Tuzemská ekonomika si v loňském závěrečném čtvrtletí polepšila (Týdenní zpráva z finančního trhu)

V úterý bude zveřejněn první odhad tuzemského HDP za Q4 23, který podle nás ukáže na mezičtvrtletní růst domácí ekonomiky o 0,2 % q/q po ostrém poklesu v Q3 23. Ekonomika eurozóny v Q4 23 zase pravděpodobně stagnovala po mírném poklesu v předcházejícím čtvrtletí. Předpokládáme, že stagnovala i lednová meziroční inflace v eurozóně, a to na prosincových 2,9 % y/y, nicméně ta jádrová klesla o 0,3 pb na 3,1 % y/y v lednu. Nejistota kolem lednové figury je však zvýšená s ohledem na množství technických a jednorázových faktorů. Zasedání amerického Fedu zřejmě nepřinese změnu v nastavení úrokových sazeb a ani zásadní změnu v rétorice. Ta pravděpodobně zůstane opatrná se signalizací ohledně načasování začátku snižování sazeb, čímž si Fed nechá otevřené všechny možnosti. V pátek zveřejněné NFP podle nás ukážou na nadále vcelku solidní přírůstek nových pracovních míst a potvrdí tak, že ochlazování trhu práce v USA je jen velmi mírné, což vznáší otázky ohledně udržitelného poklesu inflace ke 2 %.

Týden nabitý daty z eurozóny a USA, okořeněný Fedem.

V úterý bude zveřejněn první odhad tuzemského HDP za Q4 23. Měl by ukázat, že si česká ekonomika v samotném závěru roku polepšila o 0,2 % q/q po ostrém poklesu o 0,6 % v předchozím čtvrtletí. V celoročním vyjádření se tak podle našeho odhadu vloni tuzemský HDP snížil o 0,4 %. K růstu ve Q4 zřejmě přispěla spotřeba domácností (+0,5 % q/q) podpořená obnovou mezičtvrtletního růstu reálných mezd. Mírné zlepšení spotřebitelské poptávky indikují měsíční indikátory tržeb v maloobchodě a ve službách. Pozitivně pravděpodobně přispěje i průmyslová produkce zejména díky odeznění problémů s dodávkami vstupů, které v Q3 trápily automobilový průmysl. To by se mělo odrazit v mezičtvrtletním zvýšení investic (+0,4 % q/q) a pozitivním příspěvku čistého vývozu (+0,1 pb). Avšak to bude kompenzovat nižší tvorba zásob (-0,4 pb) v souvislosti s vývozem dříve nedokončené výroby a stále slabou domácí poptávkou. V letošním roce předpokládáme, že česká ekonomika vzroste o 0,8 %. Zpočátku by však růst měl být pouze mírný, výrazněji zesílit by měl až v H2 24. Hlavním tahounem podle nás bude obnovený růst spotřeby domácností. Investice by měly rovněž opět citelně přispět k růstu, zatímco negativní příspěvek čistého vývozu bude odrážet slabý výkon průmyslu a silnější domácí poptávku. Více najdete v nových Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_1Q24_CZ.

Údaj HDP za Q4 23 bude rovněž zveřejněn za eurozónu jako celek. Ten podle nás ukáže na mezičtvrtletní stagnaci po mírném poklesu o 0,1 % q/q v Q3. Konkrétně pro největší ekonomiky eurozóny čekáme pokles v Německu (-0,3 % q/q) a růst ve Francii (+0,2 %), Itálii a Španělsku (shodně o 0,1 %). Struktura HDP bude zveřejněna až 8. března. Čekáme ovšem, že se na růstu nejvíce podílel čistý vývoz (+0,4 pb) díky kombinaci nižšího dovozu kapitálových statků z Asie, a naopak jejich vyššímu vývozu společně s pozitivním příspěvkem bilance služeb. Přispět by měl také mírný růst spotřeby domácností. V rámci domácí poptávky to ovšem převáží pokles investic (s příspěvkem -0,3 pb). V letošním roce by měla ekonomika eurozóny již růst, byť jen velmi mírně. Podobně jako u nás by za tím měl stát především silnější růst spotřebitelské poptávky.

Inflace v eurozóně podle nás v lednu stagnovala na 2,9 % y/y a ta jádrová zpomalila z prosincových 3,4 % y/y na 3,1 %. Meziměsíčně podle našeho odhadu spotřebitelské ceny klesly o 0,2 %. Nejistota kolem lednového čísla je ovšem značná s ohledem na odeznění vládních opatření, změnu ceníků na začátku roku a změnu vah ve spotřebním koši. Odhlédneme-li však od těchto efektů, dezinflační trend napříč spotřebitelským košem by měl pokračovat. Nicméně nejistota ohledně udržitelné konvergence ke 2% cíli přetrvává. Jádrové inflační tlaky podle nás udrží zvýšené silný růst mezd a pro samostatné ceny zboží je rizikem směrem nahoru nedávné zvýšení cen námořní dopravy.

