Průzkum i modernizace. libyjský ropný průmysl nabízí šance také Česku

Libye plánuje navýšení těžby ropy a plynu a má zájem o geologický průzkum nebo modernizaci těžařské infrastruktury. Vyplynulo to z návštěvy zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky, který se zúčastnil Libya Energy and Economic Summit.

Ilustrační foto: Shutterstock

Libye má největší prokázané zásoby ropy v Africe odhadované na 48,4 miliard barelů, tedy zhruba 39 % celkových zásob kontinentu. Těžba ropy přináší až 98 % příjmů do státního rozpočtu, od srpna 2022 ropná produkce vykazuje stabilní růst na současných 1,2 mil. barelů denně. Důvodem je relativní bezpečnostní stabilizace, se kterou přichází i vyhodnocení míry poškození infrastruktury, návrat zahraničních ropných společností a debaty o budoucích investicích.

Právě obnova ropného a plynového průmyslu v Libyi byla tématem dvou dnů panelových debat a diskuzí v kuloárech 2. ročníku Libya Energy and Economic Summit, pořádaného v lednu 2024 ve spolupráci s kanceláří premiéra vlády národní jednoty (GNU) Abdelhamídem al-Debeibou a libyjskou Národní ropnou korporací (NOC). Na summitu nechyběli zástupci OPEC, APPC a světových energetických gigantů a investorů v Libyi jako je ENI, TotalEnergies, REPSOL, ConocoPhillips nebo SLB (Schlumberger), SONATRACH a další specializované zahraniční a libyjské firmy.

Země hledá zahraniční know-how

Akce se zúčastnil i Václav Bartuška, který se zde sešel s ministrem ropy a plynu Mohamedem Aounem. Diskutovali spolu o oblastech možné spolupráce mezi Libyí a ČR, například v oblasti geologického průzkumu nebo na opravách a modernizaci ropné a plynové infrastruktury. Ministr Aoun potvrdil potřebu zahraniční expertízy a technologií především v provádění geologických a seismických průzkumů, defektoskopie nebo hlubinného vrtání.

Libyjské plány pro ropný a plynový průmysl jsou ambiciózní. Na rok 2024 je prioritou další navýšení těžby plynu a ropy na 2 mil. barelů denně, opravy poničené a zastaralé infrastruktury a zahájení průzkumů nových ropných a plynových zásob, přičemž až 40 % libyjského teritoria má být stále neprozkoumaných.

Nové ropovody i naleziště

Z konkrétních projektů byla na summitu zmíněna například plánovaná oprava a konstrukce potrubí na východě Libye pod správou Waha Oil, částečně vlastněné NOC. Samotné práce má vést libyjsko-nizozemská společnost Oilinvest. NOC má také za cíl odstranit hektary ropných skvrn v poušti a zajistit ekologičtější provoz samotných vrtů zastavením pálení plynu do roku 2030.

Zásadní investice do průzkumu a těžby plynu ve výši 8 mld. USD jsou předmětem rozjednané dohody NOC s ENI. Připravují se dohody na další průzkumy plynu v oblasti Ghadamis u alžírských hranic. Byly zahájeny přípravné práce na budování nové rafinerie na jihu Libye.

Ropný a plynový průmysl tak skýtá příležitosti i pro české firmy. Na doporučení libyjského ministerstva ropy a plynu by se firmy se zájmem o spolupráci měly představit dceřiným podnikům NOC, které spravují své vlastní databáze prověřených dodavatelů. Waha Oil například počátkem ledna 2024 publikovala výzvu k registraci zahraničních firem pomocí online formuláře. Registrace firem je možná i u dalších libyjských podniků, jako je například Brega Petroleum Marketing, Zuetina Oil Company nebo Zallaf Oil Company.

Ani strategické investice do ropného a plynového průmyslu neunikají dopadům politického rozdělení země na mezinárodně uznávanou západní vládu národní jednoty (GNU) a východní vládu národní stability (GNS) s podporou parlamentu. Pro práci v Libyi je tedy nutné brát v potaz jisté riziko, které však nesou především libyjští realizátoři. Současnému vedení NOC se daří politické neshody mezi východem a západem prozatím úspěšně vyrovnávat. Ropný a plynový průmysl stále zůstává nejlépe organizovaným odvětvím libyjské ekonomiky.

Klára Bednářová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Tunisu