsal, co nám mají vyšší stovky milionů, že to není řádový rozdíl. A každý, včetně všech diváků si může udělat obrázek na té celkové sumě. Je to podíl, který odpovídá České republice.

Moderátor
Když tady seděl jeden z mužů, který se podílel na vzniku této iniciativy. Současný zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný tak říkal, že bychom možná měli častěji mluvit o tom, jaký velký přínos má české zapojení do války na Ukrajině pro český rozpočet. V jednom z těch posledních rozhovorů řekl, Ukrajině jsme přispěli desítkami miliard. Ale ještě větší počet desítek miliard korun získal český rozpočet. Má o tom vládní politik takhle otevřeně mluvit?

Zbyněk Stanjura
Podle mě má. Je to takový paradox, že my bychom samozřejmě nejvíce ocenili, kdyby žádný konflikt nevznikl a nebyly by ani náklady, ani příjmy. Ale ve světle kritiky některých opozičních stran, jak vlastně máme jenom výdaje, tak musíme říct, že to není pravda, že máme její příjmy. Já jsem před chvílí říkal, že to 120 000 zapojených uprchlíků na pracovním trhu. Ti samozřejmě platí sociální pojištění, zdravotní pojištění, zálohu na daň z příjmů jako všichni čeští zaměstnanci. A kdyby ta pracovní místa nebyla, tak prostě výkon české ekonomiky je prostě slabší. A některé firmy by některé zakázky musely odmítat. To je první věc. Druhá věc, to je pomoci, kterou poskytujeme, tak vlastně nejvyšší část asi byla pomoc s ubytováním a musím říct, že inkasovali buď čeští provozovatelé hotelů, či motelů a podobně, anebo domácnosti, které u sebe ubytovaly uprchlíky. Takže ano, je to pomoc uprchlíkům, ale ona tato část byla směřována vlastně do českých rukou.

Moderátor
Když jsme u obranné politiky České republiky, pojďme k obrannému rozpočtu 2 % HDP, k tomu se český stát zákonně zavázal. Je to dost? Ono z armádních kruhů zní, abychom doběhli to zpoždění, které máme třeba oproti západním armádám. No, tak by byly lepší 4 %. Polsko směřuje ke 3 %. Tak chce politik ODS, tedy jmenovitě ministr financí, prolomit tu hranici 2 %.

Zbyněk Stanjura
V této chvíli určitě ne. Myslím, že je trošku paradoxní, že jsme náš spojenecký závazek museli uzákonit, protože jsme ho desítky let vlastně neplnili. Ten skok je veliký. Vlastně z jednoho a 1,5 % na 2 % HDP. To je nějakých 35-40 miliard, abychom uměli i číselně kvantifikovat. Pokud se v průběhu let, během 3-4-5 let ukáže, že to nebude stačit. Tak se k té politické debatě určitě vrátíme. V této chvíli to považuju za dostatečné číslo.

Moderátor
Vyčerpá letos Česká republika ty 2 % HDP?

Zbyněk Stanjura
Určitě ano. My jsme zavedli do legislativy něco, čemu říkáme strategické projekty. A to neznamená, že všechny ty peníze se musí utratit přesně k Silvestru, ale právě proto se dají plánovat ty strategické investice. Tam většinou jsou splátkové kalendáře. Musíme si říct, že dneska ty sofistikované zbraňové systémy je velký zájem ve světě, ty nejsou na skladě. Takže soutěžíme i s ostatními státy o to, jak brzo ty systémy budeme schopni nakoupit.

Moderátor
No, zástupci opozice a zejména hnutí ANO velmi často říkají to, co jsme si schválili, prostě ani nezvládneme utratit. Takže vy jim slibujete, že v letošním roce to tak nebude.

Zbyněk Stanjura
Ano, máme za sebou detailní jednání s paní ministryní a jejím týmem. Já jsem přesvědčen, že to číslo jsme schopni smysluplně investovat, nejenom utratit, ale smysluplně investovat.

Moderátor
Není to pro vás coby ministra financí tak trochu špatná zpráva.

Zbyněk Stanjura
Ne.

Moderátor
Nedoufal jste, že třeba něco zbude a tím pádem třeba i ten deficit České republiky by mohl být o něco nižší.