Americký Fed si zřejmě nechá na nadcházejícím zasedání otevřené všechny možnosti. Úrokové sazby by měly zůstat beze změny a tón centrální banky zřejmě zůstane nejistý ohledně načasování začátku jejich snižování. Současné tempo dezinflace nahrává do karet Fedu. Jádrový deflátor soukromé spotřeby (PCE), resp. jeho anualizované mezičtvrtletní tempo, zůstal na 2,0 % v posledních dvou loňských čtvrtletích. Jádrová CPI inflace ale zůstala zvýšená v Q3 i Q4 (2,9 % a 3,4 %). Robustní růst americké ekonomiky, napjatý trh práce a s tím spojený solidní růst mezd ovšem vznáší otázky ohledně případného udržení inflace na 2 %. Neurčitost ohledně začátku snižování sazeb ze strany Fedu by mohla vést k redukci sázek na začátek tohoto cyklu již na příštím zasedání (v březnu) a přesunout pozornost na následující květnové zasedání, v souladu s naším očekáváním. Napětí na trhu práce potvrdí páteční údaj NFP, podle kterého tamní ekonomika podle našeho odhadu přidala 165 tis. nových pracovních míst v nezemědělském sektoru v lednu. To je zároveň průměr předešlých tří měsíců, přičemž z toho 105 tis. tvořily sektory vládní a zdravotnictví, které dohánějí předpandemickou úroveň zaměstnanosti.

Silná data a méně jestřábí ECB pomohla americkému dolaru.

ECB dle očekávání ponechala úrokové sazby ve čtvrtek beze změny. Zároveň opět naznačila, že je debata o jejich bezprostředním snižování předčasná. Prezidentka Lagardeová potvrdila, že by se podle ní možnost ke snížení mohla naskytnout již během léta, respektive v tu dobu bude ECB zřejmě mít dostatek nových dat k vyhodnocení udržitelnosti poklesu inflace k 2% cíli. Důraz na pozitivní hodnocení dosavadní dezinflace a absence výraznějšího potlačení agresivního tempa snižování sazeb, které očekává trh (140 bb do konce roku), investoři interpretovali holubičím směrem. Sázky na zmíněné tempo uvolňování měnové politiky ECB to upevnilo, zásadně se ale neměnily. Na rozdíl od trhu očekáváme snížení sazeb o pouhých 50 bb v letošním roce. Více najdete v nově vydaných Ekonomických výhledech zde: https://bit.ly/CEO_1Q24_CZ.

Data z USA v minulém týdnu překvapila pozitivním směrem. Výkon americké ekonomiky v Q4 23 překvapil výrazně směrem nahoru, když tamní HDP mezičtvrtletně vzrostl o výrazných 3,3 % q/q (anualizovaně) po již tak silném Q3 (+4,9 % q/q anual.). Pozitivní překvapení lehce vyvažoval fakt, že deflátory soukromé spotřeby (PCE) včetně jádrového skončily pod očekáváními, respektive v souladu s nimi, a potvrdily tak příznivý dezinflační trend v tamní ekonomice. K tomu se přidaly i měsíční PCE zveřejněné v pátek, které rovněž skončily v souladu s očekáváními a v případě jádrového PCE dokonce o desetinu níže na 2,9 % y/y v prosinci po 3,2 % v listopadu. Ve výsledku nedošlo k významné změně v očekáváních finančního trhu ohledně snižování sazeb Fedu, které nadále implikují v úhrnu zhruba 140bodové snížení do konce roku. Silnější data z USA a holubičí vyznění ECB prospěly v závěru týdne americkému dolaru, který vůči euru během týdne zpevnil o 0,4 %.

Předstihové indikátory sentimentu za leden byly v eurozóně smíšené. V rámci PMI překvapil směrem nahoru výraznější nárůst ve zpracovatelském průmyslu o 2,2 b. na 46,6 b., který ale mírně vyvažoval pokles ve službách o 0,4 b. na 48,4 b. Německý IFO index poklesem překvapil zase negativně. Souhrnný index klesl o 1,1 b. na 85,2 b., když se snížila složka očekávání i ta hodnotící současnou situaci. V USA byly naopak lednové PMI jak ve zpracovatelském průmyslu, tak i službách výrazně nad očekáváními.

I přes silná data z USA dolarové tržní sazby nedoznaly výrazných změn v mezitýdenním srovnání. Na krátkém konci nepatrně klesly a na tom delším zase mírně vzrostly o 2-5 bb dle splatnosti. Podobně se vyvíjely i ty eurové a korunové. Česká koruna byla v týdenním srovnání prakticky beze změny, zatímco ostatní středoevropské měny vůči euru ztrácely. Polský zlotý oproti předchozímu týdnu ztratil 0,3 % a maďarský forint oslabil daleko výrazněji (o 1,3 %).