Hodnota vývozu zboží se ve 3. čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně snižovala. Vnější vztahy - Vývoj ekonomiky České republiky - 3. čtvrtletí 2023

Hodnota vývozu zboží se ve 3. čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně snižovala.

V kumulaci za 1. až 3. čtvrtletí 2023 hodnota vývozu zboží [1] dosáhla 3 296,0 mld. korun. To představuje meziroční nárůst o 34,7 mld. korun (1,1 %). Mírný přírůstek za celé období od začátku roku je výsledkem složitějšího vývoje v rámci jednotlivých čtvrtletí. Zatímco v 1. kvartálu vývoz výrazně meziročně narostl, ve 2. čtvrtletí jeho dynamika prudce oslabila. Ve 3. čtvrtletí již hodnota exportu zboží meziročně klesla o 78,3 mld. korun (−7,2 %) na 1 015,2 mld. Významnou roli na meziročním poklesu hodnoty vývozu měl i cenový vývoj, především propad cen minerálních paliv a dalších surovin [2] . Sezónně očištěné údaje ukazují, že mezičtvrtletně došlo k výraznému poklesu hodnoty exportu zboží o 3,3 %.

Vývoz zboží do Evropské unie v kumulaci od začátku roku mírně meziročně vzrostl (+20,1 mld. korun, 0,8 %), podobně jako export mimo EU (+14,4 mld., 2,3 %). V samotném 3. čtvrtletí se silně meziročně propadl export do EU (−71,7 mld. korun, −8,2 %), zatímco pokles u mimounijních zemí byl méně výrazný (−6,7 mld., −3,1 %). Ve 3. čtvrtletí se meziročně propadl vývoz do většiny sledovaných zemí, nejvíce do Německa (−29,7 mld. korun, −8,8 %), na Slovensko (−13,2 mld., −12,2 %) a do Rakouska (−10,8 mld., −20,7 %) [3] . Výrazně meziročně klesal také export do Francie (−4,3 mld. korun, −8,1 %), do Nizozemska (−3,2 mld., −8,7 %), do Spojených států (−3,2 mld., −10,8 %), do Itálie (−3,0 mld., −6,9 %), do Švédska (−2,4 mld., −14,0 %), do Ruska (−2,3 mld., −41,1 %) nebo do Číny (−2,3 mld., −19,4 %). Výraznější meziroční přírůstky byly ve 3. čtvrtletí zaznamenány jen v případě vývozu na Ukrajinu (+2,7 mld. korun, 41,4 %) a do Turecka (+2,5 mld., 18,0 %).

Celkově od začátku roku nejvíce rostl vývoz motorových vozidel (+134,3 mld. korun, 17,5 %), elektrických zařízení (+43,8 mld., 14,6 %), strojů a zařízení (+27,2 mld., 7,5 %) a potravinářských výrobků (+14,4 mld., 13,6 %). Naopak propad byl zaznamenán zejména u vývozu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−52,1 mld. korun, −58,1 %), základních kovů (−29,9 mld., −19,5 %), chemických látek a přípravků (−27,6 mld.,
−15,4 %), počítačů, elektronických a optických přístrojů (−16,7 mld., −5,6 %) a dřeva a výrobků z něj (−13,3 mld., −27,9 %). V samotném 3. čtvrtletí meziročně klesl vývoz většiny produktů. Nejvíce se propadl export elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−31,5 mld. korun, −74,9 %), počítačů, elektronických a optických přístrojů (−15,3 mld., −14,5 %), základních kovů (−9,9 mld., −21,8 %) a chemických látek a přípravků (−10,0 mld., −17,7 %). Klesal také export kovodělných výrobků (−3,8 mld. korun, −5,8 %), dřeva a výrobků z něj (−3,8 mld., −27,6 %), ropy a zemního plynu (−3,6 mld., −98,9 %), koksu a rafinovaných ropných výrobků (−3,0 mld., −18,3 %), pryžových a plastových výrobků (−2,7 mld., −5,2 %), papíru a výrobků z něj (−2,6 mld., −11,8 %), textilií (−2,1 mld., −13,5 %) nebo produktů zemědělství a myslivosti (−2,0 mld., −13,7 %). Nejvíce se meziročně zvýšil vývoz motorových vozidel (+12,4 mld. korun, 4,9 %). Přírůstek ale výrazně oslabil, a to zejména kvůli silné srovnávací základně loňského roku a mírně rostl také vývoz elektrických zařízení (+3,2 mld., 3,1 %) a potravinářských výrobků (+2,4 mld., 6,3 %).

