Novou mluvčí vlády bude Lucie Ješátková, vláda schválila také priority adaptace a integrace držitelů dočasné ochrany na další období

Funkci mluvčí vlády převezme od 31. ledna Lucie Ješátková, dosavadní vedoucí tiskového oddělení a mluvčí Ministerstva životního prostředí. Její jmenování do funkce schválila vláda Petra Fialy na schůzi ve středu 17. ledna 2024. Projednala také priority adaptace a integrace držitelů dočasné ochrany v roce 2024 a dalších letech a odsouhlasila vznik vládního grémia, které bude pomoc válečným uprchlíkům z Ukrajiny koordinovat.

Od 31. ledna dojde ke změně na pozici mluvčí vlády. Na základě rozhodnutí kabinetu se jí stane dosavadní mluvčí Ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. „Dosavadní mluvčí vlády Václav Smolka bude vést Odbor komunikace na Úřadu vlády. Tato změna vychází z našich zkušeností, že není úplně snadné a možná ani dlouhodobě možné spojit pozici ředitel odboru komunikace s výkonem funkce tiskového mluvčího. V minulosti ten model, který teď zavádíme, byl obvyklejší. My jsme se na základě vyhodnocení všech skutečností rozhodli, že ty dvě role rozdělíme, a proto dochází k této změně, která určitě přispěje k tomu, že komunikace vlády bude nadále dobrá, ba lepší než dosud,“ vysvětlil premiér Petr Fiala.

„Neustále pracujeme na tom, abychom posunuli a vylepšili komunikaci vlády a premiéra. Proto jsem se už delší dobu rozhlížel po vhodných lidech, kteří by mohli doplnit komunikační tým na Úřadu vlády. Lucie je jedním z nich. Jejím hlavním úkolem bude především intenzivnější koordinace komunikačních témat vlády a jednotlivých resortů a poskytovaní co nejlepšího servisu kolegům v médiích. Vzhledem k její dosavadní práci pro to má ty nejlepší předpoklady. Já se díky přesunu části agendy na Lucii budu moci více věnovat strategii a dlouhodobým tématům,“ doplnil ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády Václav Smolka.

Vláda schválila priority adaptace a integrace držitelů dočasné ochrany v roce 2024 a v dalších letech, které připravila zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Dokument stanovuje pro adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny konkrétní cíle v osmi oblastech – bezpečí, bydlení, vzdělávání, zdraví, zaměstnávání, sociální ochrany, osvěty a komunikace a v oblasti koordinace. Protože se jedná o problematiku, která se týká hned několika ministerstev a také krajských a obecních samospráv i nestátních organizací, vznikne zároveň vládní grémium pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany, které bude mít za úkol všechny aktivity vedoucí ke splnění zadaných cílů koordinovat. Činnost grémia bude řídit vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí, řízením výkonného výboru byla pověřena zmocněnkyně vlády pro lidská práva.

Kabinet schválil rovněž novelu nařízení vlády, kterým se stanovují ceny elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávané na ztráty v distribučních soustavách a kompenzace poskytované na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny. Hlavním cílem novely je stanovit konkrétní termíny, do nichž musí žadatelé o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku dodat příslušné podklady Energetickému regulačnímu úřadu. Dosavadní znění nařízení vlády umožňovalo, že obchodník s elektřinou mohl podat žádost za daný kalendářní měsíc kdykoli později.

Vláda uvolnila také až 1,6 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy na kompenzační příspěvek krajům za zajištění dočasného nouzového přístřeší či nouzového ubytování pro osoby přicházející z území Ukrajiny. Kraje a obce dostávají podle typu nouzového ubytování 300 nebo 350 korun za ubytovaného uprchlíka a den, pro rok 2024 ale vláda už dříve zkrátila dobu, po kterou je možné uprchlíkům bezplatné ubytování poskytnout. Pro letošní rok Ministerstvo financí predikuje, že stát za nouzové ubytování uprchlíků zaplatí samosprávám jen 130 až 135 milionů korun měsíčně oproti 562 milionům korun měsíčně v loňském roce.

Ministři a ministryně se zabývali také jedním senátním a dvěma poslaneckými legislativními návrhy. Vláda souhlasila s návrhem na vyhlášení tzv. milostivého léta 3, které se bude týkat odpuštění penále a exekučních nákladů fyzickým osobám jakožto plátcům pojistného na veřejné zdravotní pojištění, jejichž závazky vůči zdravotním pojišťovnám jsou vymáhány v rámci exekuce podle daňového řádu, a s návrhem na úpravu zákona o státní památkové péči, která u kulturních památek, které byly na území České republiky zapůjčeny, rozšiřuje imunitu vůči jejich zabavení.

K senátnímu návrhu na usnadnění a urychlení příchod zahraničních zubních lékařů, kteří vzdělání dosáhli v některém ze států mimo Evropskou unii, do České republiky zaujala vláda neutrální stanovisko.