Zbyněk Stanjura
Ne, já si myslím, že investice do obrany a obranyschopnosti jsou na místě. A je to jedna z věcí, kterou si občan nemůže zabezpečit sám. Úkol státu, aby mu to zabezpečil vnější, vnitřní bezpečnost. Takže to jsou oblasti, kde stát investovat prostě má.

Moderátor
Další téma, které jsem sliboval na samotném začátku, tedy kongres ODS. Na něm zaznělo opravdu hodně chvály. Zaznělo tam málo politických půtek. Souboj o místa místopředsedů se v podstatě neodehrál. Kolik bylo míst, tolik bylo kandidátů. Není to zvláštní za situace, kdy vláda, které předsedáte, má podle průzkumu CVVM pravda z února, ale každopádně tam to číslo bylo 17 %.

Zbyněk Stanjura
Není to zvláštní. Jsme uprostřed volebního období. Já myslím, že uprostřed volebního období mají ti, kteří tu politickou vládní stranu vedou, mají dostat důvěru. A klíčový bude kongres po příštích parlamentních volbách. Pokud uspějeme, tak bude velká šance na to, kteří budou chtít pokračovat, aby uspěli. Pokud ne, tak logicky bude naše strana hledat jiné vedení. Mně to přijde spravedlivé a fér. My ještě máme poměrně složitý ústavní systém. Občas čteme, že v některých jiných zemích se vyměnit předseda strany, vymění se premiér, jede se dál. U nás to tak prostě není. To, že ODS je ve stabilní situaci, je vlastně dobrá zpráva.

Moderátor
Není to tak trochu tím, že je stabilní celý český stranický systém, není tak trochu nejlepším strážcem stability vaší strany Andrej Babiš? Protože samozřejmě vaši příznivci vládních stran, celé pětikoalice jsou velmi, velmi nelibě nakloněni tomu, aby právě Andreje Babiše pustili k moci, a tudíž vám ledacos odpustí.

Zbyněk Stanjura
Je to tak. Já myslím, že ty dvě skupiny voličů. To znamená ti voliči, kteří podporují dnešní vládní strany. A ti voliči, kteří podporují dnešní opoziční strany, jsou poměrně stabilní. Ano, občas některá skupina je slabší, že třeba projeví v daném průzkumu menší ochotu se těch voleb účastnit. Ale ty přesuny mezi těmi dvěma tábory jsou velmi minimální. Říkají jim to vlastně všechny agentury, které ty volební, předvolební průzkumy publikují, že ten přesun z jednoho tábora, z toho vládního do opozičního nebo naopak je velmi malý.

Moderátor
Jakou cestou vy půjdete? Jinými slovy, budete chtít mobilizovat právě ty voliče, kteří se momentálně deklarují jako nevoliči?

Zbyněk Stanjura
Určitě já myslím k tomu, abychom uspěli v těch volbách roku 2025, tak potřebujeme, abychom si udrželi voliče z roku 2021 a něco k tomu přidali.

Moderátor
Jak čtete vyjádření hned několika čelných představitelů hnutí ANO, včetně Andreje Babiše, včetně Aleny Schillerové z posledních dnů? Že si nedokážou představit budoucí vládní angažmá ANO společně s SPD. S SPD do vlády nepůjdeme, myslím doslova, řekla Alena Schillerová. Co to pro vás znamená? Že by preferovali jí třeba do vlády s ODS?

Zbyněk Stanjura
No, to nevím, ale my bychom to určitě nepreferovali. Já myslím, že hnutí ANO je pověstné tím, že velmi často mění v podstatných věcech svůj velmi silný názor ze dne na den. Tak uvidíme, jaká bude realita. Naším cílem je vyhrát volby, být první. Sestavit většinu v Poslanecké sněmovně. Mít premiéra a být nejsilnější vládní stranou. To jsou úkoly, které stojí před vedením ODS a v tom scénáři nepočítáme, nechceme počítat, že bychom vytvářeli nějakou koalici s hnutím ANO.