Hodnota dovozu zboží od počátku roku do září dosáhla 3 219,8 mld. korun a meziročně tak klesla o 191,6 mld. (−5,6 %). Také v případě importu se vývoj ve 2. a 3. čtvrtletí výrazně lišil od pozitivnějšího počátku roku. V samotném 3. čtvrtletí hodnota dovozu meziročně klesla o 142,5 mld. korun (−12,3 %) na 1 015,4 mld. a cenový vývoj hrál výraznou roli [4] . Podle sezónně očištěných údajů se dovoz ve 3. kvartálu mezičtvrtletně snížil o 2,5 %. Propad cen surovin byl patrný i na teritoriálním rozkladu vývoje dovozu. V kumulaci od počátku roku se dovoz z EU meziročně snížil o 66,2 mld. korun (−3,2 %), zatímco import ze zemí mimo EU, kde suroviny převažují, klesl o 128,3 mld. (−9,7 %). V samotném 3. čtvrtletí se hodnota dovozu zboží z EU meziročně propadla o 49,4 mld. korun (−7,3 %) a mimo EU o 92,9 mld. (−19,5 %). Nejvíce meziročně klesl dovoz z Ruska (−69,1 mld. korun, −77,0 %) a Číny (−25,4 mld., −16,8 %). U Číny šlo o první pokles importu od 1. čtvrtletí 2020 a nejhlubší zaznamenaný propad v celé časové řadě. Výrazně nižší byl také dovoz z Polska (−15,3 mld. korun, −15,0 %) a Německa (−14,6 mld., −5,8 %). Meziročně klesla také hodnota dovozu z Rakouska (−4,0 mld. korun, −12,7 %), Francie (−3,8 mld., −10,8 %), Belgie (−3,0 mld., −16,1 %), Nizozemska (−2,5 mld., −9,2 %), Spojených států (−2,5 mld., −7,1 %) nebo ze Slovenska (−2,1 mld., −3,9 %). Podobně jako v předchozích několika čtvrtletích silně rostl dovoz z Norska (+13,1 mld. korun, 397,1 %) [5] a vyšší byl také v případě Kazachstánu (+2,5 mld., 274,9 %).

V kumulaci od začátku roku se nejvíce propadla hodnota dovozu ropy a zemního plynu (−130,7 mld. korun, −50,1 %), základních kovů (−57,7 mld., −19,4 %) a chemických látek a přípravků (−40,1 mld., −13,4 %), ale import klesl u většiny druhů zboží. Zmíněný propad vyvažovala motorová vozidla (+55,3 mld. korun, 13,0 %), elektrická zařízení (+44,8 mld., 14,8 %) a stroje a zařízení (+11,2 mld., 3,8 %). V samotném 3. čtvrtletí meziročně klesal dovoz téměř všech druhů zboží a výjimečné nárůsty dosahovaly jen řádu stovek milionů korun, jako byl případ motorových vozidel (+1,5 mld. korun, 1,0 %) a ostatních dopravních prostředků a zařízení (+1,1 mld., 9,1 %). Nejvíce se ve 3. čtvrtletí meziročně propadl dovoz ropy a zemního plynu (−59,6 mld. korun, −58,7 %), základních kovů (−19,0 mld., −21,3 %) a chemických látek a přípravků (−16,1 mld., −16,4 %). Významný byl také pokles u počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (−8,8 mld. korun, −7,2 %), elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−5,1 mld., −54,4 %), ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (−4,7 mld., −17,7 %), černého a hnědého uhlí a lignitu (−4,3 mld., −49,4 %), papíru a výrobků z něj (−4,2 mld., −22,2 %), elektrických zařízení (−3,8 mld., −3,4 %), pryžových a plastových výrobků (−3,5 mld., −6,9 %) nebo strojů a zařízení (−2,3 mld., −2,4 %).

