Přes 100 miliard za covidové vakcíny „vylétlo komínem“. Na podezřelé esemeskování předsedkyně Evropské komise a šéfa Pfizeru si teď posvítí hlavní evropský žalobce, pro von der Leyenovou to je zlá novina

Tahle zpráva šéfku Evropské komise jistě nepotěšila, a zvláště ne nyní před eurovolbami. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce totiž v uplynulých měsících převzali případ jejího podezřelého vyjednávání s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou stran covidových vakcín. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé ve městě Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou ale silnější. Což právě není dobrá zpráva pro stávající šéfku Evropské komise, která by ráda post zastávala i v dalším funkčním období.

Úřad evropského veřejného žalobce, jenž sídlí v Lucemburku, tak nyní vyšetřuje možné von der Leyenové neoprávněné zasahování do výkonu veřejné funkce, ničení SMS zpráv, korupci a konflikt zájmů, jak uvádí server Politico.

Vyšetřování začátkem loňského roku zahájily lutyšské úřady, a to na základě trestního oznámení místního lobbisty Frédérika Baldana. K němu se později připojily maďarská a polská vláda. Polsko ale nyní své trestní oznámení stahuje – poté, co z tamních loňských voleb vítězně vzešla proevropská vládní koalice vedená premiérem Donaldem Tuskem.

Baldanovo trestní oznámení se soustředí na údajnou výměnu textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou, k níž mělo dojít před dojednáním historicky největšího obchodu EU s vakcínami, v roce 2021, v době kulminace pandemie nákazy covid-19.

Aféru označovanou „Pfizergate“ odstartoval list New York Times, který jako první informoval o korespondenci předsedkyně Evropské komise s generálním ředitelem Pfizeru. List v té souvislosti podal na Evropskou komisi vlastní žalobu, a to kvůli jejímu zamítnutí zveřejnění obsahu dané korespondence.

To, že nyní případ převzal Úřad evropského veřejného žalobce, znamená otevření nové kapitoly jeho vyšetřování. Úřad totiž vede celoevropská vyšetřování finanční kriminality a má pravomoc zabavit mobilní telefony a další důkazní materiál jak přímo v ústředí Evropské komise, tak v jiných evropských zemích, včetně Německa, tedy domoviny von der Leyenové.

Odhaduje se, že vakcínový obchod Evropské komise a Pfizeru svým objemem přesáhl hodnotu dvaceti miliard eur, tedy 500 miliard korun, a členské státy EU od něho nemohly snadno ustoupit ani v době již polevujícího šíření nákazy. Vakcíny za minimálně čtyři miliardy eur, což odpovídá více než 100 miliardám korun, přitom byly pořízeny zbytečně a byly bez užitku zlikvidovány, jak loni koncem roku vypočítal sever Politico.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank