V roce 2023 se na výrobě elektřiny v Libereckém kraji z více než 70 % podílely alternativní zdroje - Výroba a spotřeba elektřiny v Libereckém kraji v roce 2023

V roce 2023 se na výrobě elektřiny v Libereckém kraji z více než 70 % podílely alternativní zdroje (solární, vodní nebo větrné elektrárny). Celková spotřeba elektřiny v kraji se meziročně snížila o 3,1 %.

Podle předběžných údajů Energetického regulačního úřadu činil instalovaný výkon elektráren ke konci roku 2023 v České republice 20 961 MW, z toho 45,2 % připadalo na parní elektrárny, více než jednu pětinu představovaly jaderné elektrárny (20,5 %), přes jednu desetinu (10,3 %) elektrárny fotovoltaické využívající solární energii. Dalších 6,5 % připadlo na paroplynové elektrárny, 5,6 % na přečerpávací elektrárny, 5,3 % na vodní elektrárny, 5,1 % na plynové a spalovací elektrárny a 1,6 % na větrné elektrárny. Meziročně se instalovaný výkon elektráren v České republice zvýšil o 155 MW, tj. o 0,7 %. Relativně nejvíce vzrostl výkon plynových a spalovacích elektráren (+4,9 %, tj., +50 MW), absolutně nejvíce však u parních elektráren (+56 MW, tj. +0,6 %). K navýšení došlo také u fotovoltaických (+2,5 %, +53 MW) a větrných elektráren (+0,9 %, +3 MW). K mírnému poklesu o 0,7 % (-7 MW) došlo pouze u elektráren vodních. Výkon ostatních elektráren oproti roku 2022 zůstal stejný.

Z pohledu jednotlivých krajů bylo k 31. 12. 2023 přes jednu čtvrtinu celorepublikového výkonu elektrizační soustavy instalováno v Ústeckém kraji (5 276 MW), následoval Jihočeský kraj s 14,1% podílem (2 947 MW) a Kraj Vysočina s 13,1% podílem (2 743 MW). Hranici 10% překročil ještě kraj Středočeský. Na opačném konci žebříčku se umístilo hlavní město Praha (87 MW, 0,4 % z celkového instalovaného výkonu), následoval Liberecký (1,1 %, 233 MW), Zlínský (1,6 %, 342 MW) a Královéhradecký kraj (1,8 %, 380 MW).

Nejvyšší instalovaný výkon parních elektráren byl mezi kraji vykázán v Ústeckém kraji (4 035 MW, tj. 42,6 % z 9 472 MW republikového výkonu tohoto typu elektráren), nejnižší v Libereckém kraji (5 MW). O republikový výkon jaderných elektráren (4 290 MW) se podělily 2 kraje – Jihočeský kraj (52,4 %) a Kraj Vysočina (47,6 %). Nejvyšší výkon elektráren využívajících solární energii byl instalován v Jihomoravském kraji (459 MW, tj. 21,3 % z republikového výkonu 2 154 MW), na opačném konci žebříčku se umístil Karlovarský kraj (14 MW, 0,7 %). V Libereckém kraji měly fotovoltaické elektrárny výkon 114 MW (5,3 %). Paroplynové elektrárny s celkovým výkonem 1 364 MW fungovaly pouze ve 3 krajích – v Ústeckém (62,0 % výkonu), Karlovarském (29,3 %) a Jihomoravském (8,7 %). Přečerpávací elektrárny s celkovým výkonem 1 172 MW byly v provozu ve 4 regionech – v Olomouckém kraji (55,5 % výkonu), v Kraji Vysočina (40,5 %) a dále v kraji Středočeském (3,8 %) a Plzeňském (0,1 %). Z celkového instalovaného výkonu vodních elektráren 1 106 MW bylo 58,3 % soustředěno ve Středočeském kraji, na Liberecký kraj připadlo 2,1 % (24 MW) výkonu. Instalovaný výkon plynových a spalovacích elektráren v České republice představoval 1 062 MW. Nejvyšší výkon vykázaly tyto elektrárny ve Středočeském kraji (211 MW, 19,9 %), na Liberecký kraj připadlo 3,9 % (42 MW). Ve 4 krajích, tj. v Ústeckém (25,4 %), Karlovarském (19,8 %), Libereckém (14,2 %) a Olomouckém (13,4 %), byly instalovány téměř tři čtvrtiny republikového výkonu větrných elektráren (342 MW).

Na celkovém instalovaném výkonu elektrizační soustavy v Libereckém kraji ve výši 232,7 MW se téměř z 80 % podílely elektrárny využívající ekologické zdroje (48,9 % elektrárny na solární energii, 20,9 % větrné elektrárny a 10,1 % vodní elektrárny). Na zbývajícím instalovaném výkonu se z 18,0 % podílely plynové a spalovací elektrárny a z 2,1 % parní elektrárny. Instalovaný výkon elektráren v našem kraji ve srovnání s rokem 2022 mírně poklesl o 2,1 MW (-0,9 %), a to v důsledku snížení vodních a větrných elektráren (v obou případech o -1,5 MW). Ke zvýšení výkonu došlo v případě fotovoltaických (+0,6 MW) a plynových a spalovacích elektráren (+0,3 MW).

