Trhy přestávají věřit poklesu sazeb v USA, jaká jsou rizika?

Uvolněná fiskální politika, napjatý trh práce a setrvačná jádrová inflace oddalují první pokles sazeb.

První pokles amerických sazeb jako by se odkládal na “neurčito”. Ještě v lednu 2024 trhy věřily, že úrokové sazby do konce roku klesnou pod 4 %. Dnes jsou si čím dál méně jisté jakýmkoliv pohybem sazeb směrem dolů - trhy se stěží odváží vsadit na jeden nebo dva poklesy sazeb. Na vině je především relativně odolný trh práce a s tím související vysoké momentum jádrové inflace - ta překvapila v březnu opět vyšší hodnotou (0,4 % m/m). Kdyby momentum z posledních měsíců vydrželo, je pravděpodobné, že se jádrová inflace usadí v USA spíše v blízkosti 4,0 než 2,0 %. I proto bude Fed letos se snižováním úrokových sazeb opravdu opatrný - a změna očekávání se pozitivně podepisuje na dolaru a naopak negativně na všech středoevropských měnách včetně koruny.

Velkou otázkou zůstává, zda na americké křivce ještě v tuto chvíli existuje prostor pro další “přecenění očekávání”? Jednoduše řečeno, mohou trhy úplně odbourat sázky na pokles amerických sazeb v tomto roce, popřípadě začít koketovat s možností jejich růstu. Pokud by na něco takového došlo, byl by to pro trhy asi “psychologický šok”, který by mohl ještě krátkodobá aktiva včetně koruny “vytrestat”.

V základním scénáři s ničím takovým sice nepočítáme, ale v záloze na nás číhají dvě potenciální rizika. Na prvním místě jde o americké volby (v minulosti jsme již zmiňovali) - vítězství Donalda Trumpa by pravděpodobně přineslo výrazné navýšení cel a z toho vyplývající tlak na jádrovou inflaci a vyšší úrokové sazby. A za druhé, Spojené státy mají zatím tak odolný trh práce (a setrvačnou jádrovou inflaci) i díky mimořádnému rozpočtovému impulsu (letos stále deficit okolo 7 % HDP). Při pohledu na volební sliby Joe Bidena a Donalda Trumpa to přitom zatím vypadá spíše na další kola daňových škrtů. A při výrazně uvolněné fiskální politice si Fed těžko bude moct dovolit rychle sundávat nohu z brzdového pedálu.