Inovativní vodíkové projekty v Sasku jsou významnou příležitostí i pro české firmy

Podle odhadů se v Sasku výzkumem vodíkových technologií v současné době zabývá více než 100 různých aktérů a skupin. Realizováno bylo již více než 100 projektů a další desítky jsou v procesu plánování. Obecný rámec je upraven Saskou vodíkovou strategií, která stanoví pravidla jak oblasti výroby, ukládání a transportu, tak i užití vodíku a systému vzdělávání v této oblasti. Tento dokument navazuje na spolkovou vodíkovou strategii a rovněž na Evropskou vodíkovou strategii, schválenou v roce 2020. Jednotlivé vodíkové projekty je možné vyhledat v tzv. německém Vodíkovém atlasu (Wasserstoff Atlas – www.wasserstoffatlas.de), který rovněž vznikl na spolkové úrovni. Podle studie z roku 2021 má do roku 2030 v Sasku vzniknout v souvislosti s vodíkem 4.800 pracovních míst a podniky mají docílit souvisejícího obratu až 1,7 mld. EUR. Čeští odborníci jsou pro Sasko vítanými partnery. Nabízí se řada možností pro zapojení českých firem, a to i z toho důvodu, že základní dokument dotačního Operačního programu INTERREG ČR-Svobodný stát Sasko pro léta 2021-2027 výslovně uvádí spolupráci ve vědě, výzkumu a inovacích jako jednu z priorit česko – saské spolupráce.

V drážďanském regionu je soustředěna zejména výroba vodíku, tj. elektrolýza. Největším podnikatelem v této oblasti je společnost Sunfire, produkující elektrolyzéry, které mohou s využitím zelené energie vyrobit velké množství vodíku pro průmyslové využití. Na těchto zařízeních budou od roku 2045 závislé mj. chemické podniky a ocelárny, které budou muset do té doby dosáhnout klimaticky neutrální výroby. Společnost Sunfire vznikla před 13 lety jako start-up a dnes zaměstnává téměř 400 lidí, v srpnu 2023 obdržela dotaci 162 mil. EUR na výstavbu nové továrny. V oblasti Freibergu a v regionu Žitavy a Zhořelce se výzkum soustředí na tzv. pyrolýzu, tedy tepelný rozklad biogenních látek. Siemens Energy a Frauenhoferův institut společně budují ve Zhořelci výzkumné centrum Hydrogen Lab, v němž má ve finále působit 30 vědeckých pracovníků. Testovat se zde má celý vodíkový řetězec – od výroby přes ukládání a transport, až k využití v praxi. Projekty centra naváží na dosud realizované zkušenosti z více než 60 projektů na ukládání vodíku a 30 projektů na jeho dopravu. Pokud jde o oblasti možného využití vodíku je v Sasku prioritou doprava, která je zde tradičním sektorem průmyslu. Drážďanská technická univerzita pracuje na několika dopravních projektech současně, například do roku 2027 má být vyvinuto malé vodíkové letadlo. Automobilová doprava je tématem prací 22 výzkumných pracovišť, z čehož 15 pokrývá i vývoj palivových článků.

Lipsko usiluje o vodíkové prvenství vznikem řetězce výroby, ukládání, dopravy, dělení a užití pod společným logem Lipský vodíkový prstenec (LHyVE – Leipzig Hydrogen Value chain for Europe). Toto konsorcium se skládá z dopravních podniků, tepláren, plynáren, vodárny apod. Dle nedávného prohlášení saského ministra hospodářství Martina Duliga hodlá saská vláda rozvoj vodíkových projektů v této oblasti podpořit dotacemi ve výši 200 mil. EUR a vytvořit tak z Lipska vodíkový hot-spot Evropy. Testováno je např. ukládání vodíku, a to v energetickém parku Bad Lauchstädt a v bývalém hnědouhelném dolu Thierbach, který je propojen s rafinérií Total v Leuně. Velká pozornost je věnována rovněž teplárně Lipsko Jih, v níž má být realizován první projekt výroby elektřiny a tepla výhradně na bázi vodíku. Již v současné době se jedná o jednu z nejefektivnějších plynových elektráren na světě, jejíž dvě plynové turbíny mají celkový výkon 125 Mgw elektřiny.

Koncem prosince 2023 byl potvrzen plánovaný vznik nového Národního vodíkového centra ve městě Chemnitz, které je oficiálně uváděno rovněž pod anglickým názvem Hydrogen Innovation Center (HIC). Jeho výstavba by měla být zahájena dle dostupných informací již v letošním roce. Vláda Svobodného státu Sasko má v úmyslu podpořit vznik HIC celkovou finanční subvencí ve výši 15 milionů EUR, která bude poskytnuta v letech 2024 – 2028. Výše subvencí, která bude pro tento projekt poskytnuta ze spolkového rozpočtu, zatím nebyla upřesněna. HIC Chemnitz má v blízké budoucnosti fungovat jako výzkumné, zkušební a certifikační středisko, které se stanem spojovacím článkem mezi vědeckým výzkumem a praktickou aplikací jeho výstupů pro široký okruh uživatelů. Do přípravy vzniku HIC v Chemnitz je rovněž významným způsobem zapojen vodíkový cluster HZwo e.V., který sdružuje více než 100 členů – firmy i výzkumné instituty. Zkratka HZwo je vytvořena ze slov Hydrogen Zwo (nespisovná výslovnost německé číslovky zwei) a má hravou formou upoutat pozornost a působit moderně.

Významným faktorem, který rozhodl pro volbu města Chemnitz jako budoucího sídla HIC je značná koncentrace průmyslu ve zdejší aglomeraci. V Chemnitz a v jeho blízkém okolí se například nachází 5 závodů na výrobu automobilů a motorů firem Volkswagen, BMW a Porsche a dalších 780 firem různé velikosti, které jsou dodavateli komponent pro automobilový průmysl. HIC tak v blízké budoucnosti významným způsobem podpoří aplikaci vodíkových technologií nejen v automobilovém průmyslu, ale i v prostředcích hromadné městské dopravy a v dalších odvětvích logistiky i městských veřejných služeb. Mezi budoucími uživateli služeb HIC Chemnitz budou i malé a střední firmy z různých průmyslových oborů, včetně start-upů. HIC Chemnitz může být rovněž jedním z faktorů, které přispějí k zvyšování atraktivnosti Saska z hlediska přílivu nových průmyslových investic. Vzhledem k nevelké vzdálenosti města Chemnitz od České republiky bude mít v blízké budoucnosti zdejší HIC velký význam i pro rozvoj aplikace vodíkových technologií v ČR. Chemnitz je rovněž partnerským městem Ústí nad Labem, přičemž Ústecký kraj se v roce 2021 jako první český region zapojil do evropského partnerství „Hydrogen Valleys“ („vodíková údolí“), které podporuje rozvoj inovačních vodíkových ekosystémů.