V roce 2023 se podle předběžných údajů ERÚ v Libereckém kraji vyrobilo 416,1 GWh elektřiny (brutto), tj. pouze 0,5 % z celkového objemu elektřiny vyrobené v České republice (76 071,2 GWh). Z celkového vyrobeného množství elektřiny pocházelo 70,4 % z alternativních zdrojů – ve větrných elektrárnách bylo vyrobeno 110,8 GWh (26,6 %), v solárních 109,2 GWh (26,2 %) a ve vodních elektrárnách 73,0 GWh (17,5 %). V celé České republice se alternativní zdroje podílely na výrobě elektřiny pouze 6,8 % (5 206,0 GWh). Podíl Libereckého kraje na celkové republikové „ekologické“ výrobě elektřiny tak činil 5,6 %, podíl na výrobě elektřiny ve větrných elektrárnách pak dokonce 15,8 %. V plynových a spalovacích elektrárnách bylo v našem kraji vyrobeno 96,8 GWh (23,3 %) a v parních elektrárnách 26,3 GWh (6,3 %). Naproti tomu v celé České republice 44,2 % vyrobené elektřiny připadlo na parní elektrárny, 40,0 % na jaderné, 4,9 % na plynové a spalovací, 3,1 % na vodní, 2,9 % na fotovoltaické, 2,7 % na paroplynové, 1,4 % na přečerpávací a na větrné elektrárny pouze 0,9 %.

Meziročně došlo v Libereckém kraji ke snížení množství vyrobené elektřiny brutto o 39,8 GWh (-8,7 %). Nejvyšší podíl na tomto výsledku mají elektrárny plynové a spalovací, ve kterých došlo k poklesu o 46,0 GWh, tj o 32,2 %. Ke snížení výroby došlo také u fotovoltaických elektráren, a to o 7,6 GWh (-6,5 %). Ve vodních a větrných elektrárnách výroba meziročně vzrostla (+7,2 GWh a 11,0 %, resp. +6,5 GWh a +6,2 %). K mírnému navýšení došlo ještě u parních elektráren, které vykázaly nárůst výroby elektřiny o 0,1 GWh, tj. +0,5 %. Také v případě České republiky došlo meziročně k výraznějšímu snížení výroby elektřiny o 8 431,9 GWh, což je -10,0 %. Nejvíce se na tom podílely elektrárny parní (-18,1 %) a paroplynové (-17,6 %), na druhé straně došlo k nárůstu u elektráren vodních (+11,5 %), větrných (+9,3 %) a přečerpávacích (+7,6 %).

V roce 2023 se v Libereckém kraji spotřebovalo 2 389,5 GWh elektřiny netto¹⁾, tj. 4,3 % spotřeby celé České republiky (55 329,7 GWh). Meziročně se spotřeba v kraji snížila o 75,7 GWh (-3,1 %), v České republice zaznamenala pokles o 2 237,9 GWh (-3,9 %). Z pohledu sektorů národního hospodářství se nejvíce elektřiny v kraji spotřebovalo v průmyslu, a to 1 064,5 GWh (44,5 % z celkové roční spotřeby kraje). Druhý největší objem ve výši 721,3 GWh (30,2 %) spotřebovaly domácnosti. V odvětví obchodu, služeb, školství a zdravotnictví bylo spotřebováno 446,3 GWh (18,7 %) elektřiny. Nejmenší spotřebu elektřiny vykázalo odvětví dopravy (14,7 GWh), následovalo stavebnictví (20,0 GWh) a zemědělství a lesnictví (20,3 GWh) – dohromady 2,3 %. Ve srovnání s rokem 2022 došlo k poklesu spotřeby ve všech sektorech národního hospodářství, nejméně o -1,0 % (-10,9 GWh) v průmyslu, nejvíce o -9,5 % (-2,1 GWh) ve stavebnictví. Absolutně nejvíce ale ušetřily domácnosti, když svojí spotřebu snížily o 39,7 GWh (-5,2 %). V celé České republice se v průmyslové výrobě spotřebovalo 37,2 % elektřiny, 27,2 % spotřebovaly domácnosti a na obchod, služby, školství a zdravotnictví připadlo 23,0 % z republikové spotřeby. Stavebnictví, doprava a zemědělství a lesnictví představovalo 3,7 % spotřeby elektrické energie. I zde většina sektorů národního hospodářství svoji spotřebu meziročně snížila, relativně nejvíce opět stavebnictví (-9,7 %, -48,2 GWh), absolutně průmysl (-1 406,4 GWh, -6,4 %). Domácnosti ušetřily 4,0 % energie, tj. 628,2 GWh. Pouze oblast energetiky zvýšila svojí spotřebu o 322,6 GWh, tj. o +9,5 %.

 

Definitivní informace o výrobě a spotřebě elektřiny v roce 2023 v regionálním členění budou zveřejněny na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu (www.eru.cz) v „Roční zprávě o provozu ES ČR“ ke konci května 2024.

¹⁾netto spotřeba = brutto spotřeba – vlastní spotřeba na výrobu elektřiny – spotřeba na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách – ztráty v sítích, přitom brutto spotřeba = brutto výroba – saldo zahraničních výměn

 

Kontakt:

Aleš Krejza

Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
Tel.: 485 238 811
E-mail: infoservislbc@czso.cz