Německo chce do transformace energetiky investovat do roku 2045 přes 1 bilion EUR

Plán na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045 je velmi ambiciózním záměrem. Průměrné roční investice do energetiky totiž představují přes 52 mld. EUR. To si velmi dobře uvědomuje nejen spolková vláda v Berlíně, ale i kapitáni německého energetického průmyslu. V jejich branži dokonce panuje přesvědčení, že politici podnikají pro dosažení tohoto vytčeného cíle příliš málo. Zejména jde v této souvislosti o urgentní výstavbu záložních plynových elektráren a páteřních přenosových soustav, jež se neobejde bez státní účasti. Energetický podnikatelský sektor rovněž očekává vládní strategii ohledně klíčových projektů na výstavbu uložišť elektrické energie a na ukládání CO₂.

Výroba energie

Z hlediska množství vydaných finančních prostředků jde o nejnákladnější část projektu transformace německé energetiky. Na rozšíření obnovitelných zdrojů musí být podle studie HRI vydáno do roku 2045 440 mld. EUR. Největší investice mají dle analytického materiálu proběhnout v průběhu 30-tých let 21. století. Předpokládá se vybudování nových solárních a větrných parků, což je nutný krok k přechodu na výrobu bezemisní elektrické energie.

K tomu bude zapotřebí dostavět síť záložních plynových elektráren v objemu 70 mld. EUR. U nových plynových elektráren se předpokládá, že jejich hlavním palivem bude zemní plyn a později „zelený“ vodík. Velký důraz na plynové elektrárny je v projektu kladen proto, že tyto jsou na rozdíl od větrné energie či fotovoltaiky schopny produkovat energii kdykoliv v případě potřeby. Jak shora řečeno, volá energetický sektor po státních příspěvcích nejvíce právě v oblasti výstavby plynových elektráren, neboť v opačném případě by celá koncepce ztrácela z ekonomického hlediska smysl.

Kolem 11 mld. EUR má stát výstavba nových elektrolyzérů, jež umožní produkovat „zelený“ vodík.

Investiční břemeno však ponesou i soukromí aktéři. RWE má do konce roku 2030 investovat do nových nízkoemisních elektráren, větrných a solárních parků 11 mld. EUR, jiný významný německý energetický koncern Uniper do výstavby nových plynových elektráren 8 mld. EUR.

Energetické zásobníky

Velkou roli při zajišťování energetické soběstačnosti po odklonu od uhelných resp. fosilních zdrojů mají hrát energetické zásobníky. Potvrdilo to nejnověji i Spolkové ministerstvo hospodářství ve svém dokumentu z prosince loňského roku nazvaném „Strategie pro ukládání el. proudu“. Největší pozornost (zejména finanční) má být věnována tzv. domácím zásobníků, do nichž by si lidé ukládali proud ze solárních panelů ze svých střech.

Relativně štědře bude také podpořena výstavba nových vodíkových zásobníků a to částkou zhruba 13 mld. EUR. Největší otazníky nad projekty v rámci této skupiny visí nad budováním úložných kapacit pro CO₂. Spolkové právo totiž podzemní či jiné skladování CO₂ aktuálně neumožňuje. Ministerstvo hospodářství se nyní aktuálně zabývá vypracováním tzv. Carbon Management Strategie, která má mj. skladování CO₂ umožnit.

Infrastruktura pro přepravu CO₂

V tomto segmentu jde o vybudování infrastruktury, která by umožnil transport CO₂ mimo Německo. Ročně má jít podle údajů Ministerstva životního prostředí o zhruba 43 mil. tun CO₂. Peníze půjdou v rámci této kapitoly nejen na vybudování potrubních kapacit pro skladování CO₂, nýbrž i na jeho konkrétní využití např. pro výrobu leteckého kerosinu. Němečtí podnikatelé v uvedené souvislosti již spolupracují se svými partnery z Norska, Spojeného království, Dánska, Švýcarska nebo Nizozemska, kde již existuje nejen zákonná úprava přepravy a skladování CO₂, ale již i konkrétní projekty.

Elektrická síť

Další významnou skupinou pro investiční činnost je přenosová soustava pro elektrický proud. Celkem má být do rozšíření přenosových sítí a jejich navázání na onshorové a offshorové větrné parky v Severním a Baltském moři nainvestováno cca 313 mld. EUR. Nejambicióznější částí projektu je vybudování pomyslné přenosové „dálnice“, jež by umožnila rychlé a efektivní napájení jižních oblastí Německa ze zdrojů na jeho severu (offshorové větrné parky). Náklady na vlastní distribuční síť jsou pak odhadovány na 183 mld. EUR.

Vodíková síť

Páteřní síť pro distribuci vodíku se plánuje v délce 9.700 km a má zahrnovat centra jeho spotřeby, jakož i vybudování přístavních zařízení pro jeho import. Síť pro transport vodíku má být postupně rozšiřována a její vybudování podle stávajícího harmonogramu je plánováno do roku 2032.

Síť dálkového vytápění

Rovněž oblast vytápění má být do roku 2045 plně přátelská klimatu. Při naplňování této strategie má hrát síť dálkového vytápění důležitou roli. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck loni v létě uvedl, že každý rok se na síť dálkového vytápění (ať již stávajícího nebo nově vybudovaného) připojí 100.000 domů. Aktuálně je v Německu obsluhováno dálkovým vytápěním až 43 mil. domácností, což odpovídá 14 % podílu. Na rozšiřování a zlepšení stávajících kapacit je vyčleněno 20 mld. EUR.

Odhadované náklady na transformaci energetiky v SRN v jednotlivých oblastech (kumulované náklady do roku 2045 v mld. EUR)
Výroba energie	Rozšíření obnovitelných zdrojů energie	440
Plynové záložní elektrárny	70
Elekrolyzéry	11
Energetické zásobníky	Domácí zásobníky	15
Úložiště CO2	5
Vodíková úložiště	13
Infrastruktura pro přepravu CO2	Přeprava CO2	5
Elektrická síť	Přenosová soustava na pevnině (onshore)	156
Přenosová soustava na moři (offshore)	157
Distribuce	183
Vodíková síť	Hlavní síť	20
Distribuce	15
Síť dálkového vytápění	20
Celkem	1.100
Zdroj: Handelsblatt, 8. 1. 2024

 

Autor: Jaroslav Knot, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Berlíně