evropavdatech.cz (Evropa v datech)
Výsledky  |  28.02.2024 10:21:15

Ekonomika ČR meziročně oslabila. Na 14. místo v EU nás stáhla vysoká inflace i nízká přidaná hodnota

Stav ekonomiky EU států

Česko má 14. nejsilnější ekonomiku v EU. Podle srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví jsme si ale v eurounijním srovnání již podruhé pohoršili. Oproti roku 2022 se Česko propadlo dokonce o 5 příček. Ačkoliv se jako země můžeme pyšnit relativně pestrým průmyslem s vysokou komplexitou, brzdí nás nízká přidaná hodnota a vysoká inflace. Ta se promítla i do cen potravin, které minulý rok stály o téměř polovinu více než v roce 2015. Meziročně nejvíce podražil cukr, jehož cena vzrostla podle Českého statistického úřadu přibližně o 40 %. V průběhu roku však začaly ceny opět klesat. Analytici tak očekávají, že se letos inflace ustálí na 2,4 %.

Česká ekonomika podle Indexu prosperity a finančního zdraví už druhý rok v řadě oslabila. Devátá příčka se loni změnila na dvanáctou a letos ji vystřídalo dokonce čtrnácté místo. Na špici zemí EU se už třetím rokem drží severské země v čele se Švédskem a Dánskem, trojici nejsilnějších ekonomik doplňuje Německo. Druhou stranu žebříčku uzavírá Řecko.

Druhá nejvyšší inflace v EU se dotkla i českých potravin

Vůbec nejhoršího výsledku dosáhlo Česko v oblasti inflace. Zatímco se většině ostatních států podařila vysoká hladina inflace z roku 2022 relativně rychle stáhnout, v Česku se takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen zastavil na 12 %, což je druhý nejvyšší výsledek napříč EU. Hůře je na tom pouze Maďarsko (17 %).

Loňská inflace měla za následek i růst cen. Podle dat statistiků vzrostla hodnota indexu spotřebitelské ceny potravin na 148 bodů, kdy 100 bodů představuje stav v roce 2015. Zjednodušeně lze říct, že jsou ceny potravin oproti roku 2015 téměř o polovinu vyšší. „Z hlediska cenové hladiny celého spotřebitelského koše se řadíme pod průměr zemí EU a patříme mezi ‚levnější‘ státy, bohužel to ale neplatí pro položky, které jsou pro spotřebitele základní. V cenách potravin jsme prakticky dohnali západní státy, aktuálně jsme na 97 % úrovně EU,“ vysvětluje situaci Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny, která je zároveň spoluautorkou aktuální studie Spořitelny s názvem Inflace: Jak doháníme Západ.

Cukr zdražil o 40 %, vejce o 30 %

Propsalo se to i v cenách běžných potravin. „Z těch meziročně nejvíce podražil cukr krystal, a to téměř o 40 %. Zatímco v roce 2022 byste kilo cukru pořídili průměrně za 24 korun, v uplynulém roce se cena vyšplhala na 33 korun,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. K vysokému nárůstu došlo i u čerstvých vajec (30 %), o čtvrtinu vzrostla i cena brambor. V obchodech je ale i na několik artiklů, které oproti předloňskému roku zlevnily. K nejvýraznějšímu poklesu cen došlo u másla (13 %). O necelých šest procent klesla i průměrná cena kilové cihly eidamského sýru.

„Očekáváme, že ceny potravin budou v tomto roce stabilní, nebudou v žádném případě raketově růst, nicméně pro nějaké větší zlevňování prostor není,“ upozorňuje Helena Kavanová z Potravinářské komory a dále vysvětluje: ceny energií, které jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů v rámci cenotvorby, neklesly na předválečnou úroveň, a vše ostatní mimo cen zemědělských surovin roste.“

Nákupů v Polsku výrazně ubývá

Přestože je zřejmé, že ceny vloni spíše vzrostly, při pohledu na jednotlivé měsíce lze nalézt pozitivnější výhled na budoucnost. Řada potravin totiž zlevňovala v průběhu roku a podle analytiků se inflace v tomto roce vrátí na stabilní 2,4 %. „O tom, jak Češi reálně utrácejí za potraviny napoví data ČSÚ o tržbách v maloobchodě s potravinami. Dle dat za rok 2023 došlo k růstu objemu tržeb za potraviny v průměru o 5 %. Z dat o vývoji tržeb ve stálých cenách však plyne, že Češi v loňském roce nakupovali méně potravin, a to v průměru o 5 %. Češi tedy za potraviny utratili více, a to i přesto, že jich nakupují méně. Z našich dat o kartových transakcí zároveň vidíme, že postupně klesají i útraty Čechů v Polsku. Za rok 2023 zde naši klienti kartou zaplatili za potraviny měsíčně 218 mil. korun, za letošní leden to bylo 145 mil. korun, tedy zhruba o třetinu méně,” doplňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Pyšnit se můžeme druhou nejkomplexnější ekonomikou v EU

