Slovensko bude stavět nové spalovny komunálního odpadu (18.12.2023)

Slovensko bude stavět nové spalovny komunálního odpadu

Slovensko plánuje stavět nové spalovny komunálního odpadu. Kabinet přijme strategické rozhodnutí o výstavbě dostatečného množství spaloven v reakci na tlak EU, která zemi dlouhodobě kritizuje za nedodržování unijní legislativy.

Ilustrační foto Shutterstock

V současnosti je na Slovensku devět spaloven nebo zařízení na energetické zhodnocování odpadu (ZEVO). Spalovny komunálního odpadu jsou na Slovensku jen dvě – v Bratislavě a v Košicích. Ministerstvo životního prostředí letos vydalo souhlas s vybudováním nového ZEVO v Šale. V programovém prohlášení vlády se uvádí, že kabinet přijme v nejbližší době strategické rozhodnutí o výstavbě dostatečného množství spaloven jako nejlepšího řešení pro zpracování komunálního odpadu a vyrovnání se se závazky uzavírání skládek komunálního odpadu a skládek pro toxický odpad.

Nový ministr životního prostředí Tomáš Taraba chce podpořit výstavbu dvou až tří takových zařízení. Má jít o moderní spalovny, jaké jsou v okolních zemích, např. v Rakousku. Nové spalovny by se měly stavět na brownfieldech, tedy na pozemcích, které jsou zanedbané, nevyužívané a kontaminované. Tato strategie by měla podle nového vedení ministerstva pomoci ke splnění požadavku EU, tedy do roku 2035 snížit míru skládkování na Slovensku na deset procent.

Největší závod má vzniknout v Bratislavě

Největší spalovna má vzniknout v Bratislavě, kam se bude svážet odpad z celého západního Slovenska. Slovnaft má ve své rafinérii již od 70. let minulého století spalovnu na ropné kaly. Po 50 letech fungování se společnost aktuálně připravuje na nový provoz. K tradiční výrobě paliv a chemie chce přidat také nové centrum pro energetické zhodnocení odpadů. Výše investice se počítá ve stovkách milionů eur a svojí velikostí se zařadí mezi největší spalovny na Slovensku. Navrhovaná kapacita nové spalovny dosahuje 316 700 tun odpadů ročně.

Kapacity nové spalovny by mohla využívat rovněž nedaleká automobilka Volkswagen nebo trnavský Stellantis. Ze zbytkového tepla by mohla později profitovat i Bratislava. Centrum energetického zhodnocení odpadů bude tvořit provoz na dotřídění vytříděných složek odpadu a zařízení na energetické zhodnocování nebezpečného a běžného odpadu z komunální a průmyslové sféry.

Vláda v programovém prohlášení slíbila i nový informační systém nakládání s odpady, který zajistí transparentnost a kontrolu. Unie měst Slovenska od nové vlády očekává i řešení současných problémů v odpadovém hospodářství. Jedná se zejména o financování tříděného sběru v samosprávách a nastavení systému fungování organizace odpovědnosti výrobců, zefektivnění výběru poplatků za odpad a lepší fungování kontrolních mechanismů nakládání s odpadem u podnikatelských subjektů.

Plánovaná výstavba nových spaloven na Slovensku je vhodnou příležitostí pro české firmy jak z oblasti stavebnictví, tak i samotného zařízení a vybavení pro odpadové hospodářství a dodavatelů informačních systémů pro nakládání s odpady. Za tímto účelem by měly české firmy pravidelně sledovat oznámení o nových veřejných zakázkách.

Plány na výstavu spaloven jsou reakcí na tlak EU. Slovensko má podle Evropské komise, která zemi zažalovala u Soudního dvora EU, dva problémy se skládkami. Jednak nedodržuje evropskou legislativu, podle které se už dávno měly zavřít staré skládky odpadu, a tím druhým problémem je skutečnost, že podle dosavadního trendu stát s velkou pravděpodobností nesplní evropské cíle odpadového hospodářství. Evropská směrnice o nakládání s odpady stanoví pro rok 2035 cíl recyklovat 65 procent komunálního odpadu.

Příliš odpadu na skládkách

Dnes se na Slovensku stále nerecykluje ani polovina tohoto odpadu. Kromě toho musí ve stejnou dobu snížit míru skládkování na deset procent. Od tohoto cíle je Slovensko zatím také velmi daleko. Zatímco v EU končí na skládkách v průměru 24 procent komunálního odpadu, na Slovensku to je zhruba 40 procent. Podíl skládkování se v posledních letech snižuje jen nepatrně. Z domácností na ně v roce 2022 putovalo 1,1 mil. tun odpadu, před deseti lety to bylo jen o 200 tisíc tun méně. K tomu je třeba připočítat i ostatní odpad, jehož na skládkách končí zhruba 16 procent.

Slovensko má také dlouhodobě problém se zpracováním průmyslového odpadu. Specifikem průmyslového odpadu je zejména jeho nižší materiálové zhodnocení v porovnání s jinými druhy odpadu, což značnou část tohoto odpadu předurčuje na energetické zhodnocení prostřednictvím zařízení určených na energetické využití odpadu (ZEVO). Opětovně je možné využít maximálně 50 až 60 procent odpadu, zbývajících 40 procent končí buď na skládce, nebo v ZEVO. Současná kapacita těchto zařízení, kterými Slovensko disponuje, však v roce 2035 nebude stačit ani na komunální odpad.

Kapacity nestačí

Při zachování množství vyprodukovaného odpadu z roku 2021, tedy více než 2,5 mil. tun, budou stávající skládky postačovat na tři roky, tedy přibližně do konce roku 2026. A to za předpokladu, že se nebudou rozšiřovat. Takový scénář by byl krajním možným řešením, které je až na posledním místě hierarchie odpadového hospodářství. Na skládky by měl totiž putovat odpad, který nelze recyklovat či jinak materiálně nebo energeticky zhodnotit. V těchto oblastech však Slovensku chybí kapacity zařízení, které by dokázaly vyhovět požadavkům podnikatelů.

Petr Darmovzal, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bratislavě