Vnější vztahy ČR - Hodnota vývozu zboží loni celkově vzrostla jen mírně - výkon ekonomiky ČR 2023

Celková hodnota vývozu zboží[1] v roce 2023 dosáhla 4 452,7 mld. korun, což představovalo nárůst oproti roku 2022 o 45,4 mld. (1,0 %). Vývoj v jednotlivých čtvrtletích roku 2023 byl ale značně různorodý a byl ovlivněn srovnávací základnou roku 2022 i vývojem cen[2]. Celkový mírný nárůst hodnoty exportu zboží je výsledkem příznivého vývoje v první polovině roku (zejména růst o 10,8 % v 1. čtvrtletí a mírný přírůstek o 1,0 % ve 2. kvartálu). Ve 3. čtvrtletí ale export zboží meziročně klesl o 6,6 %. Ve 4. kvartálu 2023 se pokles zmírnil na 0,6 %. Hodnota vývozu se snížila o 7,4 mld. korun a dosáhla 1 138,7 mld. Podle sezónně očištěných údajů ve 4. čtvrtletí hodnota vývozu mezičtvrtletně vzrostla o 1,6 %.

Loni vývoz do EU stagnoval. Export mimo EU mírně vzrostl.

Hodnota vývozu do zemí EU za celý rok 2023 v zásadě stagnovala (růst o 3,2 mld. korun, 0,1 %), protože export začal po silném navýšení v první čtvrtině roku meziročně klesat a propad se ve 2. pololetí dál prohloubil. Dynamika exportu do EU tak nenavázala na dvě výrazná navýšení z let 2021 a 2022. Export do zemí mimo EU loni celkově vzrostl o 41,7 mld. korun (4,9 %). U řady zemí loni vývoz celkově vzrostl jen mírně nebo stagnoval. Zejména u našich geografických sousedů se na vývoji exportu projevily změny cen elektřiny[3]. Nejvíce se loni zvýšila hodnota vývozu zboží do Turecka (+17,4 mld. korun, 34,1 %), Velké Británie (+15,1 mld., 9,1 %), Francie (+11,4 mld., 5,3 %), Německa (+13,8 mld., 1,0 %), Polska (+10,0 mld., 3,2 %), na Ukrajinu (+9,7 mld., 38,1 %), do Švýcarska (+7,0 mld., 9,4 %) a do Maďarska (+5,1 mld., 3,9 %). Naproti tomu se loni propadl export zboží na Slovensko (−32,3 mld. korun, −7,2 %), do Rakouska (−22,3 mld., −11,1 %) nebo do Ruska (−16,9 mld., −52,3 %). Hlubší pohled na menší obchodní partnery ukazuje pokračující prudký růst vývozu do Ázerbájdžánu (+1,4 mld. korun, 49,7 %) a výrazné navýšení exportu do Indonésie (+1,6 mld., 74,0 %). V samotném 4. čtvrtletí 2023 se vývoz do Evropské unie meziročně propadl o 20,0 mld. korun (−2,2 %). Naopak hodnota zboží vyvezeného mimo EU vzrostla (+12,4 mld. korun, 5,4 %). Nejvíce se meziročně snížila hodnota vývozu do Německa (−15,2 mld. korun, −4,5 %) a Rakouska (−7,5 mld., −15,2 %). Pokles byl zaznamenán také u exportu do Španělska (−3,4 mld. korun, −10,0 %), na Slovensko (−2,9 mld., −2,5 %), do Itálie (−2,4 mld., −5,0 %), do Ruska (−2,2 mld., −36,0 %) nebo Nizozemska (−2,0 mld., −5,2 %). Naopak vývoz do Turecka (+4,9 mld., 32,3 %), Polska (+4,6 mld. korun, 5,8 %), Velké Británie (+4,1 mld., 9,6 %) nebo Francie (+2,5 mld., 4,4 %) meziročně vzrostl.

Vývoz většiny druhů zboží loni klesl. Celkový nárůst byl výsledkem příznivého vývoje
u několika exportně významných průmyslových komodit.

