Inflace už je na ústupu (Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB)

 

Rozhovor s Petrem Králem, ředitelem sekce měnové
(ČT24 11. 1. 2024, pořad 90‘ČT24)

Ředitel sekce měnové Petr Král byl hostem pořadu 90´ČT24. Tématem rozhovoru byla inflace v roce 2023 a její výhled pro rok 2024.

• Záznam rozhovoru je k dispozici na webu České televize:

Vybrané citace

„V meziměsíčním vyjádření se cenová hladina v posledním tři čtvrtě roce příliš nehýbe směrem vzhůru. Což znamená, že inflace de facto už je na ústupu. Meziroční údaj je ovlivněn nízkou srovnávací základnou, těch 6,9 procenta je víceméně číslo, které je částečně zkreslené. To číslo bez tohoto efektu - 4,2 procenta - reflektuje to, že od ledna, kdy se ceny zvýšily o 6 %, již pak dál cenová hladina příliš nerostla, a teď konkrétně v prosinci dokonce o čtyři desetiny procenta poklesla.“

„Cenová stabilita je na dosah. S překlopením se do nového roku se to objeví v plné kráse. Meziroční inflace klesne s vysokou pravděpodobností do blízkosti tří % a my budeme moci říci, že po dvou až třech letech vysokého cenového růstu jsme zpátky na cenové stabilitě, vyjádřené inflací v blízkosti našeho dvouprocentního cíle.“

„Očekávaný pohyb cen v lednu, který prožíváme teď, nastaví výchozí hladinu meziroční inflace pro tento rok. Dá se očekávat, že to číslo bude v blízkosti 3 %. Také ve zbytku roku se budeme pohybovat někde kolem této hladiny.“

„Máme přece jenom pořád ještě zvýšenou jádrovou inflaci, což je vývoj cen zboží a služeb, které nejsou příliš kolísavé, nejsou ovlivňovány bezprostředně energiemi nebo úrodou. Tato jádrová inflace v prosinci byla stále 3,6 %. Dobře víme, že tento cenový segment vykazuje vysokou setrvačnost. Pokles inflace v tomto segmentu trvá již více než rok, ale není zcela dokončen. Z tohoto důvodu se můžeme domnívat, že pokles inflace výrazněji pod 3 % nastane až v tom roce dalším, to znamená v roce 2025. Pro letošek bych řekl, že budeme všichni více než spokojeni s dosažením horní hranice tolerančního pásma.“

„Inflační očekávání jsou potenciální noční můrou ale potenciálně i velkým pomocníkem – pokud máte inflační očekávání dobře ukotvená. Pokud centrální banka přesvědčí lidi a firmy o tom, že cenová stabilita je dlouhodobým osudem této země a že je tu instituce, která o cenovou stabilitu pečuje a má nástroje, které je schopna a ochotna používat, aby jí uhájila nebo obnovila, v takovém případě je inflační šok dopadající na takové ekonomiky pouze krátkodobého charakteru. Lidé a firmy nemění svoje očekávání a svoje plány. Nepřizpůsobují tomu své výdaje, své ekonomické plány a záměry. V takové situaci inflační šok většinou ovlivní cenovou hladinu na jeden rok a posléze vyprchá, aniž by dlouhodobě podrýval důvěru lidí v českou měnu. To je věc, která je pro každého centrálního bankéře klíčová a centrální bankéři se samozřejmě snaží mít inflační očekávaní pod kontrolou.“

„Poslední prognóza ČNB, kterou zpracovala sekce měnová pro listopadové měnové zasedání bankovní rady se v oblasti inflace a v oblasti dalších veličin poměrně hezky naplňuje. Pro ten letošní rok avizovala poměrně strmý pokles úrokových sazeb. Vyjádřeno dvoutýdenní repo sazbou, kterou úročíme vklady bank u ČNB, tak tam bychom se do konce roku podle té podzimní prognózy měli dostat někam na hladinu 3 až 3,5 %. Ta prognóza samozřejmě časem bude aktualizovaná. Teď máme před sebou únorové měnové zasedání. Bankovní rada pokles úrokových sazeb zahájila svým rozhodnutím v prosinci loňského roku, kdy je snížila na 6,75 %, to znamená o čtvrt procentního bodu. Všechny další prognózy bankovní rada posoudí, vyhodnotí jejich rizika a nejistoty a bude se rozhodovat podle svého nejlepšího uvážení.“

„Já bych jenom pro úplnost uvedl, že ČNB byla jednou z prvních centrálních bank na světě, která začala zvyšovat úrokové sazby a tím bojovat proti inflaci již v červnu 2021. I tehdy to vzbudilo jakési pozdvižení, proč se vydáváme do boje proti inflaci zvyšováním sazeb, když Evropská centrální banka nebo americká centrální banka zatím v klidu stojí na nízkých sazbách. Zvyšování úrokových sazeb v následujících obdobích bylo razantní. Samy byly do roka a do dne zvýšeny téměř o 7 procentních bodů, na 7 procent v červnu 2022.“

„ČNB si dokonce ohlídala i to, aby i druhá složka měnových podmínek, to znamená kurz, nepůsobil proinflačně a v období mezi květnem a červnem 2022 intervenovala proti nadměrným výkyvům kurzu, které by mohly ohrozit obnovování cenové stability. Tak z tohoto pohledu se zdá, že ČNB udělala poměrně dost. Samozřejmě inflace byla obrovská, ta perioda je mimořádná. Bylo to v období, kdy jsme měli za sebou covid, energetickou krizi, válku na Ukrajině. Ta kumulace šoků byla bezprecedentní. Myslím, si, že ČNB ex-post z nezávislého hodnocení zase nevyjde tak špatně.“

„Vybavili jsme všechny bankovní rady velkým počtem analýz, speciálních boxů, simulací, modelových výpočtů, abychom maximalizovali komfort, který tvůrce politiky má pro měnověpolitické rozhodování. Samozřejmě, byla to doba nejistá, ne vždycky bankovní rada zcela souzněla s expertním názorem odborného aparátu. Ale od toho tam všichni jsme, taková je dělba rolí. Já si myslím, že jsme v té situaci obstáli se ctí a že ten obnovující se nízký cenový růst je důkazem, že Česká národní banka svoji práci zvládla dobře.“