Moderátor
Nepočítá s tím žádná z částí ODS? Není tohle důvod pro vnitrostranické pnutí? Přestože občas vidíme, že názory členů, některých členů ODS se překrývají s názory členů hnutí ANO. Když se bavíme, respektive když se bavíme třeba o některých evropských tématech, o Green Dealu a tak dál.

Zbyněk Stanjura
Tak já nebudu mluvit a nemůžu mluvit za 100 procent členů ODS. Jsme demokratická strana, ale pokud někdo by preferoval koalici s hnutím ANO, tak je to významně menšinová část, ale velmi významně. Není to na vážnou debatu v ODS.

Moderátor
Když vyrazíte, respektive vyrážíte do toho volebního boje. Když vyrážíte mezi lidi, slyšíte tam často to spojení, že ODS je kmotrovská strana, že je to ta kmotrovská ODS? Bojujete pořád s touhle nálepkou?

Zbyněk Stanjura
Bojujeme s ní 10 let. Vlastně celou dobu, kdy předsedou je Petr Fiala. A myslím, že s tím bojujeme úspěšně.

Moderátor
Přes ty poslední kauzy, které můžeme shrnout pod názvy měst Liberec a Přerov.

Zbyněk Stanjura
Nedá se garantovat nějaké individuální selhání. V okamžiku, kdy něco takového vznikne, tak vedení ODS zasahuje velmi rychle a velmi nekompromisně. Samozřejmě nás to poškozuje. To nechci vůbec zlehčovat. Je to velmi nemilá věc. Zejména v těch místech ztrácí naše politická strana, logicky ztrácí důvěru voličů.

Moderátor
Říkáte, ODS zasahuje rychle. Ale v tom Liberci, no tak tam se policie o jednání na magistrátu zajímala poprvé v roce 2009. Nebyl tohle už varovný signál?

Zbyněk Stanjura
Nevím. V té době jsem nebyl ve vedení ODS. Já jsem teďka se dočetl, nemám tu informaci, že to bylo v roce 2009. Tentokrát jsme zasáhli velmi rychle.

Moderátor
No a říkám si, že to jsou informace, které přece do vedení ODS musí proniknout. Já chápu, že vy jste v tu chvíli tam třeba nezasedal, ale to je skutečně hodně dlouhá doba.

Zbyněk Stanjura
Ne, ale pokud v roce 2009 policie něco vyšetřovala, nakonec nikoho neobvinila. Tak co z toho máte vyvozovat? Nedá se říct, že každé obvinění, každé podezření se nakonec ukáže jako pravdivé. My máme mechanismy, které bohužel kolegové v Liberci nevyužili. Oni mohli pozastavit členství. Máme presumpci neviny, kdyby pozastavili členství. Tak se z toho stává jejich individuální problém a ne problém strany jako takové. Oni tento institut nevyužili.

Moderátor
Neměli jste na ně tlačit? Teď opět říkám, ne vy osobně, ale vedení ODS.

Zbyněk Stanjura
My jsme s nima o tom v těch minulých dnech jednali. Oni zvolili jinou cestu. A my jsme pak rozhodli tak, jak rozhodla výkonná rada v pátek minulý týden. To znamená dva konkrétní členy jsme vyloučili z ODS. A to konkrétní místní sdružení ODS jako celek jsme zrušili.

Moderátor
No, nemůžeme, když vás tu máme, nemůžeme přece jenom pominout téma státního rozpočtu. Máme údaje o deficitu za prvních čtvrtletí 105 miliard. Je to jednoznačný, jednoznačná indicie, že se podaří doplnit, dodržet ten schválený deficit 252 miliardy?

Zbyněk Stanjura
Je to zatím indicie. Říkal jsem, loni ta čísla byla mnohem horší, že se z prvních 3, 4, 5 měsíců nedá automaticky vyvozovat, jestli to dopadne dobře, anebo špatně. Vidíme první kladné pozitivní dopady našeho ozdravného balíčku. Ale silnější prohlášení mohou dát, až budu znát výsledky za celé první pololetí.

Moderátor
A je správné, je vlastně fér, že tuhle bilanci pořád ještě vylepšuje windfall tax v okamžiku, kdy ceny energií se stabilizují, kde výrazně klesají.

