Žhavější než se očekávalo, aneb Prosincová inflace v USA

Podle nejnovějších dat, které minulý čtvrtek zveřejnilo americké ministerstvo práce, nabrala inflace v posledním měsíci roku 2023 trochu na síle a meziroční růst činil 3,40 %, což předčilo očekávání 3,20 %. Meziměsíční růst činil 0,30 % oproti listopadu o 0,10 %. Naopak jádrová inflace, která odstraňuje volatilní složky (potraviny a energie), zaznamenala menší zpomalení a v prosinci činil meziroční růst 3,90 % oproti 4,00 % v listopadu, avšak rovněž předčila očekávání 3,80 %. Největší podíl na růstu cen měly především rostoucí náklady na bydlení a přístřeší.

Americká centrální banka na svých třech posledních zasedáních ponechala úrokové sazby na stejné úrovni a to v pásmu 5,25-5,50 %. Zvolila jakousi vyčkávací taktiku, i když podle prohlášení může kdykoliv zakročit a sazby znovu navyšovat. 

Čerstvá inflační data však mohou být určitým varovným signálem pro americkou centrální banku, která bude muset i nadále čelit rostoucím cenám a díky tomu zachovat svou nynější agresivní měnovou politiku. V roce 2024 však trhy již očekávají obrat této přísné monetární politiky a možný počátek snižování úrokových sazeb. Vyvstávají však otázky ohledně celkového stavu ekonomiky, zda čeká USA hladké či tvrdé přistání, což se následně bude propisovat do dalšího směřování monetární politiky FEDu a celkového vývoje. Kroky banky se projevují po čase, tedy je pravděpodobné, že pokud další měsíce přinesou pozitivní data, mohou nastat možné výraznější změny monetární politiky a změny úrokových sazeb v druhé polovině roku.

Rázný tah proti inflaci započal loni v březnu a od té doby FED udržuje jestřábí a velice restriktivní měnovou politiku, která již přinesla 11 krát zvýšení sazeb až do pásma 5,25 – 5,50 %, sazby jsou  tak na nejvyšší úrovni za posledních 22 let.