Bilance zahraničního obchodu se zbožím dosáhla v kumulaci od začátku roku 76,2 mld. korun a oproti rekordně hlubokému schodku ze stejného období loňského roku se zlepšila o 226,3 mld. Celkový přebytek je výsledkem zejména prvních dvou čtvrtletí. Ve 3. čtvrtletí byla bilance téměř vyrovnaná, když dosáhla jen drobného deficitu ve výši −0,2 mld. korun. I tak šlo meziročně o 64,1 mld. korun lepší výsledek. Mezičtvrtletně se sezónně očištěná bilance zahraničního obchodu se zbožím zhoršila. V kumulaci od začátku roku se přebytek bilance zahraničního obchodu se zeměmi EU meziročně zlepšil o 86,4 mld. korun a deficit se zeměmi mimo EU se zmírnil o 142,7 mld. V samotném 3. čtvrtletí došlo k meziročnímu zhoršení bilance obchodu s EU o 22,3 mld. korun, ale deficit s mimounijními zeměmi se zmírnil o 86,2 mld. Meziročně se nejvíce zlepšila bilance obchodu s Ruskem (+66,7 mld. korun), Čínou (+23,0 mld.) a s Polskem (+13,7 mld.). Zlepšila se také bilance zahraničního obchodu s Ukrajinou (+3,8 mld. korun), Tureckem (+3,3 mld.), Velkou Británií (+2,3 mld.) nebo Ázerbájdžánem (+2,0 mld.). Výrazné meziroční zhoršení bilance bylo zaznamenáno u obchodu s Německem (−15,0 mld. korun), s Norskem (−14,4 mld.) a se Slovenskem (−11,1 mld.). Horší byl také výsledek v případě Rakouska (−6,8 mld.), Kazachstánu (−3,4 mld.), Švédska (−2,3 mld.) nebo Izraele (−2,1 mld.).

[1] Údaje za zahraniční obchod se zbožím od roku 2020 jsou přepočítávány aktualizovanou metodou založenou na vyšší míře detailu, viz https://www.czso.cz/csu/czso/aktualizace-metody-propoctu-zahranicni-obchod-se-zbozim . Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje sezónně neočištěné a v běžných cenách.

[2] Ceny vývozu zboží se ve 3. čtvrtletí 2023 meziročně snížily o 4,4 % a mezičtvrtletně vzrostly o 0,7 %. Ceny ostatních surovin meziročně klesly o 23,0 % (především korku a dřeva), minerálních paliv o 18,8 % (elektřiny, ropných výrobků a uhlí) a chemikálií o 13,4 % (zvláště organických chemikálií a plastů).

[3] U všech tří zemí byl vývoz ovlivněn propadem cen elektřiny. V případě Německa se ve 3. čtvrtletí meziročně snížila hodnota vývozu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 16,4 mld. korun, export elektřiny na Slovensko se propadl o 9,0 mld. korun a do Rakouska o 5,4 mld.

[4] Ceny dovozu zboží ve 3. čtvrtletí meziročně klesly o 11,2 % a mezičtvrtletně vzrostly o 1,3 %. Ceny minerálních paliv byly meziročně nižší o 44,7 % (hlavně plynu a elektřiny), ostatních surovin o 17,2 % (především rud kovů a kovového odpadu) a chemikálií o 12,0 % (zvláště plastů).

[5] Norsko představuje „nový“ zdroj zemního plynu a náhradu za výpadek u dovozu této komodity z Ruska.

Na meziročním zlepšení bilance zahraničního obchodu se zbožím v kumulaci za 1. až 3. čtvrtletí se nejvíce podílel obchod s ropou a zemním plynem (+121,7 mld. korun), motorovými vozidly (+79,1 mld.) a základními kovy (+27,8 mld.). V kumulaci od začátku roku se výrazně zhoršila zejména bilance obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem (−39,7 mld. korun). V samotném 3. čtvrtletí ve směru zlepšení bilance působil zejména obchod s ropou a zemním plynem (+56,0 mld. korun). Zlepšení salda u ostatních druhů zboží bylo méně výrazné. Bilance obchodu s motorovými vozidly se zlepšila o 11,0 mld. korun, se základními kovy o 9,1 mld., s elektrickými zařízeními o 7,0 mld., s chemickými látkami a přípravky o 6,1 mld., s černým uhlím a lignitem o 3,9 mld., s ostatními výrobky zpracovatelského průmyslu o 3,9 mld., se stroji a zařízeními o 2,4 mld. a s oděvy o 2,3 mld. Na druhé straně největší meziroční zhoršení bilance měl ve 3. kvartálu obchod s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem (−26,4 mld. korun). S odstupem následovaly počítače, elektronické a optické přístroje (−6,5 mld. korun), produkty lesnictví a těžby dřeva (−3,1 mld.), produkty zemědělství a myslivosti (−2,9 mld.), dřevo a dřevěné výrobky (−2,2 mld.) nebo kovodělné výrobky (−2,1 mld.).