Z dalších indikátorů Indexu vyplynulo, že se Česko po loňském propadu vrátilo na druhou příčku v oblasti komplexity ekonomiky, tedy indikátoru, který svědčí o diverzifikaci a různorodosti českého průmyslu. Vysoká míry komplexity české ekonomiky, je pozitivní zprávou. Naše ekonomika toho umí skutečně mnoho v řadě odvětví a oborech. Jen málo zemí na světě se nám může vyrovnat. Vysoká míra diverzifikace navíc znamená, že šok do jednoho odvětví českou ekonomiku neovlivní tak negativně jako ekonomiky, které naopak vsadily na koncentrovanější podobou ekonomiky,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Stav ekonomiky: rozpad indikátorů Infografika Index prosperity finančního zdraví

Investice Česku jdou. V těch osobních ale máme nedostatky

Pozitivní je i čtvrtá nejvyšší míra investic vůči HDP, v ostatních indikátorech už však spadáme k průměru, nebo se propadáme hluboko pod něj. Když jde ale o četnost investic, vnímá Daniel Rajnoch, zakladatel investiční platformy InvestBay, v Česku řadu problémů: „Nejen, že Češi investují málo (podle průzkumu AKAT ČR zhruba 39 % populace), ale také si nedostatečně vyhodnocují rizika. Buďto investují velmi rizikově nebo naopak nechávají peníze na spořicích účtech. Správně nastavené investice vyžadují balanc. Ideální je mít v portfoliu stabilní aktiva, do kterých lze investovat dlouhodobě a zároveň mají potenciál ke zhodnocení. To mohou být například podílové fondy či nemovitosti, do kterých lze investovat i skrze mikroinvestice.“

Nadprůměrně dobrého výsledku dosahujeme i v oblasti veřejného dluhu. I přesto jsme se ale oproti roku 2022 propadli o 4 příčky v unijním srovnání. „Tempo zvyšování dluhu si vynutilo začít konsolidovat státní rozpočet a hledat způsoby, jak zrychlit ekonomický růst,“ říká David Navrátil a dodává: „dluh však nezohledňuje implicitní zadlužení v podobě podinvestování do infrastruktury, ať už fyzické, digitální, energetické nebo bezpečnostní.“

Přidaná hodnota zůstává jedním z největších problémů ekonomiky

Kde se Česku nedaří dlouhodobě je nízká přidaná hodnota. Ať už jde o vývoz nebo hrubou přidanou hodnotu na celkové produkci, ocitá se Česko až v druhé desítce srovnávaných zemí. „Východiskem ke zlepšení výsledků v oblasti přidané hodnoty může být strategické plánování investic, podpora sektorů s vysokou přidanou hodnotou, zlepšení inovačního ekosystému, investice do vzdělání a dovedností pracovní síly či například zjednodušení regulačního prostředí,“ tvrdí Daniel Rajnoch z InvestBay a dodává: „již nyní můžeme vidět pokroky například v tom, že se stát rozhodl podporovat i inovativní odvětví, jako je krypto průmysl či digitální investování, a to skrze regulace či úpravu zákona o platebním styku.“

Každopádně podpora růstu přidané hodnoty se týká celé společnosti: „Obecně je to o jiném mind setu naší společnosti. Ta změna uvažování by měla nastat už na školách. Finanční gramotnost musí být součástí základního vzdělávání, základní ekonomické principy by pak neměly chybět ve všeobecném vzdělání. Cestu také představují finální výrobky, vyšší produktivita, zapojení nových technologií od výrobních procesů po obchod či administrativu. Současně produkty s vyšší přidanou hodnotou kladou vyšší nároky v oblasti marketingu, prodeje či servisu. Tam všude potřebujeme přidat,“ říká Kateřina Kadlecová, členka správní rady Druhé ekonomické transformace, místopředsedkyně asociace průmyslového designu a majitelka firmy USSPA. „Hlavní příčinou nízké přidané hodnoty je subdodavatelský charakter převážné části průmyslu. Mnohdy je na vině i malá odvaha konkurovat kvalitou, nikoliv cenou,“ dodává.

Stav ekonomiky: hodnoty indikátorů Infografika Index Prosperity Česka

 

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Okomentovat na twitteru

Okomentovat na facebooku






?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688