Lednový PMI průzkum signalizuje mírné zpomalení poklesu aktivity v ekonomice eurozóny

Kompozitní PMI indikátor v lednu dle předběžných výsledků průzkumu vzrostl ze 47,6 na 47,9 bodu, což představuje šestiměsíční maximum, zároveň ale průzkum i nadále signalizuje ekonomický pokles.

V metodice PMI průzkumu je úroveň padesáti bodů dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

Lednový PMI průzkum zároveň hlásí nárůst cenových tlaků v sektoru služeb, což je z pohledu Evropské centrální banky argument proti brzkému snížení úroků.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v lednu dle předběžných výsledků vzrostl z prosincové úrovně 47,6 na úroveň 47,9, což představuje nejvyšší úroveň od loňského července.

Finanční trh očekával nárůst kompozitního PMI indikátoru na úroveň 48,0.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

Kompozitní PMI indikátor je osmý měsíc v řadě v oblasti, jež signalizuje pokles ekonomické aktivity v eurozóně.

Podrobnější pohled ukazuje, že PMI ve zpracovatelském průmyslu v lednu vzrostl z úrovně 44,4 na 46,6, což představuje devítiměsíční minimum (tržní odhad počítal s nárůstem na úroveň 44,7).

PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl signalizuje, že aktivita v tomto sektoru ekonomiky i nadále klesá, tempo poklesu se nicméně zmírňuje.

PMI sub-indikátor mapující výrobu ve zpracovatelském průmyslu v lednu též vzrostl z úrovně 44,4 na úroveň 46,6, což představuje desetiměsíční maximum.

Zpomalil se též pokles nových objednávek ve zpracovatelském průmyslu: pokles nových objednávek byl v lednu nejmírnější za uplynulých devět měsíců.

Náklady, tedy vstupní ceny, ve zpracovatelském sektoru v lednu i nadále klesaly, pokles byl nicméně nejmírnější od loňského dubna.

V případě prodejních cen ve zpracovatelském průmyslu se v lednu jejich pokles mírně prohloubil.

Celkově platí konstatování, že vývoj ve zpracovatelském průmyslu napomáhá k odeznívání inflačních tlaků v ekonomice eurozóny.

Celkový PMI indikátor pro sektor služeb v lednu klesl ze 48,8 bodů na úroveň 48,4: na své tříměsíční minimum (trh očekával nárůst na úroveň 49,0).

Sektor služeb hlásí zmírnění poklesu nových objednávek, což je aspoň trochu příznivý signál pro vývoj v tomto sektoru do dalších měsíců.

Ve službách dle průzkumu PMI v lednu zrychlil růst nákladů, výraznější byl také růst prodejních cen.

Inflační roli v sektoru služeb sehrávají mzdové tlaky, jejichž podíl na celkových nákladech je výraznější než ve zpracovatelském průmyslu.

Lednový průzkum PMI naznačuje pokračování poklesu ekonomické aktivity v eurozóně, dobrou zprávou je však zmírnění tempa poklesu na šestiměsíční minimum.

Dobrou zprávou je zmírnění poklesu nových objednávek jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve službách.

V sektoru služeb přetrvávají cenové tlaky, jež se v lednu dokonce zesílily: z pohledu ECB jde o signál, že v nejbližších měsících by nemělo být na stole snižování úroků, a že toto téma může být aktuální nejdříve koncem letošního prvního pololetí

Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny smíšené signály, co se týče výhledu ekonomické aktivity.

Celkově průzkum PMI naznačuje pokračující pokles ekonomické aktivity v eurozóně, tempo poklesu se ale zmírňuje, což platí především pro zpracovatelský průmysl.

Perspektiva příznivého obratu trendu ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně jako celku a zejména pak v Německu by byla dobrou zprávou pro středoevropské průmyslové výrobce a exportéry.

Eurozóna velmi pravděpodobně prošla v loňském druhém pololetí technickou recesí a lednový PMI průzkum podporuje scénář, že oživení ekonomiky eurozóny, očekávané pro letošní rok, bude jen pozvolné.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.