Zbyněk Stanjura
Tak musíme si říct, proč byla zavedená. My jsme měli mimořádné náklady a k tomu jsme měli mimořádné příjmy. Já v této chvíli dokončuji informaci pro vládu, jaké byly mimořádné náklady. Ty mimořádné příjmy budeme vědět přesně v červenci, protože zatím to byly jenom zálohy. V červnu se podá řádné daňové přiznání. A zatím ta bilance je negativní. Já se netajím tím, že pokud bude přibližně vyrovnaná, přibližně nemusí být na korunu nebo ani na jednu miliardu, nemusí být stejná. Tak jsem připraven navrhnout vládní koalici, abychom z těch tří let účinností udělali pouze dva roky.

Moderátor
S čímž nesouhlasí lidovci, jestli se nepletu…

Zbyněk Stanjura
Budeme o tom jednat, až budeme mít čísla od těch příjmů, tak se je pokusím přesvědčit, že mimořádné příjmy nemají sloužit k snižování obvyklého deficitu a k sanování obvyklých výdajů státního rozpočtu. Ať už jsou investiční, nebo běžné. Ale opravdu jenom těm mimořádným výdajům. Díky tomu, že ty ceny se vyvíjí příznivě, tak v letošním roce kromě toho, že jsme v lednu, v únoru ještě zaplatili zastropování za listopad a prosinec, to je logické, že to chvíli trvá v tom čase, než to zúřadujete a proplatíte. Tak pak už není důvod, používat mimořádné příjmy, jak jsem říkal, ke krytí obvyklých výdajů státního rozpočtu.

Moderátor
No a další evergreen, spotřební daň na takzvané tiché víno. Jestli se nepletu. Vy máte za sebou nějakou čerstvou sérii jednání s kolegy, z těch obzvlášť exponovaných regionů. Tak, jak to teď vidíte po těch jednáních. Je to otázka, zda přijde daň z tichého vína, nebo jakou bude mít formu?

Zbyněk Stanjura
Obojí ve hře. Já bych chtěl, abychom tu politickou debatu uzavřeli v řádu několika týdnů.

Moderátor
No a jak bysme ji měli uzavřít, kdyby to mělo být čistě podle vás?

Zbyněk Stanjura
Kdyby to bylo podle mě, tak najdeme nějakou variantu, kdy tu daň zavedeme. Současně ukážeme, že nárůst byrokracie bude minimální. A že ten dopad nebude dramatický na naše producenty, na naše pěstitele.

Moderátor
No, a kde by měly být splněny ty dvě poslední podmínky, o kterých jste mluvil. No, tak jakou reálnou výnosnost této daně můžeme předpokládat?

Zbyněk Stanjura
Tak v příštím roce nic. A v roce 2026 by to mohly být opravdu nízké jednotky miliard, třeba 2, 1,5, 2,5, to jsou všechno odhady. Určitě to nebude částka, která by nějakým zásadním způsobem zachránila nebo zásadním způsobem snižovala deficit. Nicméně ta částka není tak nevýznamná, abychom se o ní nebavili. Pro mě jako pro ministra financí každá úspora 10 milionů je správná. To znamená, tady vedeme debatu zhruba v tom objemu, dejme tomu, 1,5 až 3 miliardy ročně při plném náběhu, což nebude příští rok. Mohlo to být za dva nebo za tři roky.

Moderátor
Ministři po vás chtějí, jestli se nepletu navíc oproti schválenému rozpočtu 40 miliard korun. Dostanou je, dostanou je všechny?

Zbyněk Stanjura
Rozhodne vláda, to nerozhoduje ministr financí.

Moderátor
Co byste, kdybyste rozhodoval vy coby diktátor, sedící coby jediný ve vládě, jak byste rozhodl?

Zbyněk Stanjura
Nikomu nic.

Moderátor
Ani Marianu Jurečkovi, který ovšem má na to svým způsobem nárok, protože se jedná o mandatorní výdaje?

Zbyněk Stanjura
To je ale přesun uvnitř rozpočtu. To je naprosto v pořádku, mandatorní výdaje budou zaplaceny všechny, žádný problém.

