V eurozóně je letos očekáván jen velmi mírný hospodářský růst, který by navíc měla zajistit spíše až druhá polovina roku - Globální ekonomický výhled - březen 2024 - Eurozóna

V eurozóně je letos očekáván jen velmi mírný hospodářský růst, který by navíc měla zajistit spíše až druhá polovina roku. V závěru loňského roku ekonomika stagnovala. Spotřeba domácností oproti předchozímu čtvrtletí vzrostla jen nepatrně. Kladně k vývoji HDP přispěl růst veřejných výdajů a růst fixních investic. To vše však bylo plně kompenzováno záporným příspěvkem čistého vývozu a změny stavu zásob. Ze sektorového hlediska táhla změnu hrubé přidané hodnoty v eurozóně koncem loňského roku veřejná správa, vzdělávání a zdravotnictví. Je tak patrné, že fiskál byl koncem roku zcela zásadním faktorem, který pomohl eurozóně vyhnout se sklouznutí do technické recese. Záporný byl (tak jako po celý loňský rok) příspěvek průmyslu, k němuž se ovšem nově přidaly také obchod, doprava, pohostinství a některé další služby. Nejnovější data zatím na zřetelné zlepšování situace neukazují. Lednový výrazný propad průmyslové produkce je nicméně do značné míry dán efektem základny (výjimečně vysoký růst v prosinci souvisel s jednorázovým růstem produkce kapitálových statků v Irsku). Průmyslové PMI i tak v únoru pokleslo (46,5), zatímco kompozitní index se díky návratu služeb k expanzi přiblížil na dohled 50bodové hranice. Ekonomický sentiment dle Evropské komise se nicméně v únoru zhoršil. Ekonomické oživení se tak opět odkládá, možná až na druhou polovinu roku, přičemž naděje jsou vkládány především do spotřebitelů, s ohledem na růst reálných příjmů. Letos je proto očekáván růst HDP jen o zhruba půl procenta. Příští rok je však již vyhlíženo tempo okolo 1,5 %.

Evropská centrální banka ponechala v březnu základní úrokové sazby opět beze změny. Pokračující tempo dezinflace

– meziroční růst HICP zpomalil v únoru na 2,8 %, jádrová inflace se snížila na 3,1 % – není zatím pro ECB dostatečným ujištěním o udržitelném návratu k cenové stabilitě, především s ohledem na přetrvávající domácí inflační tlaky plynoucí ze sektoru služeb. Výhled inflace byl v nové prognóze ECB revidován dolů, zejména pro letošní rok. První snížení sazeb ECB je tak i s ohledem na prohlášení prezidentky Lagardeové očekáváno až na červnovém zasedání.