Indonéské odpadové hospodářství vítá novou generaci mladých podnikatelů

Velká země – velký problém s odpadem v případě Indonésie bohužel platí. Souostrovní stát společně s Čínou drží prvenství v objemu vyprodukovaného plastového odpadu, z něhož se jen mizivé procento (jmenovitě méně než 10 %) dočká recyklace. Co se zemí, jejíž ekonomika dynamicky roste a střední třída touží po konzumu, který přináší nevyhnutelné? Takovou otázku si kladou odborníci, stejně jako nastupující generace Z, která se uvědoměle pouští do náročného odvětví odpadového hospodářství. Dle statistik Indonéského ministerstva životního prostředí a lesnictví se v roce 2023 evidovalo přes 200 společensky odpovědných firem v oblasti odpadů a jejich zpracování, ať už jimi jsou sběrny odpadu, upcyclingové projekty, recyklační provozovny či bezobalové prodejny potravin a další. V obecném povědomí je už delší čas na příklad start-upová sběrna odpadu Waste4Change, která klientům nabízí školení na správné třídění odpadu, doručí vlastní sadu barevných kontejnerů, odpad konečně zkompostuje s pomocí larev much černého vojáka, ale i zúročí při tvorbě plastového nábytku. Recyklaci se aktivně věnuje i start-up Duitin, který si poradí i s kompozitními materiály. Dalšímu zpracování plastů se věnuje i začínající podnik Rebricks Indonesia, který konkuruje klasickým stavebním materiálům vlastními upcyklovanými cihlami z plastů stejně jako střešní krytinou, zatímco jemu podobný start-up PlustTik si poradí s plastem nejnižší přidané hodnoty a vyrobí z něho třeba rybářskou loď. Surplus Indonesia se zase zaměřuje na efektivní využívání potravinových přebytků, které lze pomocí mobilní aplikace včas přeprodat, a snížit tím ušlý zisk z plýtvání. Ano, odpadové hospodářství mladí podnikatelé v Indonésii chápou široce jako cirkulární ekonomiku a ve svých řešeních preferují zapojení mobilních aplikací, blockchain technologií a komunitního přístupu.

Produkce plastového odpadu

Indonésie se ostatně chlubí i celkem pozitivnějším prvenstvím, kdy vede celosvětový peloton v počtu start-upů vůbec. Ale, NE všechny nápady jsou jedinečné, a ne všechny hodné následování – ostatně řešit odvoz odpadu pomocí mobilní aplikace na bázi individuální jednorázové logistické služby opomíjejíc jakékoliv plánování není systémové řešení, ale call-on taxi pro odpadkový koš, které už tak přetížené dopravní situaci v indonéských megapolích určitě nepomůže! Řada nejen z výše jmenovaných začínajících podniků má na druhou stranu plnou důvěru místních zastupitelstev i regionálních vlád, stojí za nimi významní investoři, nebo spolupracují s velkými podnikovými hráči na trhu. Waste4Change dnes provozuje 5 sběren a recyklačních linek díky investici investiční odnože těžařské společnosti PT Barito Mitra Investama a technologického fondu AC Ventures. Není tedy divu, že se po úspěšném projektu Waste4Change dnes ohlíží i vlivný developer Sinar Mas s nabídkou pozemků pro rozšíření jejich dalších aktivit. V Semarangu na Střední Jávě se již staví chodníky ze vsakové dlažby z recyklovaných materiálů. A v Kuninganu na Západní Jávě se rozběhl pilotní projekt Green House – komunitní zelené energeticky účinné bydlení z recyklovaných materiálů první svého druhu v Indonésii, kde se mimo hlavního developera Zerone Indonesia zapojily start-upy Rebricks a Duitin.

Climate Tech start-upy v Indonésii

Pomyslná kapka v indonéském moři – tak lze lapidárně shrnout situaci odpadové start-upové scény v Indonésii. Dílčí projekty jsou sice krásnou iniciativou, ale systém dál kulhá na obě nohy. Hlavnímu městu Jakarta chybí kolem 15 spaloven odpadu a gigantické skládky na příklad v Bandungu prostě s určitou frekvencí zasypou či přiotráví někoho z místních. Posílení kapacit indonéského odpadového hospodářství při zapojení maxima inovací je tak neodkladnou záležitostí, která se neobejde bez know-how zahraničních partnerů. Na tuto poptávku ostatně reaguje připravovaná mise PROPED se zaměřením na odpadové hospodářství, kterou připravuje Velvyslanectví České republiky v Jakartě ve spolupráci s asociací WASTen. Pro informace o programu a možnostech účasti se obracejte na schránky office@waste.cz nebo commerce_jakarta@mzv.gov.cz

Christine Sidjabat, Alena Štojdlová, obchodně-ekonomický úsek, Velvyslanectví České republiky v Jakartě