Moderátor
Tam se jedná o 20 miliard, takže tam…

Zbyněk Stanjura
Já ta čísla nebudu potvrzovat. Ale vždycky jsou odhady. Nedá se to úplně přesně spočítat. Ta částka je obrovská. Procentuálně to není tolik, ani těch výdajů v sociální oblasti, to procento není nějak dramatické. Celkové sociální výdaje, včetně penzí, když já to úplně za sociální výdaje nepovažuji, ale v té metodice se používá. Tak jsou letos vyšší než jeden bilion korun. Když si k tomu dáte 20, 18 až 20 miliard, tak procentuálně to není nějak vysoké. Ten odhad byl poměrně přesný. Tak, jak jsme to zvládli v loňském roce, tak to určitě zvládneme v letošním roce. Ale mandatorní výdaje prostě stát zaplatit musí. To není, jestli chceme, nebo nechceme.

Moderátor
Podstatné částky po vás chce i ministr Síkela a ministr Výborný, respektive resorty ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zemědělství. 9,5 miliardy a 7,5 miliardy. To jsou dosti razantní nárůsty. O co se má jednat?

Zbyněk Stanjura
Tak já spíš řeknu, jak budeme postupovat. My jsme to dali nějak dohromady za všechny resorty. Já jsem ten materiál předal všem kolegům ve vládě. Myslím, že první krok, který má vláda udělat, je udělat prioritu 1 až X požadavků. A pak se uvidí potom plnění rozpočtu pro první pololetí, jestli vznikne nějaký prostor. Pokud ano, tak jde priorita číslo 1, 2, 3 a takhle budeme postupovat. Takže my teď ty týdny a měsíce využijeme k tomu, abychom to sestavili v prioritách 1 až X. A podle situace rozpočtu se uvidí. Nicméně klíčový úkol je dodržet schodek státního rozpočtu, což je přibližně 250 miliard korun.

Moderátor
Co bude na té poslední příčce?

Zbyněk Stanjura
Já nevím, to rozhodne vláda. To opravdu není věc ministra financí nebo pouze ministra financí. My jsme vlastně úplně změnili způsob projednávání státního rozpočtu. Vynechali jsme takové ty spanilé jízdy jednotlivých členů vlády na Letenskou. Aby pak měl tiskovku, jak přesvědčil ministra financí. Projednáváme to vcelku jako vláda. A ten konkrétní ministr či ministryně musí přes přesvědčit většinu kolegů, že jejich priorita je důležitější pro Českou republiku než priorita jiného člena vlády. Já myslím, že to je fér, že nestačí přesvědčit ministra financí. Musí přesvědčit většinu kolegů ve vládě. Nám se zatím povedlo vždy, že jsme návrh rozpočtu schválili jednomyslně.

Moderátor
Kolegyni z Českého rozhlasu jste řekl, byrokracie máme příliš, chceme v příštích měsících se zaměřit na redukci agend a tak dále. Není to trochu překvapivé, po více než dvou letech ve vládě, v pravicové vládě? Neměla být tahle agenda už dávno ze stolu?

Zbyněk Stanjura
No, neměla. To je boj, který nikdy neskončí, protože bohužel nová legislativa velmi často přináší nové povinnosti a novou byrokracii. Já se snažím prosadit u kolegů myšlenku, že když už musím jednu novou povinnost zavést, tak bychom měli dvě staré zrušit, aby si ten celkový počet snižoval. My jdeme příkladem. My jsme různé agendy zrušili. Zrušili jsme podstatnou část silniční daně, zrušili jsme EET. Díky tomu jsme ušetřili na resortu více než tisíc pracovních pozic za první dva roky. Ale opravdu nedá se říct, že teď už je to všechno optimální. Nemáme, co bychom posuzovali. Velmi často žádám všechny strany, debatuji v tom veřejném prostoru, na svých debatách s občany, aby nám dali zpětnou vazbu. Žádný ministr nemůže znát všechny formuláře, všechna hlášení, které konkrétní obor musí posílat. My se musíme ptát, jestli opravdu ta data už náhodou nemáme, k čemu je potřebujeme, jestli ty lidi neotravujeme příliš moc.

Moderátor
To byl Ministr financí Zbyněk Stanjura, děkujeme.

Zbyněk Stanjura
Také děkuji a hezký večer vám i divákům.