Dlouhodobá bilance škod způsobených přírodními katastrofami (Německo)

Celostátní svaz německého pojišťovnictví (GDV) zveřejnil článek o bilanci škod způsobených v Německu přírodními nebezpečími v období 2002 – 2021. Nejvíce postiženými oblastmi ve sledovaném období byly spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní – Vestfálsko

Náhlá bouře „Bernd“ v létě 2021 byla s odstupem nejhorší přírodní katastrofou v Německu v nedávné minulosti. Nejvíce byla zasažena oblast Ahrweiler. Proto není zcela překvapující, že porýnsko – falcký okres Ahrweiler figuruje ve dvacetileté bilanci GDV na prvním místě v Německu, pokud jde o dopady extrémních klimatických událostí. Vichřice, krupobití, záplavy vyvolané silným deštěm nebo povodní tam způsobily od roku 2002 do roku 2021 škody na budovách v průměrné výši 109 000 EUR.

Další místa ve zmíněné bilanci GDV zaujímají Euskirchen v Severním Porýní – Vestfálsku (41 000 EUR) a okres v pohoří Eifel Bitburg-Prüm, který náleží do spolkové země Porýní – Falc (17 500 EUR). Právě spolkové země Severní Porýní – Vestfálsko a Porýní – Falc byly nejvíce postiženy v polovině července 2021 bouří „Bernd“, jež přivodila povodňovou katastrofu. Pojištěné škody v pojištění majetku dosáhly historicky rekordní úrovně 8,4 mld. EUR.

Šťastně, resp. šetrně, dopadli naopak v posledních 20 letech obyvatelé Heidelbergu ve spolkové zemi Bádensko – Württembersko. Tam činí průměrná škoda na budovách vyvolaná klimatickými událostmi v průměru toliko 752 EUR. Celoněmecký průměr je mnohem vyšší a pohybuje se kolem 2 900 EUR na jednu budovu za posledních 20 let.

Nejvyšší průměrnou škodu způsobenou povodní a silným deštěm zapříčinila rovněž bouře „Bernd“ v roce 2021. V okrese Ahrweiler to stálo majitele domů v průměru 255 000 EUR, v městském okrese Trier pak 164 000 EUR a v zemském okrese Trier-Saarburg 103 000 EUR. Pro srovnání GDV dodává, že před katastrofou v oblasti Ahrtal byla nejvyšší průměrná výše škody způsobená povodní v červnu 2013 na úrovni 181 000 EUR, a to v okrese Deggendorf v Bavorsku.

Mnohem menší průměrné škody se v dlouholeté bilanci GDV týkají nebezpečí vichřice a krupobití. Nejvyšší průměrnou škodu ve výši 14 500 EUR zapříčinilo krupobití „Queeny“ v roce 2006 v okrese Tuttlingen. Krupobití „Bert“ (2011) zaujímá druhé místo s průměrem ve výši cca 14 000 EUR, jež byli nuceni hradit majitelé domů v okrese Bernkastel-Wittlich. Je zajímavé, že tzv. zimní bouře, jako například „Kyrill“ v roce 2007 nebo „Christian“ v roce 2013 vyvolaly často mnoho škod, ale s nízkou průměrnou škodou. Pokud jde o událost „Kyrill“, kterou lze charakterizovat jako vichřici a krupobití, tak poškodila téměř polovinu všech okresů v Německu, přičemž se ale průměrná škoda pohybovala okolo 1 000 EUR.

Podobně zimní bouře „Christian“ pustošila na severu Německa městský okres Flensburg a zemské okresy Nordfriesland a Schleswig-Flensburg. Tam byl poškozen v podstatě každý druhý dům, ovšem s průměrnou škodou okolo 2 000 EUR.

GDV zároveň veřejnost upozorňuje, že škody způsobené extrémním počasím se dají pojistit, a to pojištěním pro případ živelních škod. Doposud má v Německu tuto pojistnou ochranu jen 52 % budov. U zbývajících budov chybí rozšířené pojištění pro případ přírodních nebezpečí; nejsou například pojištěny proti škodám z titulu povodně/záplavy v důsledku silného deště.

Podle názoru GDV může každý vlastník domu zmenšit škody na své nemovitosti provedením preventivních opatření. Může jít např. o zábranu na schodech do sklepa nebo o zabudování tlaku odolných oken. Závěrem se konstatuje, že němečtí pojistitelé zveřejnili řadu návrhů k větší klimatické odolnosti a prevenci. V případě jejich realizace by měla zůstat pojistná ochrana majitelů domů cenově dostupná.