Poměrně mírný nárůst hodnoty exportu byl loni ovlivněn protichůdným působením vývoje u mnoha artiklů, jejichž ceny se propadaly a jejichž vývoz tak klesl, a naopak oživením u řady exportně významných průmyslových komodit. Nejvíce se loni zvýšila hodnota vývozu motorových vozidel (+183,8 mld. korun, 17,6 %), elektrických zařízení (+42,4 mld., 10,2 %), strojů a zařízení (+25,9 mld., 5,2 %) a potravinářských výrobků (+18,4 mld., 12,4 %). Dařilo se také vývozcům ostatních dopravních prostředků (+8,2 mld. korun, 12,5 %). Export většiny druhů zboží ale loni klesl, nejvíce se spolu s cenami propadl vývoz elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−67,4 mld. korun, −56,5 %), základních kovů (−35,4 mld., −18,2 %), chemických látek a výrobků (−29,2 mld., −12,4 %), dřeva a výrobků z něj (−15,4 mld., −25,6 %), ropy a zemního plynu (−13,2 mld., −98,5 %) a produktů lesnictví a těžby dřeva (−10,9 mld., −43,8 %). Silně klesl také export počítačů, elektronických a optických přístrojů (−24,4 mld., −5,9 %) a výraznější pokles byl zaznamenán také u vývozu služeb sběru, likvidace a zpracování odpadu (−8,0 mld., −17,0 %), koksu a rafinovaných ropných produktů (−7,3 mld., −12,5 %), produktů zemědělství a myslivosti (−6,3 mld., −10,2 %), kovodělných výrobků (−6,2 mld., −2,3 %), nebo ostatních nekovových minerálních výrobků (−6,1 mld., −6,8 %).

Ve 4. čtvrtletí se vývoz většiny druhů zboží snížil.

V 4. čtvrtletí meziročně klesl vývoz většiny komodit. K celkovému meziročnímu poklesu exportu nejvíce přispěl propad hodnoty exportu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−16,7 mld. korun, −56,7 %), počítačů, elektronických a optických přístrojů (−10,2 mld., −8,8 %) a základních kovů (−5,9 mld., −14,2 %). Nižší byla také hodnota vývozu elektrických zařízení (−4,7 mld. korun, −4,0 %), ropy a zemního plynu (−4,3 mld., −98,8 %), chemických látek a přípravků (−3,5 mld., −6,2 %), strojů a zařízení (−3,4 mld., −2,6 %), koksu a rafinovaných ropných výrobků (−2,4 mld., −15,8 %), produktů lesnictví a těžby dřeva (−2,4 mld., −44,0 %), dřeva a výrobků z něj (−2,3 mld., −18,0 %) nebo ostatních nekovových minerálních výrobků (−2,2 mld., −10,0 %). Z mála druhů zboží, u kterého export vzrostl, se nejvíce meziročně zvýšil vývoz motorových vozidel (+48,5 mld. korun, 17,6 %). Výraznější přírůstek měl i vývoz potravinářských výrobků (+3,3 mld. korun, 8,1 %).

Graf č. 9 Vývoz a dovoz zboží (meziroční změna, v %) a bilance zahraničního obchodu se zbožím (v mld. korun, pravá osa)

Zdroj: ČSÚ

Dovoz se loni prudce propadl, z významné části kvůli propadu cen.

Dovoz zboží se v roce 2023 propadl o 284,3 mld. korun (−6,2 %) na 4 327,8 mld. Velký podíl na poklesu měl vývoj cen surovin a paliv[4], ale také útlum domácí spotřební i průmyslové poptávky. Podobně jako u exportu v 1. čtvrtletí 2023 import meziročně vzrostl (5,7 %). Ve zbytku roku se ale dovoz zboží výrazně propadal (−8,2 % a −11,8 % ve 2. a 3. čtvrtletí). Ve 4. kvartálu hodnota dovozu dosáhla 1 089,8 mld. korun a byla meziročně nižší o 110,9 mld. (−9,2 %). Sezónně očištěná data ukazují, že hodnota dovozu ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 0,9 %, popáté v řadě. Dovoz z EU se loni snížil o 68,8 mld. korun (−2,5 %). Import zboží ze zemí mimo EU se propadl o 218,5 mld. korun (−12,0 %), na čemž měl značný podíl pokles cen řady surovin, především ropy a zemního plynu. Nejsilnější propad importu byl loni zaznamenán u Ruska (−189,5 mld. korun, −71,3 %), Číny (−49,5 mld., −8,5 %), Polska (−23,2 mld., −5,7 %), Německa (−19,7 mld., −2,0 %) a Rakouska (−18,0 mld., −13,1 %). Jediný výrazný nárůst dovozu byl zaznamenán v případě Norska (+37,0 mld. korun, 75,5 %), které od loňska přebralo roli hlavního dodavatele zemního plynu místo Ruska. V samotném 4. čtvrtletí 2023 dovoz z EU meziročně klesl o 16,7 mld. korun (−2,4 %). Import ze zemí mimo EU se nadále propadal výrazněji (−94,3 mld. korun, −18,8 %). Nejvíce se meziročně propadl dovoz z Číny (−49,6 mld. korun, −27,4 %) a Norska (−21,7 mld., −53,2 %). Nižší byla také hodnota dovozu ze Spojených států (−5,3 mld., −14,3 %), z Polska (−5,0 mld. korun, −5,0 %), Ruska (−4,4 mld., −15,9 %), Rakouska (−4,2 mld., −13,0 %) nebo Německa (−3,9 mld., −1,5 %). Klesal dovoz z většiny sledovaných zemí a výraznější meziroční nárůst byl zaznamenán jen u Kazachstánu (+2,9 mld. korun, 76,3 %, stoupl především dovoz ropy a zemního plynu).

