BRKI, NRKI: Dluh na spotřebu rostl loni dvakrát rychleji, než dluh na bydlení

Postupně se zvyšuje objem nespláceného dluhu, který dosahuje téměř 30 miliard korun

• Objem dluhu obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru dosáhl na konci roku 2023 výše 3,31 bilionu korun
• Zadlužení obyvatel vzrostlo meziročně o 162 miliard korun (+5,1 %)
• Objem dluhu z úvěrů na bydlení vzrostl meziročně o 4,4 %, celkově o 114,6 miliardy korun
• Průměrná částka dlouhodobého dluhu dosáhla výše 2,6 milionu korun a zvýšila se o 6,6 %
• Objem dluhu z úvěrů na spotřebu vzrostl o 8,9 % a dosáhl výše 579,4 miliardy korun
• Nárůst o 6,2 % zaznamenal i objem dluhu ohroženého nesplácením a dosáhl výše 29,5 miliardy korun
• Objem nesplácených krátkodobých úvěrů se zvýšil meziročně o 9,5 % na 25 miliard korun
• Počet lidí, kteří nesplácejí úvěry na bydlení , se snížil o 823 (-8,3 %) na 9 131
• Počet lidí, kteří nesplácejí úvěry na spotřebu, se naopak zvýšil o 1 890 (+1 %) na 174 432

Meziročně se celkový objem úvěrů na bydlení zvýšil o 4,4 %, což je výrazně méně než v předchozích letech. Například na konci roku 2021 šlo o 17% růst, na konci roku 2020 o 8% růst. Zároveň došlo k poklesu počtu klientů, kteří čerpali úvěr na bydlení, a to o 2,1 % (23 tisíc) na 1,06 milionu. „Konec loňského roku na jednu stranu naznačuje mírné oživení hypotečního trhu, objem celkového dluhu z úvěrů na bydlení se mezičtvrtletně zvýšil o 36,6 miliard. Na druhou stranu se dlouhodobě snižuje počet klientů s úvěry na bydlení a zvyšuje se částka na jednoho klienta. Zdánlivé oživení je tedy způsobeno spíše rostoucími cenami nemovitostí,“ vysvětluje Lenka Novotná , výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Výrazně ubývá zejména mladších lidí, kteří si berou úvěry na bydlení. Ve věkové skupině 15-24 let šlo meziročně o 17% pokles počtu dlužníků na 7,3 tisíce a mezi lidmi ve věku 25-29 let dokonce o 19% pokles na 50,5 tisíce. Nejvíce lidí s dlouhodobým úvěrem na bydlení, tedy 379 tisíc, je ve věkové skupině 35-44 let. „Mladších klientů s úvěry na bydlení dlouhodobě ubývá. Největšími překážkami jsou pro ně drahé nemovitosti a vysoké úroky,“ doplňuje Lenka Novotná.

Dluh na spotřebu roste dvakrát rychleji než dluh na bydlení

Celkový objem krátkodobého dluhu ke konci roku 2023 činil 579,4 miliardy korun, přičemž meziročně narostl o 47,4 miliardy (+8,9 %). Dynamika růstu je tedy u dluhu na spotřebu oproti dluhu na bydlení dvojnásobná. Nejvíce objem krátkodobého dluhu narostl v posledním čtvrtletí minulého roku, a to téměř o 14 miliard. Objem dluhu na spotřebu se oproti konci roku 2022 zvýšil ve všech krajích, nejrychleji v Praze, kde meziročně vzrostl o 10,7 % na 65,4 miliardy korun, nejnižší dynamiku měl na Vysočině, kde vzrostl o 6,4 % na 22,9 miliardy.

Počet klientů s krátkodobým úvěrem se v roce 2023 oproti předchozímu roku zvýšil téměř o 50 tisíc (+2 %) na 2,33 milionu. Vzrostla také průměrná částka na klienta, a to zhruba o 15 tisíc (+7 %) na 248 tisíc korun. Průměrná částka úvěru na spotřebu je nejvyšší u klientů ve věkové skupině 35-44 let a činí bezmála 293 tisíc korun.

Roste počet lidí, kteří nesplácejí své krátkodobé úvěry

Celkový objem nespláceného dluhu se meziročně zvýšil o 1,7 miliardy (+6,2 %) na 29,5 miliardy korun. Podíl na tom mají úvěry na spotřebu, u nichž nesplácený objem rostl postupně ve všech čtvrtletích uplynulého roku. Platební morálka u úvěrů na bydlení se oproti tomu stále zlepšuje. Meziročně se nesplácená částka z úvěrů na bydlení snížila o 0,5 miliardy (-9,6 %).

Ke konci roku 2023 objem nesplácených úvěrů na bydlení dosahoval 4,4 miliardy korun. U nesplácených krátkodobých úvěrů se objem zvýšil meziročně o 9,5 % na 25 miliard korun. Průměrná nesplácená částka se zde zvýšila o 8 % na 143,6 tisíce korun. Zvýšil se také počet klientů, kteří mají problém se splácením, a to o 1,1 % na 174 tisíc lidí. „Největší vykřičník vidíme u mladších třicátníků, u kterých se objem nesplácené částky dluhu na spotřebu zvýšil meziročně o 20 % na 4 miliardy korun a jejichž počet se zvýšil meziročně o 9 % na 26 tisíc lidí. Ve věkové skupině 35-44 let pak došlo k nárůstu nespláceného krátkodobého dluhu o 13 % na 6,3 miliardy korun a počtu lidí o 4,4 % na 40 tisíc. Dlužníci v těchto věkových skupinách mají nejvyšší zadlužení v rámci hypotečních úvěrů, které si v posledních letech brali a nyní rychlým tempem zvyšují své zadlužení i krátkodobými úvěry, což u některých může postupně vyvolat dluhovou spirálu,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací .

Objem nespláceného dluhu na spotřebu se meziročně zvýšil ve všech krajích, nejvíce v Karlovarském kraji, a to o 14,5 % na 1 miliardu korun. Nejvyšší celkový objem nespláceného krátkodobého dluhu, tedy 3 miliardy korun, je evidován v Moravskoslezském kraji.