Rada pro energetiku jednala o bezpečnosti dodávek energií a rozvoji energetické infrastruktury

Dne 4. března se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady TTE ve formaci ministrů odpovědných za agendu energetiky. Na programu jednání bylo téma bezpečnosti dodávek energetických surovin, připravenosti na příští zimu v kontextu vypršení platnosti smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem o přepravě plynu na konci tohoto roku a snižování závislosti na ruském LNG. Česká republika s podporou dalších států na jednání upozornila na negativní dopady navyšování německého poplatku za přepravu plynu. Českou republiku na jednání zastupoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Ministři jednali o současném stavu zabezpečení dodávek energií a také diskutovali o přípravách na příští zimu. Cílem členských států je vyhnout se novým cenovým šokům, posílit energetickou bezpečnost a zároveň dosáhnout stanovených cílů v oblasti dekarbonizace a postupného vyřazování ruských fosilních paliv.

V této souvislosti ministři jednali o doporučení Rady o koordinovaných opatřeních na snižování poptávky po zemním plynu. „Jsem rád, že belgické předsednictví navázalo na dojednaná opatření, která jsme přijali během českého předsednictví. Koordinované snížení spotřeby plynu o 15 % nám totiž výrazně pomohlo posílit energetickou bezpečnost a snížit cenu plynu,“ uvedl ministr Síkela.

Zásadní nástroj energetické transformace vidí ministři v rozvoji energetické flexibility prostřednictvím integrace obnovitelných zdrojů. „Rychlost rozvoje flexibility bude mít zásadní vliv na schopnost zapojení nových obnovitelných zdrojů, protože pomáhá vyrovnávat nabídku a poptávku energie, která je více závislá na počasí. Umožňuje tak efektivně řídit přenos energie a přizpůsobit poptávku. Díky tomu zajistí stabilitu celého systému,“ doplnil Síkela s tím, že uskutečnění nákladově efektivní energetické transformace je spojeno zejména s nárůstem výroby elektřiny ze slunce a větru.

Ministr Síkela s podporou svého rakouského, maďarského a slovenského protějšku upozornil Radu na negativní dopady poplatku za neutralitu skladování plynu a o potřebě lepší koordinace na evropské úrovni. „Zavádění poplatků za skladování plynu a přenášení těchto nákladů na spotřebitele v ostatních státech Unie vede k navyšování ceny, což může vést ke zvýhodňování plynu z Ruska na úkor geopoliticky bezpečnějších alternativ. To by znamenalo přímé ohrožení energetické bezpečnosti států, které nemají přímý přístup k LNG terminálům,“ uvedl Síkela. „Proto jsme společně s dalšími zeměmi vyzvali k lepší ochraně evropského trhu s plynem,“ doplnil.

Zástupci Rady v další části jednání debatovali o možných důsledcích ukončení smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem o přepravě plynu přes Ukrajinu, ke které s velkou pravděpodobností dojde na konci letošního roku, což by mohlo ovlivnit zásobování plynu ve střední a východní Evropě. Evropská komise uvedla, že tento výpadek lze nicméně nahradit posílením alternativní infrastruktury v regionu, což podpořila i ČR, která by v případě urychleného dokončení posílení infrastruktury mohla pomoci zásobovat region střední a východní Evropy dodávkami ze západního směru. Dle ministra Síkely jsou zásobníky s plynem napříč Evropou naplněny více než loni touto dobou, přičemž v Česku jsou zásoby asi o 10 % vyšší než v loňském roce. Dostatečné by měly být rovněž dovozní kapacity.

Na okraj zasedání se uskutečnilo setkání čtrnácti zemí tzv. Jaderné aliance, kde ministři jednali o nastavení vhodných podmínek pro rozvoj jaderné energetiky v EU. Členové aliance uvítali spuštění Průmyslové iniciativy EU pro malé modulární reaktory, přičemž avizovali zřízení pracovní skupiny, která by rozpracovala návrhy pro zlepšení podmínek pro financování investic v oblasti jaderné energetiky v EU. Ministři následně přijali společnou deklaraci, která obsahuje prohlášení k uznání role jaderné energie včetně při plnění dekarbonizačních cílů pro rok 2040.