Nejvíce se loni propadl dovoz ropy a zemního plynu.

Na loňském propadu dovozu se z většiny podílel import ropy a zemního plynu
(−161,4 mld. korun, −46,9 %) a dále základní kovy (−61,8 mld., −16,3 %), chemické látky a přípravky (−48,0 mld., −12,2 %) a počítače, elektronické a optické přístroje (−21,1 mld., −4,3 %). Vliv klesajících cen surovin potvrzuje i výrazný pokles hodnoty dovozu koksu a rafinovaných ropných výrobků (−17,1 mld. korun, −15,9 %) elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−15,4 mld. korun, −42,1 %) nebo černého a hnědého uhlí a lignitu (−10,1 mld., −31,5 %). Značný byl rovněž pokles importu ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (−12,5 mld. korun, −12,2 %). Do menšiny výrobků, jejichž dovoz loni vzrostl, se řadí motorová vozidla (+71,2 mld. korun, 12,2 %), elektrická zařízení (+22,5 mld., 5,2 %), ostatní dopravní prostředky (+12,4 mld., 24,6 %) nebo potravinářské výrobky (+11,3 mld., 5,4 %). V samotném 4. čtvrtletí k celkovému meziročnímu poklesu hodnoty dovozu přispěl nejvíce propad u ropy a zemního plynu (−32,4 mld. korun, −38,7 %) a elektrických zařízení (−23,9 mld., −17,9 %). Výraznější snížení bylo zaznamenáno také u importu strojů a zařízení (−10,4 mld. korun, −9,7 %), základních kovů (−10,1 mld., −12,4 %), počítačů, elektronických a optických přístrojů (−9,2 mld., −6,8 %), chemických látek a přípravků (−8,1 mld., −8,5 %), koksu a rafinovaných ropných produktů (−4,1 mld., −15,3 %), oděvů (−3,8 mld., −19,6 %), černého a hnědého uhlí a lignitu (−3,4 mld., −48,1 %) nebo ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (−3,4 mld., −12,0 %). Ve 4. čtvrtletí výrazně meziročně vzrostl jen dovoz motorových vozidel (+14,8 mld. korun, 9,4 %).

Ke zlepšení bilance zahraničního obchodu přispěl nejvíce obchod se zeměmi mimo EU.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím v roce 2023 skončila přebytkem ve výši 124,9 mld. korun[5]. To je meziročně o 329,7 mld. korun lepší výsledek, na kterém se projevil zejména propad cen paliv a základních surovin. Bilance dosáhla přebytku v první polovině roku (39,8 mld. korun a 36,4 mld. v 1. a 2. čtvrtletí) a ve třetí čtvrtině roku skončila v drobném deficitu (−0,2 mld.). Ve 4. čtvrtletí 2023 bilance zahraničního obchodu se zbožím dosáhla přebytku 48,9 mld. korun a meziročně se tak zlepšila o 103,5 mld. Sezónně očištěné údaje potvrzují, že po mírném mezičtvrtletním zhoršení ve 3. čtvrtletí se bilance výrazně zlepšila. Loni se celkově zlepšila bilance zahraničního obchodu se zbožím s EU (+72,1 mld. korun) i se zeměmi mimo Unii (+260,2 mld.). Nejvíce loni působil ve směru zlepšení bilance obchod s Ruskem (+172,7 mld. korun), Čínou (+47,1 mld.), Polskem (+33,2 mld.), Německem (+33,4 mld.), Tureckem (+18,5 mld.), Francií (+17,6 mld.), Ukrajinou (+14,1 mld.), Velkou Británií (+11,5 mld.), Belgií (+10,3 mld.) a Itálií (+10,2 mld.). Prudce se naopak loni zhoršila bilance obchodu s Norskem (−39,6 mld. korun) a se Slovenskem (−36,6 mld.).

Přebytek bilance obchodu se zeměmi EU se ve 4. čtvrtletí zlepšil jen mírně.

Ve 4. čtvrtletí se na meziročním zlepšení bilance zahraničního obchodu se zbožím z naprosté většiny podílel obchod se zeměmi mimo EU (+106,6 mld. korun), zatímco v případě obchodu s Evropskou unií se kladné saldo mírně snížilo (−3,3 mld.). Nejvíce se meziročně zlepšila bilance obchodu s Čínou (+49,9 mld. korun), Norskem (+20,7 mld.) a Polskem (+9,7 mld.). Lepší byl výsledek zahraničního obchodu také v případě Velké Británie (+6,5 mld.), Turecka (+5,9 mld.), Francie (+4,6 mld.), Ukrajiny (+4,4 mld.), Spojených států (+4,3 mld.) nebo Japonska (+3,2 mld.). Na výše citovaném vývoji bilance s EU se projevilo meziroční zhoršení kladného salda obchodu s Německem (−11,4 mld. korun), Slovenskem (−4,6 mld.), Španělskem (−4,3 mld.) nebo Rakouskem (−3,3 mld.). Z mimounijních zemí měl výraznější příspěvek ve směru zhoršení celkové bilance zejména obchod s Kazachstánem (−2,8 mld. korun).

Graf č. 10 Bilance zahraničního obchodu se zbožím ve statistice zahraničního obchodu (kumulace roku 2023, v mld. korun, vybrané oddíly klasifikace CPA)

Zdroj: ČSÚ

Loni se nejvíce zlepšila bilance obchodu s ropou a zemním plynem
a s motorovými vozidly.

Na loňském mohutném zlepšení bilance mělo největší podíl poklesem cen ovlivněné zmírnění deficitu obchodu s ropou a zemním plynem (+148,2 mld. korun) a zlepšení přebytku obchodu s motorovými vozidly (+112,6 mld.) související s pokračujícím oživením v odvětví. Silně ve směru zlepšení loni působila také bilance obchodu se základními kovy (+26,4 mld. korun), stroji a zařízeními (+24,7 mld.), chemickými látkami a přípravky (+18,8 mld.), elektrickými zařízeními (+20,0 mld.), ostatními výrobky zpracovatelského průmyslu (+12,2 mld.), koksem a rafinovanými ropnými výrobky (+9,8 mld.), základními farmaceutickými výrobky a přípravky (+8,6 mld.), pryžovými a plastovými výrobky (+7,7 mld.), oděvy (+7,5 mld.), černým a hnědým uhlím a lignitem (+7,3 mld.), potravinářskými výrobky (+7,1 mld.), papírem a výrobky z něj (+7,1 mld.) nebo rudami (+6,3 mld.). U většiny komodit se bilance meziročně zlepšovala. Silnými výjimkami byl obchod s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem (−51,9 mld. korun), produkty lesnictví a těžby dřeva (−11,1 mld.), produkty zemědělství a myslivosti (−10,1 mld.) a dřevo a výrobky z něj (−7,9 mld.). V samotném 4. čtvrtletí se nejvýrazněji meziročně zlepšovala bilance obchodu s motorovými vozidly (+33,7 mld. korun), ropou a zemním plynem (+28,1 mld.) a elektrickými zařízeními (+19,2 mld.). Příznivě na bilanci působil také obchod se stroji a zařízeními (+7,0 mld. korun), oděvy (+4,6 mld.), chemickými látkami a přípravky (+4,5 mld.), základními kovy (+4,3 mld.), základními farmaceutickými výrobky a přípravky (+4,1 mld.) nebo ostatními výrobky zpracovatelského průmyslu (+3,2 mld.) Ve směru meziročního zhoršení bilance ve 4. čtvrtletí nejvíce působilo zhoršení salda u elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−13,7 mld. korun).