Materiály na jednání vlády dne 14. února 2024

 

Bod č. 4 - Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

Cílem materiálu, který předkládá Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou, je poskytnout vládě ČR věcné východisko pro rozhodnutí, zda stanovit cílové datum pro přijetí eura.

Česká republika se Aktem o přistoupení České republiky k Evropské unii zavázala k přijetí eura. Přestože je stanovení konkrétního termínu vstupu plně v kompetenci každého členského státu, mělo by se ideálně odvíjet od míry jeho připravenosti. Připravenost ekonomiky na vstup do eurozóny je proto třeba posuzovat nejenom podle maastrichtských konvergenčních kritérií, ale šířeji dle hospodářské sladěnosti a strukturální podobnosti s měnovou unií.

Z analýzy obsažené v tomto dokumentu vyplývá, že Česká republika v roce 2023 velmi pravděpodobně nesplní kritérium cenové stability. Z toho důvodu Ministerstvo financí a Česká národní banka doporučují vládě ČR, aby prozatím nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny a neusilovala o vstup do příslušného mechanismu směnných kurzů.

Bod č. 5 - Aktualizace studie dopadu účasti či neúčasti České republiky v bankovní unii

Materiál je předkládán ministrem financí ve spolupráci s předsedou vlády, ministrem zahraničních věcí a guvernérem České národní banky.

V současnosti je bankovní unie (BU) tvořena Jednotným mechanismem dohledu a Jednotným mechanismem pro řešení krizí, jehož součástí je Jednotný fond pro řešení krizí bank. Na vzniku společného evropského systému pojištění vkladů dosud mezi členskými státy nepanuje shoda. Primárně je BU určena pro státy eurozóny, nicméně státy mimo eurozónu mají možnost se k BU připojit uzavřením tzv. úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou. Proto Česká republika a ostatní členské státy Evropské unie mimo eurozónu stojí před rozhodnutím, zda již nyní vstoupit do BU, anebo vstup odložit. Konečné rozhodnutí bude učiněno na politické úrovni a rozhodne o něm vláda.

Z předložené Aktualizace Studie vyplývají pro Českou republiku tři základní doporučení:

1. v současné situaci o vstup do BU neusilovat,
2. vývoj v oblasti BU nadále sledovat a
3. jednotlivé aspekty a dopady (ne)přistoupení České republiky do BU v horizontu tří let znovu vyhodnotit.

Bod č. 7 - Návrh na sjednání Dohody č. 3 mezi vládou České republiky, zastoupenou Ministerstvem financí, a vládou Švýcarské konfederace, zastoupenou Federálním úřadem pro spravedlnost, týkající se sdílení zabraných výnosů a majetku z trestné činnosti

Ministerstvo financí předkládá vládě materiál, jehož cílem je sjednání Dohody o sdílení majetku propadlého v trestním řízení vedeném ve Švýcarské konfederaci. Iniciátorem sjednání Dohody byla švýcarská strana, jejíž federální zákon o sdílení majetku propadlého ve prospěch Švýcarské konfederace umožňuje sdílet propadlý majetek v trestním řízení s jinými státy, pakliže Švýcarská konfederace vyhodnotí, že pro sjednání takové dohody existují předpoklady – tj., že druhý stát poskytl mezinárodní justiční spolupráci v předmětné věci. Tyto podmínky Česká republika naplnila.

Úřad generálního prokurátora Švýcarské konfederace vedl trestní řízení proti českému občanovi Janu Godanovi pro trestné činy podplácení zahraničních veřejných činitelů, kvalifikované neoprávněné podnikání, vícenásobnou zpronevěru, vícenásobné falšování dokumentů a daňový podvod. Jmenovaný byl uvedeným rozsudkem odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 10 měsíců, dále bylo rozhodnuto o uložení povinnosti k náhradě škody ve výši 1 454 000 CHF společnosti Ganir Inter-national Trust Reg., a to ve prospěch Švýcarské konfederace.

Jelikož Česká republika, Slovenská republika a Lichtenštejnské knížectví významně přispěly k zjištění právně relevantních skutečností v rámci předmětného trestního řízení, bylo švýcarskou stranou rozhodnuto tuto mezinárodní spolupráci odměnit a zabavený majetek rozdělit mezi tyto země.

Pro informaci:

Bod č. 1 - Makroekonomická predikce České republiky (leden 2024)

Ministerstvo financí zpracovává makroekonomickou predikci čtyřikrát ročně, poslední byla zveřejněna 25. ledna 2024. MF očekává, že výkon ekonomiky se v letošním roce zvýší o 1,2 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst exportních trhů.

Meziroční inflace by se měla po většinu letošního roku pohybovat pod 3 %. Proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky budou v průběhu roku dále tlumeny zvýšenými měnově-politickými sazbami, k čemuž navíc přispěje působení fiskálního konsolidačního balíčku. Průměrná míra inflace by tak letos měla klesnout na 3,1 % z loňské úrovně 10,7 %.

Více k lednové predikci zde. Lednová predikce, na rozdíl od predikce zpracované v dubnu a v srpnu, nevstupuje do přípravy státního rozpočtu na následující rok.