Bloomberg: Bolest koruny může trvat tak dlouho, dokud se do Česka nevrátí ekonomický růst. Její slábnutí je daní za výrazné reálné zhodnocování let 2020 až 2023

Letošní oslabení české koruny vůči euru, o 2,8 procenta, je nejvýraznější mezi všemi měnami regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (takzvaný EMEA region), konstatuje agentura Bloomberg ve své dnešní analýze kondice české měny (viz níže). Přitom v blízké době není zvrácení tohoto trendu pravděpodobné, dodává agentura. Důvodem je prý to, že Česká národní banka bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky v podobě snižování klíčových úrokových sazeb. K tomu ji přiměje snižující se inflace a zároveň jen dýchavičný ekonomický růst Česka.

Bloomberg ale podotýká, že sedmiprocentní nominální znehodnocení české měny, k němuž došlo v době od loňského prvního čtvrtletí, částečně odráží její naopak prudké reálné efektivní zhodnocení v předešlých třech letech.

Vskutku, podle údajů švýcarské Banky pro mezinárodní platby na světě těžko hledat měnu, která od roku 2020 do loňska vykázala tak výrazné zhodnocení v reálném efektivním vyjádření. Reálný efektivní kurs se od toho prostého nominálního – jejž známe třeba ze směnáren – liší v tom, že zohledňuje inflační vývoj a je zároveň vztažen k měnám klíčových obchodních partnerů. Poskytuje tak vlastně realističtější obrázek toho, jak si daná měna stojí.

V oněch třech letech předcházejících loňskému prvními čtvrtletí, tedy převážně v letech 2020 až 2022, po něž reálný efektivní kurs koruny zhodnocoval průměrně více než osmiprocentním tempem ročně, jak vypočítává agentura Bloomberg, takto korunu vzhůru podle ní táhla převážně měnová politika České národní banky, nikoli hospodářská výkonnost Česka.

Nynější nominální oslabování české měny je tedy do značné míry „daní“ za její výrazný vzestup – zejména v reálném efektivním vyjádření – právě od roku 2020 až do začátku roku 2023. Připomeňme, že ČNB v roce 2022 opakovaně přistoupila k intervenci za silnější korunu prostřednictvím prodeje části svých devizových rezerv. Ty však i přesto nadále – dle aktuálních dat databáze CEIC – zůstávají v poměru k HDP třetí největší na světě, po těch švýcarských a singapurských.

Nominální efektivní směnný kurs koruny – tedy její nominální kurs vztažený k měnám klíčových obchodních partnerů České republiky – zhodnotil podle Bloombergu od konce roku 2020 do března 2023 o dvanáct procent, přičemž od té doby sedm procent ztratil. I z tohoto vyjádření je patrné, že nynější slábnutí koruny částečně kompenzuje její předchozí poměrně výrazné zpevňování.

I když tedy v blízké době nelze čekat zvrat nynějšího nominálního slábnutí koruny, jak dále uvádí Bloomberg, rostoucí konkurenceschopnost českého vývozu – daná právě oslabením české měny – by měla prostřednictvím postupného dalšího zlepšení bilance zahraničního obchodu ČR střednědobě zajistit stabilizaci jejího kursu a opětovné posilování, nejspíše spuštěné ale až obnovením výraznějšího ekonomického růstu. V letošním roce by růst české ekonomiky měl činit jen 0,6 procenta, jak plyne z nejnovější prognózy ČNB, a nelze zcela vyloučit, že jako loni i letos růst skončí v záporu, zejména budou-li přetrvávat hospodářské potíže Německa či zhmotní-li se některá z geopolitických hrozeb.

Bloomberg si také všímá jen poměrně slabé reakce koruny na včerejší slovní intervenci guvernéra ČNB Aleše Michla. Ten slábnutí koruny jmenoval na prvním místě mezi proinflačními riziky a upozornil, že bude-li přetrvávat, centrální banka zmírní tempo snižování svých úrokových sazeb, případně jej úplně pozastaví. Koruna v reakci sice zpevnila, ale jen právě slabě, což naznačuje, že ČNB může být nakonec nucena přistoupit k razantnějším krokům, včetně intervence v podobě prodeje další části svých devizových rezerv.

K obnovení růstu české ekonomiky podle Bloombergu dojde nejpravděpodobněji tehdy, až se zvýší zahraniční poptávka, zejména eurozóny. Poptávku eurozóny nejspíše výrazně ovlivní to, dodává agentura, kdy Evropská centrální banka zahájí snižování svých úrokových sazeb a v jakém tempu k němu bude poté docházet. Bloomberg předpokládá, že rozpětí v úrokových sazbách koruny a eura se nyní bude ještě nějaký čas snižovat, neboť ČNB již redukci sazeb zahájila. Snižování tohoto rozpětí zesílí tlak na pokles mezinárodní poptávky po koruně a potenciálně na její další oslabení.

Strukturální potíže české ekonomiky, jako je nedostatek vhodné pracovní síly, vysoká závislost na automobilové výrobě nebo omezení technologického rázu typu relativně vysoké energetické náročnosti výroby, pak zvyšují dlouhodobou zranitelnost koruny, uzavírá Bloomberg.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank